Bílé památky Vladimiru a Suzdalu
Bílé památky Vladimiru a Suzdalu (rusky Белокаменные памятники Владимира и Суздаля) je souhrnný název, pod kterým UNESCO roku 1992 zaneslo na seznam světového dědictví středověké architektonické památky měst Vladimir a Suzdal a přilehlých obcí Bogoljubovo a Kidekša. Tyto objekty vznikaly ve 12. a 13. století z místního bílého vápence, jsou proto označovány za bílé či bělokamenné. Na seznam světového dědictví se tyto objekty dostaly jakožto mistrovské dílo lidského tvůrčího génia a významné doklady stavitelství Kyjevské Rusi 12. a 13. století. Jsou vynikajícím dokladem architektonického souboru, který ilustruje dané období lidské historie. Zvláště organizace UNESCO vyzdvihuje chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice a chrám svatého Dmitrije ze Soluně ve Vladimiru.[1] V následující tabulce je přehled památek, zahrnutých na seznam světového dědictví. Mezi další bělokamenné památky Vladimiru, Suzdalu a okolí, které se na seznam nedostaly, patří chrám Proměnění Páně v Pereslavlu-Zalesském (1152-1156), chrám svatého Jiří v Jurjevu-Polském (30. léta 13. století), Pokrovský klášter v Suzdalu a Kněžnin klášter ve Vladimiru (oba z počátku 16. století).
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Белокаменные памятники Владимира и Суздаля na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
|