Coahuila y Tejas

Coahuila y Tejas Estado Libre y Soberano de Coahuila y Tejas ←  1824–1835  →  →
Geografie Mapa státu Coahuila y Tejas
Hlavní město	Saltillo, později Monclova
Rozloha	800 000 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	70 955 (1828)
Státní útvar
Státní zřízení	stát Spojených států mexických
Vznik	7. května 1824, po vzniku Spojených států mexických
Zánik	1. prosince 1835, po vzniku Texaské republiky
Státní útvary a území
Předcházející Spojené státy mexické Následující Texaská republika Coahuila

Coahuila y Tejas (Coahuila a Texas) byl jeden se zakládajících členů novozaloženého státu Spojené státy mexické na základě Ústavy z roku 1824.^[1]

Oblast měla dvě hlavní města: nejprve Saltillo a později Monclova. Pro administrativní účely, stát byl rozdělen do tří částí: Béxar, Monclova a Rio Grande Saltillo. Teritorium Bexar byl přibližně dnešní Texas, Monclova zahrnovala severní Coahuilu, a Río Grande Saltillo jižní Coahuilu.

Existence státu Coahiula y Tejas trvala až do roku 1835, kdy po přijetí nové ústavy se federální republika stala unitárním státem, a státy (estados) se staly departmenty (departamentos). Stát Coahuila y Texas byl rozdělen na dvě části a obě se staly departmenty, Department of Coahuila a Department of Texas. Department Texas se oddělil a stal se nezávislou Texaskou republikou, která je teď státem Texas a součástí Spojených států amerických.

Oba regiony Coahuila i Texas se oddělily od Mexika z důvodu snahy mexického prezidenta Santa Anny centralizovat moc v státě. Texas vytvořil Texaskou republiku a Coahuila se spojila s Novým Leónem a Tamaulipas aby zformovala republiku Rio Grande, která ale neměla dlouhé trvání.

V roce 1821, po Mexické válce za nezávislost Španělsko ztratilo kontrolu nad svými severoamerickými teritorii a byl zformován nový stát na bývalém území Nového Španělska. V prvních dnech vzniku nového státu probíhaly rozsáhlé diskuse, jestli se Mexiko má stát federální republikou, nebo konstituční monarchií. Nová ústava v roce 1824 ustanovila krajinu jako federální republiku s devatenácti státy a čtyři teritorii. Jedním z nových státu byl Coahuila y Texas, který spojil řídce osídlené španělské provincie Texas a Coahuila.^[2][3] V mexické federaci byl stát nejchudším.^[4] Území Coahuila y Tejas zahrnovalo hranice španělského Texasu, ale nezahrnovalo území kolem El Pasa, které patřilo státu Chihuahua a území kolem Lareda v Texasu, které bylo součástí mexického státu Tamaulipas.^[2]

Erasmo Seguin, zástupce Texasu v mexickém Kongresu v období ústavních změn, původně zastával názor o samostatnosti pro Texas. Uvědomoval si skutečnost, že malý počet obyvatel a nedostatečné zdroje by nebyly zárukou správného fungování státu a kdyby Texas zůstal teritoriem, federální vláda by měla povinnost pomáhat teritoriím. Protože Coahuila měla víc obyvatel než Texas, obával se, že v kombinovaném státě by získala také větší vliv v rozhodovacím procesu. Zástupce z Coahuily, Miguel Ramos Arizpe, byl rovněž přesvědčen, že jeho region je špatně připraven na skutečnost, aby se stal samostatným státem. Ramos Arizpe se nebyl ochoten spojit s okolními státy, protože Coahuila v porovnání s nimi měla buď malý počet obyvatel nebo slabší ekonomiku a byla by tedy slabším partnerem. Ramos Arizpe napsal dopis ayuntamientovi v Bexaru s varováním, že v případě, kdy se Texas rozhodne stát se teritoriem, ztratí své vlastnictví veřejné půdy v prospěch federální vlády. Tato skutečnost byla dostačující na to, aby přesvědčila Texasany aby se vzdali své opozice proti spojení s Coahuilou.^[5]

Federální mexická vláda neměla prostředky na vojenskou ochranu a osadníci si mohli zakládat vlastní ochranné oddíly, které by pomohly kontrolovat nepřátelské indiánské kmeny. Hraniční region Texasu byl předmětem častých útoků kmenů Apačů a Komančů. V naději, že příliv osadníku by mohl zabránit nájezdům, vláda liberalizovala imigrační politiku a osadníkům ze Spojených států bylo dovoleno usadit se v Mexiku.^[6]

Státy byly zodpovědné za aplikaci Zákona o kolonizaci. Úřední místa v Saltille, hlavním městě Coahuila y Texas, byla za krátkou dobu obležena spekulanty s půdou, kteří chtěli získat území v Texasu. Stát schválil v roce 1825 svůj vlastní kolonizační zákon. Přistěhovalci a naturalizovaní občané podali přibližně 3420 žádostí o půdu, většina z nich byli Angloameričani. Jen jediný z 24 empresarios, Martín De León, usadil přistěhovalce z Mexika, ostatní empresarios přivedli osadníky většinou ze Spojených států.^[7][8]

Území státu bylo většinou zemědělsky soběstačným regionem, jenom malá část potravin se vyvážela. Bylo to z důvodu nedostatku pracovních sil a částečně z důvodu nájezdů indiánských kmenů.

V části Texasu hospodářství záviselo na pěstování bavlny. V roce 1834 Texas exportoval víc než 7 000 balů bavlny. Rančerství bylo taky lukrativní, v roce 1834 Texas exportoval víc než 5000 kusů dobytka. Dřevo bylo exportováno v malém množství. V polovině třicátých let 19. století Texas dovážel zboží v hodnotě 630 000 dolarů. Hodnota exportu představovala 500 000 dolarů.

V letech 1823-1830 měli osadníci v Texasu celní výjimky na některé druhy dováženého zboží. Celní poplatky ale nemohly být vybírány z důvodu neexistence celních orgánů. V Anahuacu byla ustanovena celnice v roce 1830, ale vojáci byli vyhnáni osadníky v roce 1832. Podobný incident se odehrál v roce 1835.

Většina hospodářství byla v rukou posledních přistěhovalců, jen několik Tejanos bylo zaangažováno v exportu nebo v průmyslu.^[9]

Přes příliv osadníku ze Spojených států v období po schválení kolonizačních zákonů většina osadníku v státě Coahuila y Tejas byli původní mexičtí občané. V Texasu ale v roce 1830 přibližně 80% obyvatelstva pocházelo ze Spojených států nebo z Evropy.

• 
  1833
• 
  1834
• 
  1836

• WEBER, David J. The Mexican frontier, 1821-1846: the American Southwest under Mexico. [s.l.]: University of New Mexico Press, 1982. (Histories of the American frontier). ISBN 9780826306036. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• MANCHACA, Martha. Recovering History, Constructing Race: The Indian, Black, and White Roots of Mexican Americans. Austin, TX: University of Texas Press, 2001. (The Joe R. and Teresa Lozano Long Series in Latin American and Latino Art and Culture). ISBN 0292752539. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• DE LA TEJA, Jesus F. Myths, Misdeeds, and Misunderstandings: The Roots of Conflict in U.S.–Mexican Relations. Redakce Rodriguez O. Jaime E.. Wilmington, DE: Scholarly Resources Inc., 1997. ISBN 0842026622. Kapitola The Colonization and Independence of Texas: A Tejano Perspective. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• VAZQUEZ, Josefina Zoraida. Myths, Misdeeds, and Misunderstandings: The Roots of Conflict in U.S.–Mexican Relations. Redakce Rodriguez O. Jaime E.. Wilmington, DE: Scholarly Resources Inc., 1997. ISBN 0842026622. Kapitola The Colonization and Loss of Texas: A Mexican Perspective. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Coahuila y Tejas na Wikimedia Commons
• Coahuila y Tejas: From liberal federalism to centralista dictatorship
• Compendium of Mexican Constitutions (španělsky)
• Mapa státu Coahuila a Texas z roku 1833 / W. Hooker, sculpt. na portálu Portal to Texas History.
• Zákon a dekrety Coahuila a Texas Gammel's Laws of Texas, Vol. I. na portálu Portal to Texas History.