|
Žehušice (zámek)
Žehušice jsou zámek ve stejnojmenném městysi severně od Čáslavi v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Barokní zámek byl založen ve druhé polovině 17. století Thun-Hohensteiny, kterým patřil do roku 1913. V první čtvrtině 19. století byl klasicistně upraven. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1] HistoriePůvodním panským sídlem v Žehušicích bývala stará tvrz (čp. 18), která se částečně dochovala v areálu hospodářského dvora.[2] Když v roce 1661 žehušické panství koupil Michael Osvald z Thun-Hohensteinu, nevyhovovala už nárokům nového majitele, který proto na východním okraji vesnice založil nový zámek.[3] Autorem jeho plánů pravděpodobně byl stavitel Francesco Caratti.[3][4] Podle letopočtu nad portálem v hlavním průčelí byl zámek dokončen roku 1679 a rodu Thun-Hohensteinů patřil až do roku 1913.[3] Původně barokní zámek si udržel svou podobu až do začátku 19. století.[3] V roce 1810 se správy panství ujal Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu, který nechal celý zámecký areál upravit v klasicistním slohu (bývá uváděn také empír[5][6]).[4] Autorem projektu přestavby mohl být stavitel František Pavíček.[5] Dokončení úprav dokládá, spolu se jménem investora, letopočet 1826 uvedený ve štítu rizalitu. Při úpravách byla postavena také mohutná klasicistní brána.[4] Po obou jejích stranách stojí na západní straně areálu budovy určené původně k ubytování služebnictva. Silnice II/338 je odděluje od jízdárny a hospodářského dvora se starou tvrzí.[7] Zámek původně obklopovala francouzská zahrada, ale za Josefa Osvalda z Thun-Hohensteinu začala její proměna na anglický park s rozlohou 25 hektarů. Na něj navazuje přibližně desetkrát rozsáhlejší Žehušická obora určená k chovu bílých jelenů, které okolo roku 1830 dostal Josef Matyáš Thun od Josefa Leopolda Kinského. Bílí jeleni byli do Čech dovezeni okolo roku 1780, ale málokdy odolali místním životním podmínkám. U Žehušic se jim však dařilo.[3] Ve druhé polovině 20. století zámek sloužil školským účelům. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století probíhaly opravy štukové výzdoby interiérů.[3] Stavební podobaHlavní zámecká budova má půdorys písmene H. Hlavní střední trakt je dvoupatrový, zatímco boční křídla jsou jednopatrová. Uvnitř hlavního křídla bývala v přízemí vstupní hala a nad ní v patře velký sál, který svou výškou prostupuje dvěma patry. Hlavní průčelí je orientováno k západu, kde se nachází dvoupatrový rizalit s tympanonem a vstupním portálem. Fasády severního a jižního průčelí si uchovaly raně barokní charakter, zatímco na východní a západní straně jsou empírová. Barokního původu je také vnitřní štuková výzdoba.[8] K památkově chráněnému areálu patří také stará tvrz, brána s pavilony a přilehlým čestným dvorem, jízdárna, stáj s obytným patrem, hospodářské křídlo s kotelnou, úřednická budova, domek zahradníka, věžová stavba nad náhonem,[5] mlýn,[9] pivovar se sladovnou, sýpka, zřícenina hospodářské budovy v parku a ohradní zeď.[5] OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
