Chrudim–Borohrádek
Stát	Česko Česko
Číslo	016
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	36 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C2
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	17 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	45 km/h (Chrudim - Hrochův Týnec) 60 km/h (Hr. Týnec - Borohrádek)
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,000 Chrudim Trať do Pardubic Trať do Heřmanova Městce 1,682 13,510 Chrudim město Chrudimka 16,77 Topol 18,610 Tuněchody 19,650 Úhřetice 20,625 Vejvanovice 23,842 Hrochův Týnec Trať do Chrasti u Chrudimi Novohradka 25,954 Bořice Trať do Pardubic Moravany Trať do České Třebové Loučná 31,269 Platěnice 33,654 Roveň 38,706 Holice 42,390 Holice zastávka Trať do Chocně 16,315 Borohrádek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Chrudim–Borohrádek spojuje Chrudim, Moravany, Holice a Borohrádek. Trať je v provozu od 26. září 1899. Část, na které je dosud provozována pravidelná osobní doprava, je v jízdním řádu pro cestující uvedena v tabulce pod číslem 016.

Listina o koncesi byla vydána dne 26. května 1897 ke stavbě lokomotivní železnice ze stanice Heřmanův Městec privilegovanou společností Císařsko-královské státní dráhy přes Chrudim, Hrochův Týnec, Moravany a Holice do Borohrádku s odbočkou z Hrochova Týnce do Chrasti. Dráha byla postavena jako místní dráha o standardním rozchodu.

Koncesionáři byli povinni stavbu železnice zahájit ihned po obdržení stavebního povolení a nejdéle během dvou let stavbu dokončit. Na vystavěné dráze pak měla být zahájena pravidelná veřejná doprava.^[1]

Vyhláškou Ministerstva železnic ze dne 12. května 1899 byla lhůta^[čeho?] prodloužena do 31. srpna 1899.

Dráhu vlastnila „Místní dráha Chrudimsko-holická“ od září 1899 až do svého zestátnění 1.1.1925.^[2]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Chrudim město, Úhřetice, Vejvanovice, Hrochův Týnec, Bořice, Moravany, Platenice, Roveň, Holice, Holice zast. a Borohrádek.

Roku 2020 byla srovnána se zemí staniční budova v obci Úhřetice, (nahrazena plechovou konstrukcí).^[zdroj?]

Po roku 2021 se na trati začaly objevovat modernizované motorové vozy řady 810.^[zdroj?]

Provozovatelem pravidelné osobní dopravy na této trati jsou České dráhy. V rámci tzv. optimalizace veřejné dopravy v Pardubickém kraji bylo po jednání se samosprávami rozhodnuto, že v úseku Holice–Borohrádek bude osobní doprava zastavena a nahrazena autobusovou linkou.^[3] OREDO pak skutečně pro období jízdního řádu 2012 (tj. od 11. prosince 2011) osobní dopravu v závazku veřejné služby v úseku Holice – hranice Pardubického kraje neobjednalo.^[4] To se změnilo 14. prosince 2014, kdy začal platit jízdní řád 2014/2015 a železniční provoz se na trati obnovil. Od 10. června 2018 je však pravidelná osobní doprava v tomto úseku opět zastavena.^[zdroj?]

• Chrudim
  • Trať 238 Havlíčkův Brod – Žďárec u Skutče – Chrast u Chrudimi – Chrudim – Pardubice-Rosice nad Labem
• Chrudim město
  • Trať Chrudim město – Heřmanův Městec bez osobní dopravy, naposledy uváděná jako trať 017
• Hrochův Týnec
  • zrušená trať Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimi ^[5]
• Moravany
  • Trať 010 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Moravany – Pardubice hl. n. – Přelouč – Kolín
• Borohrádek
  • Trať 020 Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové hl. n. – Týniště nad Orlicí – Borohrádek – Choceň

• 
  Chrudim
• 
  Chrudim město
• 
  Vejvanovice
• 
  Hrochův Týnec
• 
  Moravany
• 
  Roveň
• 
  Borohrádek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Chrudim–Borohrádek na Wikimedia Commons
• [2] na ZelPage.cz
• [3] Historie železničních tratí
• Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)