Jediným pramenem, který zmiňuje existenci kostela v Milešově ve středověku, je až Topografie Království českéhoJaroslava Schallera z roku 1787.[2] V roce 1833 tuto informaci převzal v další topografii Čech Johann Gottfried Sommer. Ani jeden z autorů ovšem neuvádí zdroj svého sdělení. Protože žádný z relevantních středověkých a raně novověkých pramenů o kostele v Milešově nemluví, jedná se evidentně o Schallerův omyl. Nejstarší písemný doklad o lokalitě Milešov je z roku 1390.[3] Do roku 1680 obstarávali duchovní správu Milešova a okolních vesnic kněží při kostele svaté Kateřiny v Medvědicích.
Farnost v Milešově existuje od roku 1680. Podnět k jejímu založení dal Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, známý jako obránce Vídně proti Turkům v roce 1683, který začal v roce 1669 ve vsi Mlýnce (dnes část Milešova) stavět Kostel svatého Antonína Paduánského. Kostel byl vysvěcen 1. září 1680 a stal se farním chrámem, zatímco medvědický kostel jeho filiálkou.[4] Od roku 1680 byly také vedeny matriky.[5]
Stávající územní rozsah farnosti byl stanovený už při jejím založení v roce 1680, tehdy zahrnoval všech pět vesnic patřících do milešovského panství. Stavba farní budovy v blízkosti kostela se nerealizovala. Duchovní správce až do roku 1886 bydlel v Milešově poblíž zámku v budově později označené popisným číslem 41.[6] Okolo kostela také nebyl zřízen hřbitov, takže se pohřby farníků i nadále odbývaly v Medvědicích.
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Lovosice, jehož součástí je i farnost Milešov, která je tak spravována excurrendo.
Odkazy
Poznámky
↑Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
↑ abcdeNěmecký název lokality ve farnosti do roku 1945.
Reference
↑MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 410.
↑SCHALLER, Josef František Jaroslav. Topographie des Königreichs Böhmen. Fünfter Theil, Leitmeritzer Kreis Kreis. Praha: [s.n.], 1787. 308 s. S. 112.
↑FRIEDRICH, Gustav (ed). Archiv český 31 – první kniha provolací desek dvorských. Praha: Domestikální fond český, 1921. 496 s. S. 16–17.
↑PÁTEK, Jakub (ed.). Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem: Filosofická fakulta UJEP, 2015. 270 s. ISBN978-80-7414-775-3. Kapitola Martin Barus: Dějiny duchovní správy Milešova, s. 92–93. (Dále jen Pátek 2015)
↑Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
Literatura
Barus, Martin, Shodné a rozdílné v dějinách farností Sutom a Milešov, in: Poohří 5, sborník z konference konané v Litoměřicích 16. a 17. října 2014, Litoměřice 2015, s. 71–99.