Obec Dlažkovice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, na okraji Dolnooharské tabule při jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba 8 km jihozápadně od Lovosic. Dlažkovicemi protéká Podsedický potok. Vesnicí též prochází tzv. „Švestková dráha“ – železniční trať 113, která spojuje Lovosice přes Třebenice s Mostem (pouze omezený, letní víkendový provoz). V obci žije 132[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1057.[4]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Dlažkovice[4][5]
|
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
| Obyvatelé
|
241 |
251 |
271 |
240 |
253 |
250 |
232 |
178 |
348 |
259 |
178 |
154 |
117 |
151
|
| Domy
|
55 |
56 |
55 |
56 |
59 |
59 |
62 |
68 |
55 |
48 |
46 |
50 |
56 |
57
|
Pamětihodnosti
- Dlažkovický zámek dal na místě starší tvrze postavit Jan Ignác Dominik Putz z Adlerhurnu okolo roku 1673 podle projektu stavitele Giulia Broggia. Stavbu v barokním slohu však dokončil až syn Octavio Broggio v letech 1713–1717. Dochovaná podoba a zámecký park je výsledkem úprav, které proběhly v roce 1810 za Damiána Ervína z Schönbornu.[6] Zámek v současnosti slouží jako dětský domov.
- Kostel svatého Václava (Dlažkovice), raně barokní stavba z let 1672–1675, projekt Giulio Broggio.[7] Na hlavním oltáři je obraz sv. Václava od Josefa Kramolína z roku 1774, na postranních oltářích jsou dva starší silně poškozené obrazy. Fasáda kostela a střecha byly v roce 2013 opraveny, statika objektu byla zajištěna v roce 2023[8]. Interiér na opravy čeká.
- Zvonice – stojí proti kostelu, obsahuje dva zvony: gotický s reliéfy a českými nápisy z konce 15. století a barokní z roku 1756.
- Hřbitov
- Socha svaté Barbory před kostelem svatého Václava[9]
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi[10]
- Fara[11]
- Smírčí kříž - kámen s kolovým křížem, druhotně vezděný do zdi pod kostelem
- Chráněná lípa srdčitá v zámeckém parku[12]
Mineralogická lokalita
Český granát
Území obce Dlažkovice, podobně jako sousední obce Podsedice, náleží do oblasti o rozloze zhruba 70 km², která je známá výskytem českých granátů – pyropů. Granáty zde jsou těženy z náplavů. Granátové šperky jsou známy již ze 16. století, tyto šperky se pak staly velice módními zejména v 19. století.[13][14]
První český diamant
S obcí Dlažkovice je spojován nález prvního diamantu na území Čech. Stalo se tak v roce 1869, kdy brusič Preissler z dílny ve Skalce u Dlažkovic na panství hrabat Schönbornů přinesl ukázat hospodářskému řediteli panství malý nažloutlý kamínek ve tvaru deformovaného osmistěnu. Brusič objevil uvedený kamínek mezi krystaly křišťálu, které byly vybrány pro další zpracování z tzv. zadního kaménku, tedy odpadu, zbylého po vytřídění českých granátů, těžených v této oblasti Českého středohoří.[15] Odborným zkoumáním bylo potvrzeno, že se jedná o diamant. Jelikož ale přesné místo nálezu nebylo známo, objevily se spekulace, že nepochází z Čech, ale že se dostal do šperkařské dílny z jiných tehdy známých nalezišť, například z oblasti východní Indie.[16] Později však byly v této části Českého středohoří nalezeny ještě jiné drobné diamanty - v roce 1927 byl objeven další malý diamant v oblasti u Chrášťan a v roce 1959 byl v naplaveninách potoka Granátky pod vrchem Kuzovem u Dřemčic nalezen v pořadí již třetí exemplář českého diamantu. Nález ze schönbornského panství je uložen v mineralogických sbírkách Národního muzea v Praze.[15]
Galerie
-
Kostel svatého Václava
-
Pomník obětem světových válek
-
Zastávka na trati z Mostu do Lovosic
-
Domy u silnice v obci
-
Provoz na tzv. Švestkové dráze u Dlažkovic
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dlažkovice – zámek, s. 91–92.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dlažkovice, s. 260–261.
- ↑ zpráva o statickém zajištění z roku 2023
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 50795/5-5885 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 36291/5-1990 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 14182/5-4544 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Lípa v Dlažkovicích 101895
- ↑ Český granát [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ KRSEK, Martin. Český granát [online]. Ústí n. L.: Český rozhlas Sever, 2010-10-11 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Charakteristika oblasti: Mineralogie [online]. AOPK ČR - Správa CHKO České středohoří [cit. 2018-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-09.
- ↑ KOTKOVÁ, Jana. České diamanty. Vesmír [online]. 2014-09-11 [cit. 2018-02-09]. Čís. 9/2014. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
