Adelgunda Braganzská
Infantka Adelgunda, vévodkyně z Guimarães[1][2] (celým jménem Adelgundes de Jesus Maria Francisca de Assis e de Paula Adelaide Eulália Leopoldina Carlota Micaela Rafaela Gabriela Gonzaga Inês Isabel Avelina Ana Estanislau Sofia Bernardina; 10. listopadu 1858, Bronnbach - 15. dubna 1946, Bern) byla paté dítě a čtvrtá dcera[1][2] Michala I. Portugalského a jeho ženy Adelaidy Löwenstein-Wertheim-Rosenberg. Byla členkou dynastie Braganzů a přes sňatek Bourbonsko-parmské dynastie. Stala se regentkou reprezentace monarchie v Portugalsku a proto jí byl udělen titul vévodkyně z Guimarães, titul používaný pro hlavu dynastie. MládíNarodila se 10. listopadu 1858 v německém Bronnbachu. Její otec zemřel krátce po jejích osmých narozeninách. Se svými sourozenci byla vzdělávána v katolickém a konzervativním prostředí jejich matky. Její strýc z matčiny strany, Furst Carl zu Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, byl jako "druhý otec" dětí. ManželstvíDne 15. října 1876 se v Salcburku provdala za prince Jindřicha Bourbonsko-Parmského hraběte z Bardi, syna vévody Parmy Karla III. Parmského a jeho ženy princezny Luisy Marie Terezy Bourbonsko-Artoiské. Když bylo Jindřichovi 25 let byl ženatý s princeznou Marii Luisou Bourbonsko-Sicilskou, která zemřela roku 1874 v 19 letech, tři měsíce po svatbě. Jindřich bojoval při Karlistické válce v bitvě u Lacaru. Spolu měli mít 9 dětí, které všechny potratila. Poslední potrat měla roku 1890 kdy pár prožíval velký zármutek. Po téměř třiceti letech manželství roku 1905 ovdověla. Byla v blízkosti svých synovců a neteří, zejména u její neteře velkovévodkyně Marie-Adély Lucemburské. RegentkaV letech 1920–1928 byl regentkou v Portugalsku v nepřítomnosti svého synovce Duarta Nuna, vévody z Braganzy. Poté, co se roku 1920 stala regentkou byl jí udělen titul vévodkyně z Guimarães. Roku 1921 napsala manifest pro obnovu portugalské monarchie. Během jejího regentství podepsala dohodu s bývalým králem Manuelem II. Portugalským, kterou uznal Duarta jako svého dědice. Se svým synovcem žila v rakouském Seebensteinu a po německé okupaci Rakouska přesídlily do švýcarského Bernu, kde 15. dubna 1946 zemřela. Tituly a oslovení
Vývod z předků
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Infanta Adelgundes, Duchess of Guimarães na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|