Židovský hřbitov v Mladé Boleslavi
Židovský hřbitov leží v jižní části města Mladá Boleslav a je chráněnou kulturní památkou.[1] Historie a popisZaložen byl naproti hradu za řekou Klenicí[2] se vstupem z dnešní Pražské ulice[3] před rokem 1584,[2] ze 16. století pocházejí i nejstarší dochované náhrobky.[1] Přes 2000 dochovaných renesančních, barokních a klasicistních stél z něj činí jednu z nejvýznamnějších židovských památek zemi.[2] Mezi vyhledávané patří hrob Jakoba Baševiho z roku 1634, který byl v roce 1622 jako první Žid v tehdejší habsburské monarchii císařem Ferdinandem II. povýšen do šlechtického stavu[4][5][6] a který se finančně podílel na aktivitách Albrechta z Valdštejna.[4] Náhrobek je ozdoben erbem,[4] který tento privilegovaný dvorní Žid získal spolu se šlechtickým přídomkem z Treuenburgu.[4] Baševiho žena Hendl, která zemřela už v roce 1628, však byla pohřbena na Starém židovském hřbitově v Praze stejně jako Baševiho synové Abraham (1639) a Šemuel (1666).[6] Do areálu se vstupuje brankou z Pražské ulice vedle domu hrobníka (čp. 165), v němž býval židovský špitál,[7] anebo vjezdem z ulice Ke hřbitovu. V jižní části hřbitova se nachází osmiboká obřadní síň z roku 1889,[1] v níž je umístěna expozice Dějiny Židů na Mladoboleslavsku,[8] přímo u jižní pohradní zdi[9] se dochovala funkcionalistická márnice z roku 1937.[1] Přes sto padesát dochovaných náhrobků tvoří vnitřní opěrné zdi, součástí hřbitova je také nádrž na vodu a pomník.[9] Hřbitov je v majetku Židovské obce v Praze v něm je včetně budov i náhrobků od roku 1995 postupně rekonstruován, probíhá zde celoroční údržba.[9] Klíče lze zapůjčit v městském informačním středisku, v hradním muzeu[3] či u správce hřbitova. Ve městě stávala v Synagogní ulici také synagoga ze 17. století, která byla v roce 1962 zbořena. Byla součástí židovské čtvrti jižně od radnice, kterou tvořily ulice Starofarní, Synagogní, Bělská, Vodkova a část ulice Krajířovy.[7] Galerie
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|