|
Australian Open 2025 – ženská dvouhra
Ženská dvouhra Australian Open 2025 probíhala v závěru první a ve druhé polovině ledna 2025. Jednalo se o 99. ročník této soutěže.[1] Do singlové soutěže australského tenisového grandslamu, hraného v Melbourne Parku, nastoupilo sto dvacet osm hráček.[2] Devatenáct z nich si účast zajistilo v tříkolové kvalifikaci včetně tří šťastných poražených. Dvojnásobná obhájkyně titulu a světová jednička Aryna Sabalenková[3] skončila jako poražená finalistka. První grandslamový titul vybojovala Američanka Madison Keysová, ve 29 letech čtvrtá nejstarší vítězka prvního grandslamu v otevřené éře. Po skončení se vrátila do elitní světové desítky. Z turnaje odjížděla s 12zápasovou neporazitelností, když ovládla i generálku v Adelaide. Jako první od Sereny Williamsové v roce 2005 porazila v jediném ročníku Australian Open světovou jedničku i dvojku. V semifinále odvrátila mečbol Świątekové. TurnajPřehledV hlavní grandslamové soutěži debutovaly Slovinka Veronika Erjavecová, Australanka Emerson Jonesová, Nizozemka Suzan Lamensová a Číňanka Wej S'-ťia. Do dvouhry Australian Open spolu s nimi poprvé zasáhly také Erika Andrejevová, Jéssica Bouzasová Maneirová, María Lourdes Carléová, Maja Chwalińská, Maya Jointová, Iva Jovicová, Sonay Kartalová, Julia Rierová, Zeynep Sönmezová a Anca Todonová. Mezi nasazenými na grandslamu se poprvé objevila Polka Magdalena Fręchová.[1] V pozici světové jedničky a nejvýše nasazené do grandslamu poprvé zasáhla Aryna Sabalenková. Z osmnácti aktivních grandslamových šampionek do Melbourne Parku přicestovalo deset, včetně čtyř vítězek Australian Open (Keninové, Ósakaové, Azarenkové a Sabalenkové). Tři členky startovního pole, Viktoria Azarenková s Anastasijí Pavljučenkovovou a Soranou Cîrsteaovou, nastoupily do hlavní soutěže australského majoru již posedmnácté. Před zahájením ročníku držela v rámci startujících nejvyšší počet 64 odehraných utkání i 50 melbournských výher Azarenková (50–14). Rovněž 67. účastí v grandslamové dvouhře navýšila nejvyšší hodnotou z přítomných singlistek. Ze všech účastnic získala Azarenková nejvyšší počet 20 titulů na tvrdém povrchu, následována 15 takovými trofejemi Sabalenkové. Z aktivních hráček na okruhu držela Caroline Garciaová nejdelší sérii grandslamových účastí v řadě, když nastoupila do 48. dvouhry za sebou. Druhé v pořadí byly Siniaková s Putincevovou, jejichž šňůra čítala 40 dvouher bez přerušení.[1] Do dvouhry zasáhlo celkem pět singlistek před dovršením 20 let. Nejmladší z nich byla při zahájení úřadující juniorská světová jednička Emerson Jonesová v 16 letech a 203 dnech, dále pak 17leté Iva Jovicová s Mirrou Andrejevovou a 18leté Maya Jointová se Sárou Bejlek. V Melbourne se představilo dvacet devět singlistek, které překročily hranici 30 let. Nejstaršími hráčkami ročníku se staly Němky, 37letá Tatjana Mariová s o rok mladší Laurou Siegemundovou.[1] Boj o čelo žebříčku ve prospěch SabalenkovéAryna Sabalenková, Iga Świąteková a Coco Gauffová vstoupily do grandslamu jako soupeřky o post světové jedničky ve dvouhře. Po vyřazení Świątekové v semifinále si finálovou účastí Sabalenková zajistila setrvání na čele žebříčku WTA i po skončení. Gauffová ztratila příležitost posunu na vrchol v průběhu soutěže.[4] SoutěžPo úvodních dvou výhrách nad Siniakovou a Šramkovou zůstala Iga Świąteková jediným tenistou bez ohledu na pohlaví, který od roku 2020 postoupil na všech grandslamech minimálně do třetího kola.[5] Obrat v úvodním kole předvedla Australanka Destanee Aiava, jež otočila s Greet Minnenovou průběh druhé sady ze stavu 2–5 a třetí z poměrů gamů 3–5. V duelu odvrátila dva mečboly a o postupu rozhodla až v závěrečném tiebreaku.[6] Ve třetím kole dohrála světová sedmička Jessica Pegulaová, která nenašla recept na Olgu Danilovićovou z šesté světové desítky. Srbka si při druhé účasti v melbournské dvouhře připsala třetí výhru nad členkou Top 10 a porazila nejvýše postavenou soupeřku ve své kariéře.[7][6] V téže fázi zdolala Elina Svitolinová čtvrtou ženu klasifikace Jasmine Paoliniovou a podruhé v kariéře uštědřila „kanára“ člence první světové pětky.[6] Světová trojka Coco Gauffová vyřadila ve třetím kole Leylah Fernandezovou, čímž prodloužila neporazitelnost na deset zápasů. Do třetí sezóny v řadě tak vstoupila bilancí utkání 8–0, což se před ní v otevřené éře podařilo jen Courtové (1969–1973), Grafové (1987–1990 a 1994–1996), Selešové (1991–1993) a Sereně Williamsové (2003–2005).[8] Němka Eva Lysová se stala první šťastnou poraženou osmifinalistkou Australian Open v otevřené éře, šestou takovou na grandslamu a první od Avanesjanové na French Open 2023. Po skončení si zajistila debut v první světové stovce.[9] Cestu soutěží ukončila šesté ženě žebříčku Jeleně Rybakinově ve čtvrtém kole Madison Keysová. Po třísetovém vítězství prošla Američanka do čtvrtého melbournského čtvrtfinále a po další výhře nad Svitolinovou potřetí do semifinále úvodního grandslamu sezóny.[10] Aryna Sabalenková ztratila v osmifinále jen tři gamy se světovou patnáctkou Mirrou Andrejevovou, jíž odvrátila všechny tři brejkboly. Účastí v desátém grandslamovém čtvrtfinále od roku 2020 vedla Sabalenková mezi tenistkami. Na Australian Open navýšila neporazitelnost na 18 utkání, čímž vyrovnala nejdelší aktivní sérii Azarenkové z let 2012–2014.[11] Rovněž jako na US Open 2024 postoupily do čtvrtfinále pouze hráčky, které už tuto fázi na grandslamu hrály. Naposledy předtím se ve dvou navazujících grandslamech neobjevila žádná čtvrtfinálová debutantka na French Open 2012 a ve Wimbledonu 2012.[12] Vítězstvím nad světovou trojkou Coco Gauffovou postoupila Španělka Paula Badosová poprvé do semifinále grandslamu, na němž si připsala debutovou výhru nad členkou Top 10.[13] V něm však podlehla světové jedničce Sabalenkové po dvousetovém průběhu. Bodovým ziskem se po skončení poprvé od října 2022 vrátila do elitní světové desítky, kterou uzavírala.[14][15] Světová dvojka Iga Świąteková se ve 23 letech stala nejmladší sedminásobnou grandslamovou semifinalistkou od 19leté Marie Šarapovové v jejím sedmém semifinále na US Open 2006. Na cestě mezi poslední čtveřici hráček ztratila Świąteková pouze 14 gamů, nejméně od 9 her Šarapovové v roce 2013. Pouze Grafová v roce 1989 (13 gamů), Selešová v roce 1991 (12 gamů) a právě Šarapovová v roce 2013 prohrály při postupu do semifinále Australian Open méně her než Polka, a to od přechodu turnaje na 128členné startovní pole v roce 1988.[16] Świąteková nevyužila mečbol proti Madison Keysové ve třetí sadě semifinále, za stavu her 6–5 na podání. V závěrečném supertiebreaku pak prohrála od stavu 7–5 pět z šesti posledních výměn. Keysová tak snížila vzájemnou bilanci na 2–4 a jedenáctizápasovou neporazitelností překonala svou nejdelší šňůru 10 výher z roku 2022.[17] První grandslamový titul pro KeysovouVítězkou se stala 29letá Američanka Madison Keysová, která ve finále přehrála o tři roky mladší světovou jedničku Arynu Sabalenkovou po třísetovém průběhu 6–3, 2–6 a 7–5. Pasivní poměr vzájemných duelů snížila na 2–4. Na Australian Open vylepšila semifinálová maxima z let 2015 a 2022 a vybojovala první grandslamový titul. V rámci okruhu WTA Tour získala jubilejní desátou trofej a druhou v probíhající sezóně, po triumfu na Adelaide International. Po skončení pokračovala její 12zápasová neporazitelnost, nejdelší v kariéře. Jako první hráčka od Světlany Kuzněcovové na French Open 2009 vyřadila na jediném grandslamu světovou jedničku i dvojku. Na Australian Open se to naposledy podařilo Sereně Williamsové v roce 2005.[18][19][20] Z grandslamového finále odešla Keysová již poražena na US Open 2017. V otevřené éře se tak stala tenistkou s největším časovým odstupem mezi prvními dvěma grandslamovými finále, když předčila sedmileté období Mauresmové. Stejně tak 25 grandslamovými účastmi v mezidobí, překonala interval 24 startů mezi prvními dvěma finále Mauresmové a Bartoliové. V open éře představovala čtvrtou nejstarší vítězku prvního grandslamu po 33leté Pennettaové, 30leté Jonesové a 29leté Schiavoneové.[18] Po triumfu 31leté Li Na v ročníku 2014 byla druhou nejstarší vítězkou open éry, která poprvé ovládla australský grandslam.[18][19][20] V Melbourne Keysová nastoupila do 46. dvouhry grandslamu. Pouze dvě šampionky otevřené éry potřebovaly k první grandslamové trofeji více startů, Pennettaová 49. a Bartoliová 47. účastí. Jedenáctým odehraným ročníkem na Australian Open vyrovnala nejvyšší počet startů nutných k zisku trofeje Caroline Wozniacké.[18][19][20] Jako světová čtrnáctka se Keysová stala třetí vítězkou grandslamového finále postavenou mimo první desítku, která v něm porazila světovou jedničku. Z devatenácti takových finále k tomu došlo i na Australian Open 2001 a ve Wimbledonu 2005. V předchozí historii open éry se nikdy v závěrečném utkání grandslamu neutkaly 1. a 19. nasazená. Poprvé od ledna 2023 se Keysová po skončení vrátila do Top 10, na 7. příčku, čímž vyrovnala své nejvyšší postavení.[19] Dvojnásobná obhájkyně Sabalenková usilovala o třetí titul v řadě, výkon jenž naposledy předtím dosáhla Martina Hingisová v letech 1997–1999. Tři melbournská finále za sebou naposledy odehrála Serena Williamsová v ročnících 2015–2017. Porážkou skončila 20zápasová melbournská neporazitelnost Sabalenkové i šňůra 11 výher v probíhající sezóně, když během ledna ovládla Brisbane International.[18][19][20] Nasazení hráček
Pavouk
Finálová fáze
Horní polovina1. sekce
2. sekce
3. sekce
4. sekce
Dolní polovina5. sekce
6. sekce
7. sekce
8. sekce
Hráčské informaceNasazeníNasazení bylo oznámeno 8. ledna 2025 a rozlosování proběhlo o den později.[22] Žebříček WTA k 13. lednu 2025. Nasazení bylo oznámeno 8. ledna 2025 a rozlosování proběhlo o den později.[23] Žebříček WTA k 13. lednu 2025.
Divoké kartyV rámci reciproční dohody tří ze čtyř tenisových svazů pořádajících Grand Slam, Tennis Australia, United States Tennis Association a Fédération Française de tennis, byly divoké karty pro zástupce francouzského a amerického tenisu uděleny jejich národními svazy.[24][25] Žebříčková ochrana
Kvalifikantky Podrobnější informace naleznete v článku Australian Open 2025 – kvalifikace ženské dvouhry.
Šťastné poraženéOdhlášeníŽebříček WTA k 2. prosinci 2024, určujícímu vydání pro účast v hlavní soutěži. Ve startovním poli bylo 104 míst určeno pro přímou účast singlistek na základě žebříčku, 16 míst pro kvalifikantky a 8 pro hráčky na divokou kartu. Hranicí poslední přímé účastnice bylo 98. místo (Nadia Podoroská) vzhledem k předpokládanému startu šesti tenistek pod žebříčkovou ochranou.[27] Po odhlášení Krejčíkové, Karolíny Plíškové a Wozniacké byla hranice posunuta na 101. místo žebříčku (Rebecca Marinová). Burelovou, Vondroušovou a Kalinskou, které odstoupily v týdnu před rozehráním, nahradily šťastné poražené z kvalifikace Martićová s Dartovou a Lysovou.[26][28][29]
OdkazyPoznámkyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku 2025 Australian Open – Women's singles na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
