Antonín Friedl

Prof. PhDr. Antonín Friedl, DrSc.
Narození	13. června 1890 nebo 9. června 1890 Mirošov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. listopadu 1975 (ve věku 85 let) nebo 4. listopadu 1975 (ve věku 85 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	historik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Friedl (13. června 1890, Mirošov^[1] – 5. listopadu 1975, Praha) byl český historik umění se specializací na středověké rukopisy, výtvarný kritik, profesor Filosofické fakulty brněnské univerzity.

Antonín Friedl studoval na českém gymnáziu v Plzni, ale z existenčních důvodů musel studia přerušit. Přátelil se s grafikem Janem Konůpkem a byl členem Kruhu přátel starožitností. Seznámil se zde s tehdejším západočeským konzervátorem Památkového úřadu Zdeňkem Wirthem, který ho pozval do Prahy na místo jednatele Klubu Za starou Prahu. Místo převzal po Janu Zrzavém, se kterým se spřátelil.

V Praze dokončil studia na reálném gymnáziu (Křemencová) a od roku 1915 studoval dějiny umění (prof. Karel Chytil) a klasickou archeologii (H. Vysoký) na Filozofické fakultě Karlovy university. Po promoci roku 1919 se stal asistentem prof. Chytila (UDU UK) a strávil další dva roky hospitací u Adolpha Goldschmidta na univerzitě v Berlíně, kde navštěvoval přednášky o předrománském a starém německém a nizozemském malířství (prof. Max J. Friedlander). Roku 1926 byl na hospitaci u Pietra Toesco na univerzitě ve Florencii.

V letech 1928–1932 byl odborným pracovníkem na Ministerstvu školství a národní osvěty, pověřeným soupisem bohemik v zahraničí.^[2] Roku 1933 nastoupil Friedl do Státního fotoměřičského ústavu, který se zabýval fotodokumentací památek. V letech 1939–1952 tento ústav řídil.

Roku 1934 se habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde pak působil jako soukromý a externí docent a profesor dějin umění do roku 1970. K jeho žákům patřili Milena Zeminová-Hanavská, Alena Adlerová-Kudělková, Ivo Krsek nebo Petr Spielmann.

V letech 1953–1957 byl Friedl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV.

V letech 1916–1921 se věnoval výzkumu a záchraně památek ve svém rodném kraji (zámek Kratochvíle, zmizelá Plzeň, Hůrka u Plzně, klášter v Plasech). Za pobytu v Německu studoval rukopis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu a roku 1926 vydal jednu ze svých stěžejních prací o jejích iluminacích.^[3]

Ve 20. letech byl pověřen soupisem českých iluminovaných rukopisů, které se nacházejí v zahraničí (Codex Gigas, Olomoucké horologium, Stockholm, Graduál bratra Gotzwina, Kodex Jana z Jenštejna, Vatikán, Osecký lekcionář, Vídeň). Ve Vídni studoval rukopisy objednané pro brněnský klášter cisterciaček královnou Rejčkou, které představují počátky české malířské školy.^[4]

Spolu s profesorem Chytilem vydal monografie o dvou raně středověkých památkách – ostatkovém Závišově kříži a Ostatkovém kříži Přemysla Otakara II. v Řezně.

Od 30. let se kromě iluminací věnoval také gotické deskové a nástěnné malbě (Pasionál mistrů vyšebrodských, Mistr Theodorik, Mistr karlštejnské apokalypsy, Mikuláš Wurmser ze Štrasburku. Roku 1954 uspořádal v Brně a v Praze výstavy moravské a české knižní malby z 11.–16. století.

Vzápětí po restaurování maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny^[5] vyšlo Friedlovo zásadní dílo Přemyslovci ve Znojmě (Praha 1966).

• Cisterciácký klášter v Plasech v době románské a přechodné, rigorózní práce
• Zámek Kratochvíle, Umělecké památky, sv. 3, Praha 1916
• Zmizelá Plzeň, Umělecké památky, sv. 7, Praha 1917
• Archeologické bádání na Hůrce u Plzence a u klášterního kostela v Plasech, PA, XXXII, 1921 (s. 262–269)
• Kodex Gigas : český iluminovaný rukopis románský v Královské knihovně ve Stockholmu, Praha 1929
• Kříž zvaný Závišův v pokladu kláštera ve Vyšším Brodě v Čechách, Praha 1930 (s. K. Chytilem, N. P. Kondakovem, F. Slavíkem)
• Kodex Jana z Jenštejna, Praha 1931
• Kříž Přemysla Otakara II v pokladu dómu v Řezně, Praha 1931 (s. K. Chytilem)
• Jan Konůpek, Praha 1934
• Pasionál Mistrů Vyšebrodských, Praha 1934
• Jan Zrzavý, Prameny sv. 29, Praha 1939
• Hugo Boettinger, Prameny sv. 29, Praha 1940
• Fra Angelico, Praha 1942
• Mistr Karlštejnské apokalypsy, Tvar, nakladatelství SČSVU, Praha 1950
• Královská kaple sv. Kateřiny ve Znojmě, Praha 1953
• Mikuláš Wurmser, mistr královských portrétů na Karlštejně, Praha 1956
• Magister Theodoricus (Das Problem seiner malerischen Form), Artia, podnik pro zahraniční obchod, Praha 1956
• Počátky Mistra Theodorika, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Brno 1963
• Přemyslovci ve Znojmě. Ikonografie posvátného oráče v českém mythu, Odeon, Praha 1966

• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 326-327, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
• Ševeček Ludvík Ladislav, Pulec Jiří, Antonín Friedl (Z archivu Masarykovy univerzity (2)), Prostor Zlín, 6,2,1998/2,26-29
• Kapitoly z českého dějepisu umění II, Odeon 1987, Praha (s. 331-337)
• Dufek A, Soupis prací prof. PhDr A. Friedla, DrSc, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity F 16, 1972, s. 209-213
• Samek B, K životnímu jubileu prof. PhDr A. Friedla, DrSc, Vlastivědený věstník moravský, 23, 1971, s. 93-101
• Krofta J, K osmdesátinám prof. A. Friedla, DrSc., Umění XVIII 1970, s. 531

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Friedl
• Antonín Friedl v informačním systému abART
• Antonín Friedl v Encyklopedii dějin města Brna
• MUNI v Brně, portréty A. Friedla
• Baila.net, bibliografie A. Friedla