Brazilka

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Brazilka
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Brazilka s horou Luž v pozadí
Základní informace
Vyhlášení	1. srpna 2002
Vyhlásil	Správa CHKO Lužické hory
Nadm. výška	540 – 565 m n. m.
Rozloha	8,61 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Česká Lípa
Umístění	Dolní Světlá
Souřadnice	50°50′50,28″ s. š., 14°39′54″ v. d.
	Brazilka
Další informace
Kód	2152
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Brazilka je mokřad (rašelinná louka) v Lužických horách, na severu okresu Česká Lípa. Lokalita se nachází jeden kilometr od hory Luž, severně od vsi Dolní Světlá a jižně od obce Waltersdorf (Sasko) na východním úpatí Luže. Od roku 2002 je chráněnou přírodní památkou.^[3] Je zde vybudována naučná stezka Obnova mokřadů na Brazilce.^[4]

Historie

Název Brazilka pochází od zbořeného hotelu Neubrasilien (po roce 1945 dětské zotavovny) který stál na úpatí Luže. V roce 1986 byla podhorská mokřadní louka vysušena za účelem zemědělské činnosti. Odvodnění bylo provedeno nedokonale, zamokřená místa nedovolovala zemědělské využití, a proto byla oblast ponechána ladem a postupně zarůstala náletovými dřevinami.

V roce 1999 byla společnou prací Správy CHKO Lužické hory, Občanského sdružení přátel Lužických hor z Jablonného v Podještědí, Referátu životního prostředí Zemského úřadu Löbau-Zittau a Spolku pro výzkum životního prostředí Zittau.^[5] obnoven původní vzhled a funkce lokality. V rámci znovuzavodnění bylo třeba zpomalit odtok vody z oblasti mj. přehrazením toku Svitavky a vyhloubením malé vodní plochy uprostřed louky. Odstraněny byly nevhodné náletové dřeviny (modříny, borovice) a nově vysazeny byly zejména olše a vrby. Obnova stála asi 800 000 korun a většina prací byla provedena českými firmami.

Přírodní poměry

Oblast je prameništěm říčky Svitavky. Chráněné území leží v nadmořské výšce 540–565 metrů a má rozlohu 8,61 hektarů.^[6] Rašelinná vrstva je v některých místech až 0,6 m silná. Část plochy pokrývá vřesoviště. Rašelinné louky mají zpravidla nižší obsah živin ve vodě a v půdě a nízké pH. Tomu odpovídá i druhová skladba rostlin a živočichů.

Flóra a fauna

Z rostlin se zde vyskytuje především: rašeliník (Sphagnum sp.), ostřice obecná (Carex nigra), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica), vřes obecný (Calluna vulgaris).

Vzácní zástupci živočichů jsou: zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), chřástal polní (Crex crex), sluka lesní (Scolopax rusticola).

Přístup

Poblíž Březinky vedou po a při státní hranici a hory Luž turistické trasy (zelená, modrá a červená) a také cyklotrasa 3061.^[7]

Naučná stezka

Zároveň s úpravami lokality byla na jaře roku 1999 vybudována naučná stezka Obnova mokřadů na Brazilce. Okruh stezky o délce 300 metrů je nenáročný, určen pro pěší turisty a má čtyři dvojjazyčné informační tabule. První zastavení je u cesty vedoucí z Dolní Světlé, poslední nedaleko turistického hraničního přechodu Dolní Světlá – Waltersdorf. Tabulí seznamují návštěvníky s česko-německých projektem, s typickou vegetací a faunou mokřadů v prameništi potoka Svitavky a historií nevhodných melioračních zásahů. Poté byl vydán tiskem i barevný český a německý průvodce. Byl k dostání v informačních centrech celé oblasti a v muzeu (již zrušeném v Bredovském letohrádku) Lužických hor u Lemberka.^[8]^[9]

Fotogalerie

chráněné území v září 2006
chráněné území v květnu 2020
vřesoviště
březový hájek
pohled na horu Luž z rašeliniště
všivec mokřadní (lesní) v lokalitě

Odkazy

Reference

↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 39.
↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 59.
↑ Kolektiv. Naučné stezky Libereckého kraje. 3. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2006. Kapitola Obnova mokřadů na Brazilce, s. 6.
↑ Brazilka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-09-02]. Dostupné online.
↑ Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie, 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.
↑ Naučné stezky, s. 6.
↑ Lužické hory, Olympia, s. 59.

Související články

Seznam chráněných území v okrese Česká Lípa

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brazilka na Wikimedia Commons
Naučná stezka Brazilka na luzicke-hory.cz

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-1] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-2] Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

[Maloplošná_území-3] MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 39.

[Lužické-4] HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 59.

[Naučné_stezky1-5] Kolektiv. Naučné stezky Libereckého kraje. 3. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2006. Kapitola Obnova mokřadů na Brazilce, s. 6.

[drusop-6] Brazilka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-09-02]. Dostupné online.

[Mapa_Luž-7] Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie, 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.

[Naučné_stezky6-8] Naučné stezky, s. 6.

[Lužické59-9] Lužické hory, Olympia, s. 59.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]