|
Šoupálkovití
Šoupálci, představující samostatnou čeleď šoupálkovití (Certhiidae), jsou malí pěvci rozšíření v zalesněných prostředích severní polokoule a subsaharské Afriky. Existují dvě podčeledi šoupálků, z nichž jedna bývá pokládána i za samostatnou čeleď:
Šoupálci dorůstají délky mezi 12–18 cm, jsou jednotvárně, převážně hnědě zbarvení s delším, tenkým, mírně zahnutým, na konci zašpičatělým zobákem a dlouhými, zahnutými prsty s výrazně zakřivenými drápy, díky kterým dokáží obratně šplhat po kůře stromů. Zde také pátrají po potravě, kterou tvoří zejména malí bezobratlí, např. hmyz, jeho larvy či pavouci, ačkoli v malé míře požírají i bobule a semena. Při vyhledávání kořisti vždy přiletí na spodek kmene a ve šroubovnici po něm malými skoky postupně postupují výše. Jsou monogamní a teritoriální. Zástupci rodu Certhia hnízdo budují ve škvíře mezi kůrou stromu a kmenem, šoupálci z rodu Salpornis zase ve vidlicích větví.[1] Inkubace trvá 14–15 dnů, mláďata jsou opeřena po 15–16 dnech.[2] TaxonomieNásledující přehled je sestaven podle IOC World Bird List z ledna 2015:[3]
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Treecreeper na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||
