Bratřejov (Nechvalice)

Bratřejov
Rybník
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Nechvalice
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°34′39″ s. š., 14°22′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	43 (2021)[1]
Katastrální území	Bratřejov (1,81 km²)
PSČ	264 01
Počet domů	22 (2011)[2]
Bratřejov
Další údaje
Kód části obce	102539
Kód k. ú.	702536
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnička Bratřejov (německy Bratrejow) je část obce Nechvalice v okrese Příbram. Leží nedaleko známého rybníka Bratřejovský velát. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.^[3] Tato osada byla založena roku 1185 zemanem Bratřejem.^[zdroj?]

U vsi se třpytí vody rybníka Velátu. Je pozoruhodný tím, že do něj voda nepřitéká, ale naopak z něj odtéká pryč dvěma potůčky. Jeden směřuje na jih k Žemličkově Lhotě a posléze se vlévá do Varovského potoka, druhý teče opačným směrem, protéká Oukřtalovem a jeho krátký tok končí v Počepickém potoce.

Okolo bratřejovského velátu se rozprostírají rákosy. Díky nimž se tu objevuje několik vzácných druhů ptáků a obojživelníků, například moták pochop, rosnička zelená a cvrčilky. V okolí jsou orchideové louky s kozlíkem dvoudomým a prstn­atcem májovým.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1184.^[4] Vesnice se tehdy nazývala Bratreo a patřila Jiřímu z Milevska, stejně jako v roce 1216 , kdy se nazývala Bratreio. V roce 1414 se uvádí již současná verze názvu Bratrzieyow . Původ názvu považují lingvisté za vlastnický (rodné jméno Bratřej, podle něj pozemek Bratřejův)^[5]

Bratřejov a Bratřikovice mohly být v předbělohorské době sídly českých bratří, pro bližší historii chybí písemné prameny.^[6] Po bitvě na Bílé hoře a během celé třicetileté války došlo ke zdecimování obyvatel, někteří odešli s vírou svých předků do ciziny. Ostatní zůstali doma, přistoupili k římskokatolickému vyznání, ale udržovali alespoň ústní tradici o slavné minulosti.

Ve vesnice se nachází kaple se zvoničkou.^[7]

• O Husově kazatelně Podle pověsti kámen s mísovitou prohlubní, dochovaný v lesíku za rybníkem Velátem, sloužil prý v pohanských dobách jako obětiště pohanským bohům a ve středověku jako Husova kazatelna. Místo leží stranou cest, dostatečně vzdálené od nejbližší vsi, s dobrým výhledem do dalekého okolí i s možností nenápadného ústupu, proto se prý u něj potají scházeli stoupeni bratrské víry k bohoslužbám i v období protireformace. Jejich vzdor zlomili jezuité z blízkých Petrovic, úspěšně činní v celém kraji. Objevili se jednotlivci, jako sedlák Pavel Kožmín, který byl ještě v roce 1757 v Bratřejově vyobcován z církve , protože doma ukrýval Husovu Postilu. Když roku 1781 císař Josef II. vyhlásil toleranční patent, nebyl v kraji téměř nikdo, kdo by ho uvítal a využil.

• O čertově kameni Nedaleko Husovy kazatelny se nachází i „Čertův kámen“.^[zdroj⁠?!] Pověst říká, že tímto místem běžel čert, který na zádech nesl ohromný kámen. Jenže pod tíhou toho kamene se čert propadl do pekla a ten kámen tam zůstal.

• František Pečený (1920-1977) - český sklářský výtvarník, malíř a grafik

• 
  Kříž na křižovatce vedoucí do obce
• 
  Kříž u silnice vedoucí do obce

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bratřejov na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.