Ben McLachlan

Ben McLachlan
Ben McLachlan na French Open 2018
Přezdívka	Benny Mac[1]
Stát	Nový Zéland Nový Zéland (2012–2017) Japonsko Japonsko (2017–)
Datum narození	10. května 1992 (32 let)[1]
Místo narození	Queenstown, Nový Zéland[1]
Bydliště	Queenstown, Nový Zéland[1]
Výška	185 cm[1]
Hmotnost	78 kg[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	1 084 956 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	0–0
Nejvyšší umístění	729. místo (15. června 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů	130–150
Tituly	7 ATP, 4 challengery, 13 Futures
Nejvyšší umístění	18. místo (15. listopadu 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2018)
French Open	2. kolo (2021)
Wimbledon	čtvrtfinále (2018, 2021)
US Open	čtvrtfinále (2019)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2022)
French Open	1. kolo (2018, 2019)
Wimbledon	3. kolo (2018)
US Open	2. kolo (2021)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry	2. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210808a8. srpna 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ben McLachlan, japonsky: マクラクラン 勉, Makurakuran Ben, (* 10. května 1992 Queenstown) je japonský profesionální tenista, deblový specialista, který mezi lety 2012–2017 reprezentoval rodný Nový Zéland. V červnu 2017 začal nastupovat za Japonsko a zvolil tak zemi původu své matky.^[1] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedmnáct titulů ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2015 na 729. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2018 na 18. místě. Trénují ho Lan Bale a Riki McLachlan.^[1]

V japonském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 světovou baráží proti Brazílii, v níž po boku Jasutaky Učijamy prohráli sobotní čtyřhru s Melem a Soaresem. Japonci zvítězili 3:1 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–6 ve čtyřhře.^[3]

V sezóně 2017 získal první tři deblové tituly na challengerech, když se spoluhráči vyhrál Internazionali di Tennis dell'Umbria, Gwangju Open a Kobe Challenger. Do premiérového finále na okruhu ATP World Tour postoupil na říjnovém Rakuten Japan Open Tennis Championships 2017 v Tokiu, když ve finále čtyřhry s Jasutakou Učijamou porazili favorizované britsko-brazilské turnajové dvojky Jamieho Murrayho s Brunem Soaresem po dvousetovém průběhu. Bodový zisk po turnaji z kategorie ATP 500 znamenal, že postoupil na nové žebříčkové maximum, když mu 9. října 2017 patřila 80. příčka ve čtyřhře.^[4] Již ve čtvrtfinále vyřadili třetí světovou dvojici Jean-Julien Rojer a Horia Tecău.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Australian Open 2018, do něhož nastoupil s Němcem Janem-Lennardem Struffem. Po výhře nad prvním světovým párem Łukasz Kubot a Marcelo Melo^[5] prošli do semifinále, v němž je vyřadila sedmá nasazená dvojice Oliver Marach a Mate Pavić.^[1][2]

Po boku Francouze Huga Nyse se probojovali do finále únorového Open Sud de France 2018 v Montpellier, kde nestačili na britskou bratrskou dvojici Kena a Neala Skupských.^[6] Jako poražení semifinalisté pak dohráli na Delray Beach Open 2018 s pozdějšími vítězi Sockem a Withrowem. Opět se Struffem se představil v deblové soutěži Miami Open 2018, v níž mezi poslední čtveřicí párů nenašli recept na dvojčata Bryanovi.^[1][2]

Do závěrečného boje o titul postoupil ve čtyřhře na antukovém Istanbul Open 2018, kde se jeho partnerem stal Američan Nicholas Monroe. V roli nejvýše nasazených však v utkání podlehli britsko-švédskému páru Dominic Inglot a Robert Lindstedt až v rozhodujícím supertiebreaku.^[7] Na Roland Garros 2018 pak v úvodní fázi utržili se Struffem porážku od dvojice Marcelo Arevalo a Jamie Cerretani.^[1][2]

Narodil se roku 1992 v novozélandském Queenstownu do rodiny novozélandského pilota a spisovatele Craiga a japonské matky Juriko McLachlanových. Má staršího bratra Riki McLachlana, s nímž hrál na Kalifornské univerzitě v Berkeley tenis (2011–2014) a poté jej začal sourozenec trénovat.^[1]

Za preferovaný povrch uvedl trávu a jako silný úder podání. Do června 2017 nastupoval za Nový Zéland a poté začal reprezentovat Japonsko, a to i v rámci Davis Cupu.^[1] Vzhledem k restriktivnímu pravidlu z roku 2015, tak již nemůže změnit daviscupový výběr za novozélandský tým.

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	8. října 2017	Tokio, Japonsko	tvrdý	Jasutaka Učijama	Jamie Murray Bruno Soares	6–4, 7–6(7–1)
Finalista	1.	12. února 2018	Montpellier, Francie	tvrdý (h)	Hugo Nys	Ken Skupski Neal Skupski	6–7(2–7), 4–6
Finalista	2.	6. května 2018	Istanbul, Turecko	antuka	Nicholas Monroe	Dominic Inglot Robert Lindstedt	3–6, 6–3, [8–10]
Vítěz	2.	září 2018	Šen-čen, Čína	tvrdý	Joe Salisbury	Robert Lindstedt Rajeev Ram	7–6(7–5), 7–6(7–4)
Vítěz	3.	říjen 2018	Tokio, Japonsko (2)	tvrdý (h)	Jan-Lennard Struff	Raven Klaasen Michael Venus	6–4, 7–5
Vítěz	4.	leden 2019	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Jan-Lennard Struff	Raven Klaasen Michael Venus	6–3, 6–4
Finalista	3.	únor 2019	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Matwé Middelkoop	Jérémy Chardy Fabrice Martin	3–6, 7–6(7–4), [3–10]
Finalista	4.	březen 2019	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Jan-Lennard Struff	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–7(4–7), 3–6
Vítěz	5.	leden 2020	Auckland, Nový Zéland (2)	tvrdý	Luke Bambridge	Marcus Daniell Philipp Oswald	7–6(7–3), 6–3
Finalista	5.	únor 2020	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Luke Bambridge	Bob Bryan Mike Bryan	6–3, 5–7, [5–10]
Vítěz	6.	říjen 2020	Kolín nad Rýnem, Německo	tvrdý (h)	Raven Klaasen	Kevin Krawietz Andreas Mies	6–2, 6–4
Vítěz	7.	8. srpna 2021	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Raven Klaasen	Neal Skupski Michael Venus	7–6(7–4), 6–4

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	listopad 2014	Pensacola, Spojené státy	antuka	Théo Fournerie	2–6, 5–7

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	listopad 2014	Pensacola, Spojené státy	antuka	Justin S. Shane	Julian Cash Florian Lakat	7–6(7–2), 6–2
2.	květen 2015	Orange Park, Spojené státy	tvrdý	Jean-Yves Aubone	Maximiliano Estévez Facundo Mena	6–4, 6–4
3.	červen 2015	Karuizawa, Japonsko	antuka	Keisuke Watanuki	Šó Katajama Arata Onozawa	6–1, 3–6, [10–3]
4.	červen 2015	Akišima, Japonsko	antuka	Juja Kibi	Arata Onozawa Keisuke Watanuki	6–3, 6–2
5.	srpen 2015	Aškelon, Izrael	tvrdý	Jarryd Chaplin	Jonathan Kanar Elie Rousset	6–2, 4–6, [10–8]
6.	září 2015	Kirjat Gat, Izrael	tvrdý	Jarryd Chaplin	Mor Bulis Edan Lešem	7–6(7–2), 6–2
7.	září 2015	Meitar, Izrael	tvrdý	Jarryd Chaplin	Michael Geerts Stefano Napolitano	7–6(7–5), 6–3
8.	únor 2016	Baku, Ázerbájdžán	koberec (h)	Mikelis Libietis	Sandžar Fajzijev Timur Chabibulin	7–6(7–2), 6–7(2–7), [10–6]
9.	únor 2016	Tel Aviv, Izrael	tvrdý	Mikelis Libietis	Alexios Halebian Ryan Lipman	3–6, 7–6(7–3), [12–10]
10.	duben 2016	Cukuba, Japonsko	tvrdý	Finn Tearney	Juiči Itó Šó Katajama	3–6, 6–4, [10–4]
11.	květen 2016	Ramat Gan, Izrael	tvrdý	Jarryd Chaplin	Nicolas Meister Hunter Reese	7–5, 7–6(7–1)
12.	červen 2016	Kirjat Šmona, Izrael	tvrdý	Jarryd Chaplin	Cameron Silverman Quinnton Vega	6–2, 6–3
13.	červen 2016	Akko, Izrael	tvrdý	Jarryd Chaplin	Nick Chappell Milen Ianakiev	2–6, 6–3, [10–5]
1.	červen 2017	Todi, Itálie	antuka	Steven de Waard	Marin Draganja Tomislav Draganja	6–7(7–9), 6–4, [10–7]
2.	září 2017	Kwangdžu, Jižní Korea	tvrdý	Čchen Tchi	Jarryd Chaplin Luke Saville	2–6, 7–6(7–1), [10–1]
3.	listopadu 2017	Kóbe, Japonsko	tvrdý (h)	Jasutaka Učijama	Džívan Nedunčežijan Christopher Rungkat	4–6, 6–3, [10–8]
4.	červen 2019	Surbiton, Velká Británie	tráva	Marcel Granollers	Kwon Sun-u Ramkumar Ramanathan	4–6, 6–3, [10–2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ben McLachlan na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ben McLachlan na Wikimedia Commons
• Ben McLachlan na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Ben McLachlan na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Ben McLachlan na stránkách Davis Cupu (anglicky)