|
Abebe Bikila
Abebe Bikila (amharsky ሻምበል አበበ ቢቂላ; 7. srpna 1932 – 25. října 1973) byl etiopský voják, sportovec atlet, běžec na dlouhých tratích, dvojnásobný olympijský vítěz v maratonském běhu z Letních olympijských her 1960 v Římě a Letních olympijských her 1964 v Tokiu. Svůj třetí olympijský maratonský běh na Letních olympijských hrách 1968 v Mexiku nedokončil pro zranění zánártní kůstky. Jednalo se o etiopského vojáka, pozdějšího člena osobní gardy etiopského císaře Haileho Selassieho. Drobný muž, jenž v době svého vrcholného tréninku uběhl denně i 60 kilometrů naboso v nadmořské výšce 2400 až 2700 metrů. ŽivotopisNarodil se 7. srpna 1932 jako syn zemědělce v malé vesnici Jato na náhorní plošině v Etiopii. Od dětství se jako pastýř staral o stáda dobytka své rodiny. Od svých 13 let chodil do církevní školy, získal základní vzdělání, naučil se číst a psát[1]. V devatenácti letech byl přijat do císařské armády, kde si jeho výjimečných běžeckých schopností všiml švédský trenér Onni Niskanen, který v Etiopii působil od r. 1946. Nejdříve jako vojenský sportovní instruktor, později šéftrenér atletů odpovědný za jejich přípravu na OH v Římě. Zařadil Bikilu do své tréninkové skupiny a ten vyhrál kvalifikační závod na olympijský maraton. Vítězstvím na OH v Římě začala jeho sportovní kariéra, která trvala do roku 1968. Kromě mezinárodního uznání mu přinesla i zlepšení životních podmínek pro jeho rodinu – manželku a čtyři děti. Byl povýšen do důstojnické hodnosti. Stal se armádním tělovýchovným instruktorem a při služební cestě 20. března 1969 se jeho auto zřítilo ze srázu. Těžce zraněný Bikila byl objeven až po třinácti hodinách a následkem zranění ochrnul. Byl upoután na invalidní vozík, ale zúčastňoval se sportovních her pro postižené. V roce 1973 se jeho stav zhoršil a 25. října zemřel na mozkovou mrtvici.[2][3] Byl u uspořádán státní pohřeb s vojenskými poctami, kterému přihlíželo 65 tisíc Etiopanů včetně císaře, který vyhlásil den státního smutku. Sportovní kariéra Do té doby naprosto neznámý etiopský běžec na Letních olympijských hrách 1960 v Římě senzačně zvítězil v královské atletické disciplíně – maratonském běhu, a to v novém světovém rekordu 2:15:16.2. Téměř o 8 minut překonal olympijský rekord Emila Zátopka.[2] Stal se tak prvním černým atletem reprezentujícím africkou zemi, který získal olympijský triumf. Celou trať absolvoval naboso (bez bot). Šest týdnů před Letními olympijskými hrami 1964 v Tokiu prodělal akutní zánět slepého střeva, který musel být odoperován, přesto dokázal zvítězit v novém světovém maximu 2:12:11.2. Stal se tak prvním maratoncem v historii olympijských her, který dokázal obhájit své olympijské vítězství. V letech 1960 až 1966 se zúčastnil 13 maratónů, z nichž 12 vyhrál. Nepodařilo se mu to jen v roce 1963 v bostonském maratónu, kde skončil na pátém místě. V roce 1961 navštívil Československo a vyhrál Mezinárodní maraton míru v Košicích.[2] Maratónský běh si zopakoval i na Letních olympijských hrách 1968 v Ciudad de México, avšak na 17. kilometru odstoupil kvůli problému s nohou. Roku 1969 v důsledku dopravní nehody ochrnul. Svoji čtvrtou letní olympiádu 1972 v Mnichově absolvoval již jen jako čestný host na invalidním vozíku. OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
