Dejvické divadlo
Dejvické divadlo je pražské divadlo. Sídlí v Zelené ulici v Praze-Dejvicích, přibližně 700 m severně od stanice metra Dejvická. Vzniklo v roce 1992 a od roku 1993 má status profesionální scény. HistoriePrvní soubor (1992–1996)První představení se v Dejvickém divadle odehrálo 14. října 1992. Svou školní inscenaci hry Matěje Kopeckého Johanes doktor Faust uvedl nastupující herecký soubor, který do Dejvického divadla přišel během studia alternativního a loutkového divadla DAMU pod vedením pedagoga a režiséra Jana Borny. Ten se stal od roku 1993 uměleckým šéfem. Tehdy bylo DD součástí Obvodního kulturního domu Prahy 6, později Spektra K – sdružení kulturních zařízení Prahy 6. Statut profesionálního divadla získalo v roce 1993. Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle čtyři sezony. Během této doby zde vznikly inscenace Jakuba Krofty (Spoonriverská antologie), Arnošta Goldflama (koláž z textů Daniila Charmse, romanticko-tragicko-heroická opera Kvas krále Vondry XXVI.. a adaptace textů Richarda Weinera Rovnováha), Jana Borny (Dobrodružství dona Quijota, Mrożkovo Tango a dvě pohádky To je nápad! a Zpívej, klaune?). K nejvýznamnějším počinům této éry bezesporu patří inscenace J. A. Pitínského Sestra Úzkost z textů Jana Čepa a Jakuba Demla, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako Inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé Divadlem roku. V září 1996 tento soubor přešel společně se svým uměleckým šéfem Janem Bornou do nově vzniklého Divadla v Dlouhé a na jeho místo nastoupil soubor nový. Druhý soubor (1996–dodnes)S novým souborem přišel režisér a pedagog Katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU Miroslav Krobot, který se stal uměleckým šéfem divadla. Základ nového souboru tvořil původně opět celý ročník KALD DAMU, který do nového působiště přenesl i některá svá absolventská představení (Lysistrate – režie Lucie Bělohradská, Anatomie gagu – režie Miroslav Krobot) a jeho první inscenace byly také ještě původně školní (retromuzikál Kennedyho děti a pohádka Dvanáct měsíčků – oboje režie Miroslav Krobot). Postupně se soubor začal zásadně proměňovat (z původní sestavy jsou doposud v angažmá herečky Klára Melíšková, Jana Holcová a Zdeňka Žádníková). Doplnila jej silná skupina tehdejších třicátníků: Ivan Trojan, Lukáš Hlavica, David Novotný, Martin Myšička, Igor Chmela. Později nastoupili do angažmá mladší členové hereckého souboru Pavel Šimčík, Lenka Krobotová, Jaroslav Plesl, Tatiana Vilhelmová, Simona Babčáková, Martha Issová, Václav Neužil a další... V letech 2014–2016 byl uměleckým šéfem divadla režisér Michal Vajdička. Miroslav Krobot nadále zůstal v souboru jako herec. Od 1. ledna 2017 byl uměleckým šéfem Dejvického divadla Martin Myšička.[1] Od ledna 2025 se stal uměleckým šéfem Dejvického divadla Jiří Havelka.[2]
Transformace Dejvického divadla na o. p. s.V červenci 2004 byla příspěvková organizace Dejvické divadlo transformována na obecně prospěšnou společnost, jejímž zakladatelem se stala Městská část Praha 6. Zároveň byla uzavřena čtyřletá smlouva o financování divadla touto městskou částí s každoročně snižující se částkou. Tento finanční deficit byl dokryt čtyřletým grantem Hlavního města Praha. V červenci 2008 došlo k dalšímu rozvolnění vztahu DD a Městská část Praha 6 tím, že řídící orgány divadla (správní a dozorčí radu), které byly doposud jmenovány zakladatelem, nyní volí umělecký soubor DD. Dejvické divadlo jako obecně prospěšná společnost je tím závislé na vícezdrojovém financování v rámci grantových systémů (MČ P6, HMP, MKČR) s narůstajícím zásadním podílem hlavního města Prahy. VedeníNejvyššími orgány obecně prospěšné společnosti jsou správní a dozorčí rada. Ředitelkou Dejvického divadla do 31. srpna 2019 byla paní Eva Kejkrtová Měřičková. Od 1. září 2019 do konce roku 2023 byla ředitelkou paní Blanka Cichon.[3] Od 1. ledna 2024 je ředitelem divadla Lukáš Průdek. Správní rada
Dozorčí rada
HerciSeznam herců k září 2023:
Bývalí členové souboru
HostéJako hosté zde vystupovali nebo vystupují také: Jiří Bábek, Jiří Bartoška, Michaela Bendová, Pavla Beretová, Jenovéfa Boková, Nina Divíšková, Tatiana Dyková, Richard Fiala, Antonie Formanová, Matěj Hádek, Radek Holub, Vanda Hybnerová, Lada Jelínková, Jiří Konvalinka, Jiří Macháček, Lilian Malkina, Martin Pechlát, Barbora Poláková, Vladimír Polívka, Jitka Smutná, Alois Švehlík, Petr Vršek, Stanislav Zindulka. Repertoár Podrobnější informace naleznete v článku Seznam inscenací Dejvického divadla.
Výraznou součást dramaturgie Dejvického divadla tvoří současná dramatika, jak zahraniční (Joe Penhall: Krajina se zbraní, Dennis Kelly: Debris, Patrick Marber: Dealer’s Choice a další), tak domácí. Divadlo iniciuje vznik původních textů českých a slovenských autorů (Petr Zelenka: Příběhy obyčejného šílenství, Teremin, Dabing Street, Elegance molekuly a Fifty; Miroslav Krobot: Sirup, Brian; Karel František Tománek: KFT/sendviče reality®, Wanted Welzl, Kafka ’24; Viliam Klimáček: Dračí doupě; Daniel Majling: Vzkříšení, Vina? a další) a klade důraz také na autorskou spolupráci s umělci názorově i generačně spřízněnými (Jiří Havelka: Černá díra, Bitva o Hernaniho; Petra Tejnorová: Modrovous/suovordoM, David Ondříček: Kde je ta ryba? a další). Zároveň však v repertoáru DD mají své pevné místo adaptace děl světové literární tvorby (Oblomov podle Ivana Alexandroviče Gončarova, Bratři Karamazovi nebo Idiot podle Fjodora Michajloviče Dostojevského, Love Story podle Isaaca Bashevise Singera, Spříznění volbou podle Johanna Wolfganga Goetha, Ucpanej systém podle Irvina Welshe a další) a klasické hry (Shakespearův Hamlet, Večer tříkrálový, Zimní pohádka a Richard III., Gogolův Revizor, Čechovovy Tři sestry a Racek a další). Během své existence se Dejvické divadlo stalo šestkrát divadlem roku, řadu významných ocenění získaly nejen inscenace, ale i jednotliví umělci. Každoročně se jméno Dejvického divadla objevuje v nominacích na nejprestižnější divadelní ceny. Pět svíček za Václava HavlaVe dnech 4. října až 17. prosince 2016 proběhlo pět večerů při příležitosti 80. narozenin Václava Havla v rámci projektu MČ Praha 6 Pocta V. H.:[9]
FilmyDvě divadelní hry byly zpracovány i jako celovečerní film:
Televizní seriály
Ocenění
Publikace o divadle
OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|