Émile Borel

Émile Borel
Émile Borel (1932)
Rodné jméno	Félix Edouard Justin Émile Borel
Narození	7. ledna 1871 Saint-Affrique nebo Lyon
Úmrtí	3. února 1956 (ve věku 85 let) Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov v Saint-Affrique (43°57′44″ s. š., 2°53′17″ v. d.)
Alma mater	École normale supérieure Lyceum Ludvíka Velikého
Povolání	matematik, politik, vysokoškolský učitel, francouzský odbojář, esperantista a výzkumník
Zaměstnavatelé	Pařížská univerzita Univerzita Lille
Ocenění	Velká cena matematických věd (1898) Péccotův kurz (1899) Ponceletova cena (1901) Zlatá medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1954) medaile Za odboj … více na Wikidatech
Politické strany	Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana
Choť	Camille Marbová
Příbuzní	Paul Émile Appell (tchán) Pierre Appell (švagr)
Funkce	prezident (Sdružení bývalých studentů, studentů a přátel École normale supérieure; 1932–1936) prezident (Francouzská akademie věd; 1934) ministr námořnictva Francie poslanec za Aveyron
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Félix Edouard Justin Émile Borel (7. ledna 1871, Saint-Affrique, Francie – 3. února 1956, Paříž) byl francouzský matematik a politik. V matematice se zabýval teorií míry, teorií pravděpodobnosti a teorií her. Byl poslancem francouzského parlamentu (1924-1936) a ministrem námořnictva (1925-1940).

Je po něm pojmenován malý měsíční kráter Borel.^[1][2]

Émile Borel vystudoval École normale supérieure v Paříži. V roce 1893 získal doktorát za práci Sur quelques points de la théorie des fonctions. Vedoucím jeho dizertační práce byl Gaston Darboux. Ještě téhož roku získal Borel místo na univerzitě v Lille a roku 1896 na École Normale Supérieure. Roku 1909 se stal profesorem teorie funkcí na Sorbonně a pracoval zde až do roku 1941. Mezi lety 1910 a 1920 byl zároveň ředitelem École Normale Supérieure, od roku 1921 členem akademie věd a od roku 1934 jejím prezidentem. Mezi lety 1924 a 1936 byl poslancem francouzského parlamentu a 1925-1940 ministrem námořnictva. Roku 1941 byl zatčen a krátce vězněn vichistickým režimem ale po propuštění se zapojil do francouzského hnutí odporu Résistance.

Borel byl spolu s Bairem a Lebesguem jedním ze zakladatelů teorie míry a tím celé moderní teorie funkcí reálné proměnné. Zabýval se také aplikací teorie míry v teorii pravděpodobnosti. Svými články napsanými mezi lety 1921 a 1927 významně přispěl také k rozvoji teorie her. Teoreticky propojil hyperbolickou geometrii a speciální teorii relativity.

• Le Hasard (1913)
• L'éspace et le temps (1921)
• Traité du calcul de probabilité et ses applications (1924-1934)
• Les paradoxes de l'infini (1946)

• La politique républicaine (1924)

• Borel-Cantelliho lemma
• Borelova míra
• Heine-Borelova věta
• Borelův paradox
• Borelův prostor
• Borelovská množina
• Borelovo lemma

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Émile Borel na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Émile Borel
• Émile Borel na MacTutor Biography (anglicky)
• Émile Borel na Mathematics Genealogy Project (anglicky)