Tento článek je o obci na Kladensku. O městě na Českolipsku pojednává článek
Doksy.
Doksy jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládají se asi šest kilometrů jihozápadně od Kladna. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. PSČ zdejší pošty je 273 64.
Poloha a přírodní podmínky
Obec se rozkládá ve zvlněné krajině na samotném okraji Křivoklátské vrchoviny – zhruba 3 km od CHKO Křivoklátsko. Nadmořská výška se pohybuje od 368 m na jihovýchodním okraji obce do cca 414 m v severozápadní zástavbě obce; obecní úřad je ve výšce 396 m nad mořem. Obcí prochází silnice II/606, bývalý hlavní tah z Prahy na Karlovy Vary – provoz je přenesen na dálnici D6 míjející obec z jižní strany.
Územím obce protéká Loděnický potok, na němž se v katastru obce nachází dva rybníky – středověký rybník Nohavice a rybník Hrázský. Ten byl roku 1870 vysušen a r. 2011 obnoven. Do Loděnice se v Hrázském rybníku vlévá Rozdělovský potok.
Historie
Vznik a první držitelé
Z nálezů předhistorických lze uvést jen bronzovou dýku.
Obec je poprvé písemně zmiňována roku 1385, kdy byl jejím vlastníkem Jakoubek z Dokes (Jacubconi de Dokzie). V místech okolo nynější kapličky stával statek s tvrzí, která se postupně stala vladyckým sídlem, tvrz zanikla v cca 16. století. Doksy po roce 1398 vlastnil Bedřich z Ervěnic, roku 1405 Petr a Jan z Dokes a Myslína a po roce 1413 je zmiňován oblíbenec Václava IV. Chval z Ovčína. Dále zdědila ves jeho manželka Markéta. Roku 1454 bylo ve Slaném provoláno Markétino věno, které roku 1464 dostal Jindřich z Vraného a z Kladna. Dalším držitelem se stal Jan Bepták z Medvídkova a poté roku 1485 Rudolf z Medvídkova. Tito rytíři však ve zdejší tvrzi nebydleli a ta začala chátrat.
Ves tehdy zasahovala do dvou panství, které ves pomyslně rozdělily na dvě části (na východní, tzv. tachlovickou a na západní, tzv. smečenskou). Ves zůstala takto rozdělena až do zrušení poddanství.
Tachlovická část
V 16. století ji získal Zdeněk Kladenský z Kladna, po jeho smrti připadla roku 1543 jeho synovci Oldřichu Žďárskému ze Žďáru a dále jeho rodu. Když rod v roce 1688 po meči vymřel, ves připadla k doberskému statku, který vlastnila Polyxena Ludmila Žďárská ze Žďáru (sestra posledního mužského příslušníka). Panství poté zdědil její syn Jaroslav Florián. Ten pak Doksy prodal roku 1705 hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi k tachlovickému panství.
Roku 1732 ves koupila k Buštěhradu Anna Marie Františka Toskánská, po 9 letech přešel na vévody Bavorské, roku 1805 na rod Habsburský a po 42 letech k soukromým statkům císařským v Čechách.
Smečenská část
Tento díl vsi držel Delfín Haugvic, potom jeho syn Ruprecht. Roku 1545 je prodal Jiřímu Žejdlicovi ze Šenfeldu na Zvoleněvsi. Jeho vnuk Ladislav při pobělohorských konfiskacích o tuto část přišel. Dne 4. února 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně a u jeho rodu (a panství) nakonec zůstala do r. 1741, kdy část přešla na vévody bavorské a vystřídala stejné vlastníky jako část druhá.
Za třicetileté války se obešli všichni (až na jednoho hospodáře) bez újmy. Zmiňovanému hospodáři prý jeden z vojáků vtrhl do domu a když ho hospodář urazil, byl do krve zbit.
Od r. 1932 má obec školu, do té doby musely děti docházet do přeplněné školy v Družci.[4]
Kamenictví
První využití zdejšího pískovce proběhlo nejspíš někdy v šestém století. Doklady o dobývání tohoto pískovce, nyní zvaného "Žehrovák" (dle vedlejší obce Kamenné Žehrovice) máme pak z doby Karla IV. – pískovec byl posléze využit při stavbě Karlova mostu či svatovítské katedrály. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří. Většina lomů byla jámová – tzn. založena v rovinatém terénu. Největší rozvoj zažila těžba během 19. století ‒ v naprosto největším rozkvětu zde pracovalo více než 300 dělníků. Poté se začaly práce ukončovat. V roce 1914 v lomech pracovalo už pouze 15 starých kameníků. Poslední práce byly ukončeny v roce 1924, kdy odešel poslední kameník ‒ pan František Bečka. Ve zdejším terénu jsou známky po těžbě i nyní velmi znatelné.[5][6][7]
Rok 1932
V obci Doksy (1373 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 nákladní autodopravy, autodrožka, 2 holiči, 6 hostinců, kolář, konsum Včela, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, porodní asistentka, pekař, 2 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, 3 trafiky, truhlář, zámečník, 2 zedničtí mistři.
Lehké opevnění
V jihozápadní části obce se nachází jeden zachovalý objekt lehkého opevnění vzor 37 (A4/17/A-180), součástí tzv. Pražské čáry. Nyní je zrekonstruovaný do podoby z roku 1938 a pořádají se v něm muzejní prohlídky. V okolí je dodnes zachováno mnoho trosek odstřelených bunkrů stejného typu.[9]
Znak
Dne 29. 11. 1995 udělil předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde obci znak.[10] V jeho levé polovině se nachází stříbrné lekno zakončené pěti kořínky, znak rodu Bořitů z Martinic. V pravé polovině je poté válečný dobývací žebřík, znamení rodu Bredů, kteří také vlastnili část dokeského zboží.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[11]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[11]
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[11]
- 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[12]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[13]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[14]
- 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[15]
- 1949 Pražský kraj, okres Kladno[16]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[17]
Seznam starostů
| Pořadí
|
Jméno
|
Funkce
|
Bydliště
|
Poznámka
|
| 1.
|
Václav Doubrava
|
1887–1896
|
čp. 25
|
majitel mlýna Nohavice
|
| 2.
|
Václav Valenta
|
1896–1900
|
čp. 18
|
|
| 3.
|
Václav Čermák
|
1900–1905
|
čp. 20
|
|
| 4.
|
Vojtěch Podpěra
|
1905–1910
|
čp. 32
|
|
| 5.
|
František Pokorný
|
1910–1911
|
čp. 10
|
|
| 6.
|
Rudolf Votava
|
1911–1916
|
čp. 70
|
|
| 7.
|
Václav Pokorný
|
1916–1919
|
čp. 10
|
předseda obec. správní komise
|
| 8.
|
Tomáš Melen
|
1919–1920
|
čp. 93
|
|
| 9.
|
Václav Mertl
|
1920–1922
|
čp. 171
|
|
| 10.
|
Karel Šefčík
|
1922–1924
|
čp. 89
|
|
| 11.
|
Antonín Novák
|
1924–1932
|
čp. 143
|
|
| 12.
|
Antonín Valenta
|
1932–1935
|
čp. 18
|
Okresní úřad jmenoval obecní správní komisi v čele se starostou Antonínem Valentou.
|
| 13.
|
Antonín Koula
|
1935–1939
|
čp. 63
|
Původně byl zvolen p. František Čermák, zemský úřad jej však neuznal a jmenoval starostou p. Antonína Koulu.
|
| 14.
|
Miloslav Pavelka
|
1939–1945
|
čp. 14
|
jmenován vládním komisařem
|
| 15.
|
Václav Junek
|
1945–1951
|
čp. 254
|
|
| 16.
|
Václav Rohan
|
1951–1969
|
čp. 68
|
|
| 17.
|
Miloslav Pavelka
|
1969–1976
|
čp. 14
|
|
| 18.
|
Josef Havlů
|
1976–1978
|
čp. 243
|
|
| 19.
|
Bohumil Roček
|
1978–1990
|
čp. 16
|
|
| 20.
|
Jiří Junek
|
1990–2018
|
čp. 5
|
nejdéle ve funkci
|
| 21.
|
Stanislav Machulka
|
2018–dosud
|
čp. 28
|
|
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů[18]
| Rok
|
1848
|
1857
|
1864
|
1870
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1940
|
1950
|
1960
|
1970
|
1980
|
1990
|
2000
|
2003
|
2004
|
| Počet domů
|
51
|
65
|
66
|
67
|
88
|
89
|
126
|
136
|
158
|
226
|
266
|
272
|
300
|
294
|
320
|
358
|
388
|
404
|
410
|
| Počet obyvatel
|
315
|
458
|
540
|
531
|
595
|
749
|
1072
|
1178
|
1241
|
1373
|
1470
|
1137
|
1241
|
1116
|
1140
|
1105
|
1080
|
1140
|
1150
|
Doprava
- Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/606 Pletený Újezd – Doksy – Stochov – Nové Strašecí. Okrajem katastrálního území obce vede dálnice D6, nejblíže je exit 16 (Velká Dobrá) ve vzdálenosti 3 km.
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kladno-Rozdělov ve vzdálenosti 2,3 km ležící na trati 120 z Prahy do Rakovníka. Poté se ve vzdálenosti 2,5 km nachází železniční stanice Kamenné Žehrovice ležící také na trati 120 z Prahy do Rakovníka.
- Autobusová doprava – V obci se nachází dvě autobusové zastávky (Doksy a Doksy,Most), ve kterých od prosince 2019 zastavují tři autobusové linky s pravidelným jízdním řádem a jedna s nepravidelným:[19]
- linka 305 (Rakovník,Aut.st. – Řevničov – Velká Dobrá – Praha,Zličín),
- linka 365 (Stochov,Náměstí – Velká Dobrá – Unhošť,Nám. – Praha,Motol),
- linka 629 (Kladno,Aut.nádr. – Doksy – Družec,Náměstí – (o víkendech Bratronice,Dolní Bezděkov))
- linka 404 (Rakovník,Aut.st. – Nový Dům – Velká Dobrá – Praha,Zličín) – s nepravidelným jízdním řádem
Kultura a volný čas
- Přírodní divadlo Doksy, obnovené přírodní divadlo u fotbalového hřiště
- SK Doksy, fotbalový klub
- sportovní hala Doksy v Sokolské ulici
- Klub Vojenské Historie Doksy
- Klub důchodců
- Komunitní centrum "Družstevní"
- Komunitní centrum "SK Doksy"
Pamětihodnosti
- Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 společně se sochou sv. Jana Nepomuckého na návsi
- Náhrobek zavražděné služky z roku 1675 u rybníka Nohavice
Další fotografie
Partnerské obce
28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.[20]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Místopis. Kladenského - PDF Free Download. adoc.tips [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Místní kámen nazývaný „Žehrovák“. www.jaroslav-junek.cz [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Historie - Oficiální stránky obce Doksy. www.obecdoksy.cz [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Zaniklá místa. historie-doksy [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 211-212. (česky a německy)
- ↑ ŘÍPOVÁ, Kateřina. Vycházka k bunkru lehkého opevnění v Doksech sklidila u účastníků úspěch. Kladenský deník. 2016-05-30. Dostupné online [cit. 2020-03-04].
- ↑ Údaj pochází z obecního webu.. www.obecdoksy.cz [online]. [cit. 2008-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-08-28.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Marta. Doksy, 620 let. [s.l.]: [s.n.], 2004. 48 s.
- ↑ ROPID. Pražská integrovaná doprava [online]. 2019-11-04 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Archivováno 31. 8. 2008 na Wayback Machine. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.
Literatura
- JUNEK, Jiří a Miroslav OLIVERIUS. Čtyři dny v údolí jezera Ledro: Itálie, 31. května až 3. června 2012 = Quattro giorni nella valle del lago di Ledro : Italia, 31 maggio al 3 giugno 2012. Doksy: Obec Doksy, 2012.
- MACHAČKOVÁ, Jitka. Kámen zvaný "Žehrovák": (pískovec, jenž ovlivnil život obyvatel dvou vsí). Kamenné Žehrovice: J. Machačková, 2001.
- POSPÍŠILOVÁ, Marta. Doksy, 620 let. [s.l.]: [s.n.], 2004. 48 s.
- POSPÍŠILOVÁ, Marta. Jak naši předkové válčili "za císaře pána a jeho rodinu", aneb, První světová válka v obci Doksy. Listy z Unhošťska. 2007, (42), 57-59.
Externí odkazy
