Barinasuchus

Barinasuchus; Stratigrafický výskyt: Eocén až miocén, asi před 37 až 11 miliony let
	Fosilie holotypu barinasucha (fragment lebky).
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Podtřída	Crocodylomorpha;
Nadřád	Sebecosuchia;
Čeleď	Sebecidae;
Rod	Barinasuchus;
Binomické jméno
	Barinasuchus arveloi; Paolillo a Linares, 2007
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barinasuchus („krokodýl ze státu Barinas“) byl rod vyhynulého krokodylomorfa (krokodýlovitého plaza) z kladu Sebecosuchia. Zástupci tohoto rodu žili na území současné Venezuely (souvrství Parángula), Peru (souvrství Ipururo) a Argentiny (souvrství Divisadero Largo) v období pozdního eocénu až pozdního miocénu, asi před 37 až 11 miliony let.^[1] Formálně byl tento rod stanoven roku 2007, typovým a jediným známým druhem je B. arveloi.^[2]

Popis

Stejně jako v případě dalších sebekosuchidů se i v tomto případě jednalo o suchozemského predátora, schopného pronásledovat svoji kořist relativně rychle po souši.^[3] Stejně jako mnohem dříve žijící teropodní dinosauři byl i tento krokodýlovitý plaz vybaven zifodontními zuby, usazenými v čelistních jamkách. Barinasuchus byl zároveň největším známým zástupcem své skupiny, jeho lebka byla v kompletním stavu dlouhá asi rovný 1 metr (zachovaná část pak kolem 70 cm) a celková délka těla dosahovala asi 6 až 10 metrů.^[4]

Tito obří terestričtí krokodylomorfové byli jakýmisi ekologickými obdobami velkých teropodních dinosaurů, žijících v období druhohor.^[5] Někteří badatelé se dříve dokonce domnívali, že fosilie sebecidů patří právě teropodním dinosaurům, kteří v Jižní Americe přežili hluboko do období kenozoika.^[6]

Odkazy

Reference

↑ Pol, D.; et al. (2014). A new notosuchian from the Late Cretaceous of Brazil and the phylogeny of advanced notosuchians. PLoS One. 9 (4): e93105.
↑ Paolillo, Alfredo; Linares, Omar J. (2007). Nuevos cocodrilos Sebecosuchia del Cenozoico Suramericano (Mesosuchia: Crocodylia). Paleobiologia Neotropical. 3: 1–25.
↑ Gonzalo Gabriel Bravo, Diego Pol & Daniel A. García-López (2021). A new sebecid mesoeucrocodylian from the Paleocene of northwestern Argentina. Journal of Vertebrate Paleontology. e1979020. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1979020
↑ PDF odborné studie Ralpha Molnara (2016).
↑ Pochat-Cottilloux, Y.; et al. (2023). A multi-isotopic study reveals the palaeoecology of a sebecid from the Paleocene of Bolivia. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 111667. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2023.111667
↑ SOCHA, Vladimír. Daspletosauři v argentinském miocénu. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2020. Dostupné online. (česky)

Literatura

Langston, W. (1965). Fossil crocodilians from Colombia and the Cenozoic history of the Crocodilia in South America. University of California Publications in Geological Sciences. 52: 1–169.
Scheyer, T. M.; et al. (2019). Giant extinct caiman breaks constraint on the axial skeleton of extant crocodylians. eLife. 8: e49972.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Barinasuchus na Wikimedia Commons
Profil taxonu na webu Fossilworks Archivováno 23. 1. 2019 na Wayback Machine. (anglicky)

[1] Pol, D.; et al. (2014). A new notosuchian from the Late Cretaceous of Brazil and the phylogeny of advanced notosuchians. PLoS One. 9 (4): e93105.

[2] Paolillo, Alfredo; Linares, Omar J. (2007). Nuevos cocodrilos Sebecosuchia del Cenozoico Suramericano (Mesosuchia: Crocodylia). Paleobiologia Neotropical. 3: 1–25.

[3] Gonzalo Gabriel Bravo, Diego Pol & Daniel A. García-López (2021). A new sebecid mesoeucrocodylian from the Paleocene of northwestern Argentina. Journal of Vertebrate Paleontology. e1979020. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1979020

[4] PDF odborné studie Ralpha Molnara (2016).

[5] Pochat-Cottilloux, Y.; et al. (2023). A multi-isotopic study reveals the palaeoecology of a sebecid from the Paleocene of Bolivia. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 111667. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2023.111667

[6] SOCHA, Vladimír. Daspletosauři v argentinském miocénu. OSEL.cz [online]. 3. listopadu 2020. Dostupné online. (česky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]