Charles Conrad
Charles „Pete“ Conrad, Jr. (2. června 1930 Filadelfie, Pensylvánie, USA[1] – 8. července 1999 Ojai, Kalifornie) byl americký astronaut, který létal do vesmíru v rámci programů Gemini, Apollo a Skylab, byl třetím člověkem na Měsíci. ŽivotMládí a výcvikPo střední škole pokračoval ve studiích na Princetonské univerzitě, kde v roce 1953 získal titul leteckého inženýra. Téhož roku nastoupil k námořnictvu. Nejdříve prošel kurzem pro zkušební piloty na námořní základně Patuxent River a pak zde zůstal jako instruktor a technik.[2] Následovala služba na námořní základně Miramar v Kalifornii u 96. eskadry stíhačů. V roce 1962 byl přijat do druhé skupiny budoucích astronautů u NASA. Byl ženatý a měl čtyři děti, tři chlapce a dceru. Lety do vesmíruDo vesmíru letěl čtyřikrát během let 1965–1973 a strávil zde 49 dní. Poprvé letěl ve funkci druhého pilota s Gemini 5 v létě roku 1965. Odstartoval z kosmodromu na mysu Canaveral s velitelem lodě Leroyem Cooperem. Na orbitě se pokoušeli spojit s raketovým stupněm Agena. Přistáli v kabině na padácích na hladině Atlantiku poblíž Bermud. Podruhé se do vesmíru dostal na lodi Gemini 11, tady už letěl jako velitel lodě a s ním jako pilot byl astronaut Richard Gordon. Start byl ze stejného kosmodromu, tentokrát se spojení na orbitální dráze s Atlas-Agena povedlo čtyřikrát, přistáli na hladině Atlantského oceánu jako při předchozím letu. Potřetí letěl již v novém programu Apollo. Odstartoval v listopadu 1969 na lodi Apollo 12 jako velitel lodě, v posádce měl astronauty Beana a Gordona. Cílem mise bylo přistání na Měsíci. Společně s Beanem tam přistáli a také na něj vystoupili, Conrad se zde stal třetím člověkem na Měsíci.[2] V pořádku se vrátili na Apollo a odletěli po 10 dnech na Zemi. Přistáli na hladině Tichého oceánu. Počtvrté odstartoval z mysu Canaveral na jaře roku 1973 na palubě kosmické lodě Skylab 2, opět jako velitel lodě. Letěl společně s Kerwinem a Weitzem na orbitální stanici Skylab 1, kde pracovali měsíc. Vrátili se na Zemi v oblasti Tichého oceánu 1300 km od San Diega.[3]
Po skončení letůV roce 1974 z NASA i z vojenského námořnictva odešel a stal se viceprezidentem jedné ze společností v San Diegu v Kalifornii. Zemřel při havárii motocyklu, který sám řídil,[2] v Ojai v Kalifornii ve věku 69 roků. Pohřben je na Arlingtonském národním hřbitově. V roce 1980 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy). OdkazyReference
Externí odkazy
|