Dragon 2 je kosmická loď společnosti SpaceX, nástupce nákladní lodě Dragon. První let absolvovala v roce 2019. Existuje jak v nákladní variantě označované Cargo Dragon, tak i ve verzi pro dopravu lidí pod označením Crew Dragon.
Historie
Společnost SpaceX poskytuje nákladní lodí Cargo Dragon dopravní služby pro NASA podle smlouvy CRS-2 v rámci programu Commercial Resupply Services a navazuje tak na prvních 20 letů podle smlouvy CRS-1, které zajišťovala v letech 2012 – 2020 první verzí lodi Dragon.
Pilotovaná loď Crew Dragon byla vyvinuta v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) i loď Boeing CST-100 Starliner. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu astronautů na ISS, ke které má podle kontraktu z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů.
NASA koncem roku 2021 objednala další 3 lety Crew Dragonu na ISS.[1] V červnu 2022 oznámila, že uvažuje o objednávce dalších pěti letů[2] a o tři měsíce později ji také potvrdila – mise SpaceX Crew-10 až SpaceX Crew-14 pokryjí její potřeby až do roku 2030,[3] tedy do konce doby předpokládané životnosti ISS.[4]
Loď je nezávisle na smlouvách s NASA využívána k vesmírným programům vzešlým se spolupráce SpaceX s dalším soukromými investory – Inspiration4, Axiom a Polaris Dawn.
Design a varianty lodi
Dragon 2 je částečně opakovaně použitelnou lodí, což přináší možnost výrazného snížení nákladů; původně se však uvažovalo i o možnosti jednorázových kabin.[5]
Loď Dragon s nástavcem (tzv. trunk) ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry. Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg, zpět na Zemi může dopravit až 3 000 kg nákladu[6] a v nástavci, který loď před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.[7] Její systémy vydrží jeden týden volného letu a po připojení k ISS až 210 dní[8][9] (Crew Dragon). Pro Cargo Dragon SpaceX uvádí životnost 75 dní,[10] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po zhruba 5 týdnech.
Oproti první verzi je loď je vybavena jiným stykovacím uzlem, a to na bázi NASA Docking System, který umožňuje automatické zadokování u orbitální stanice přes International Docking Adapter (IDA). Let je tak plně automatický i ve fázi přiblížení k ISS a spojení s ní, posádka tedy nemusí vykonávat žádné úkony, pokud to není nezbytné.
Lodi Dragon 2 počínaje první demonstrační misí Demo-1 v březnu 2019 startovaly z rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku. Mise CRS-30 v březnu 2024 byla prvním startem, při němž byl Dragon 2 vypuštěn z modernizovaného startovního komplexu SLC-40 Základny Vesmírných sil Cape Canaveral (CCSFS), tedy nedaleko rampy LC-39A.[11]
Obě používané varianty – Crew i Cargo – přistávají nejčastěji do vod Mexického zálivu u pobřeží Floridy, od roku 2021 i u jejího atlantského pobřeží, ale jsou schopny přistání do vod Tichého oceánu u břehů Kalifornie. Přistání v oceánu se uskutečňuje pomocí čtyř hlavních padáků. Padákový systém byl zcela přepracován oproti systému použitému v předchozí verzi Dragon, a to kvůli potřebě rozvinout padáky při různých scénářích přerušení startu.[12] Původně však měl Dragon 2 na rozdíl od jiných současných lodí motoricky přistávat za pomocí 8 motorů SuperDraco s tím, že by padáky disponoval pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco nahrazují klasickou věžičku pro rychlou záchranu posádky z rampy, nebo při poruše během letu. Při tomto způsobu přistání by nebyla potřebná žádná nákladná záchranná operace a pro posádku by byl pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu Space Shuttle, které přistávaly na letištní dráze, stejně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi Federace. Nakonec ale loď přistává pomocí padáků a motory jsou použity k přistání pouze v případě nouze.
Nosičem Dragonu 2 je raketa Falcon 9 Block 5, která předtím vynášela zásobovací lodě Dragon.
Cargo Dragon v konfiguraci pro připojení k ISS (s otevřeným krytem dokovacího zařízení).
Cargo Dragon
Cargo Dragon je verze nahrazující první verzi lodi Dragon, která byla určena pouze pro dopravu nákladu. Druhá verze na rozdíl od první disponuje automatickým dokovacím systémem a nemusí tak být k ISS připojována pomocí robotické ruky Canadarm. Podle původních plánů měly lodi Dragon 2 přistávat motoricky, v červenci 2017 však vyšlo najevo, že společnost SpaceX od motorického přistávání upustila z důvodu složité certifikace. Dragon 2 je teoreticky i nadále schopný motorického přistání, ale jelikož nedisponuje přistávacími nohami, musel by přistávat do měkkého. Elon Musk ale možnost motorického přistávání úplně nevyloučil a řekl, že se k němu možná v budoucnu vrátí.[13]
Kabina poskytuje 9,3 krychlového metru prostoru, v nástavci je možné uložit až 12,1 m3 nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované kabině, např. součásti určené k namontování na vnější povrch stanice. V prodlouženém nástavci může být dopravováno až 37 m3 nákladu.[14] Cargo Dragon umí na ISS vynést až 3 307 kg nákladu,[7] z toho 2 507 kg v kabině a 800 kg v nástavci.[14] Nákladní loď v porovnání variantou pro lety s posádkou neobsahuje sedadla, ovládací prvky, systémy podpory života ani motory SuperDraco pro přerušení startu.
Na zpáteční cestě lodi Cargo Dragon dopravují na Zemi náklad, který nejčastěji tvoří výsledky vědeckých experimentů určené k vyhodnocení nebo dalšímu použití v pozemských podmínkách, nebo vybavení ISS určené k testování nebo opravě.
První Cargo Dragon odstartoval 6. prosince 2020.[15]
Dragon 2 ve startovní konfiguraci (se zavřeným krytem dokovacího zařízení).
Crew Dragon
Verze Crew Dragon (původně označovaná jako DragonRider) je určena pro let až sedmičlenné posádky, k ISS kvůli omezené kapacitě americké sekce však létá posádka pouze čtyřčlenná a menší množství zásob. Proti sedadlům astronautů se nachází ovládací panel se třemi obrazovkami, toaleta (se závěsem pro ochranu soukromí) a průlez s dokovacím mechanismem. Dne 8. března 2019 se modul Crew Dragon (číslo C201) úspěšně vrátil na Zemi po několikadenní zkušební misi DM-1, kdy byl připojený k Mezinárodní vesmírné stanici. Modul přistál v Atlantském oceánu za pomocí padáků. Stejný modul měl být použit pro letový test záchranného systému (In-Flight Abort Test) v průběhu července 2019. Při maximálním dynamickém namáhání po startu rakety Falcon 9 se měla demonstrovat schopnost lodi Crew Dragon oddělit se pomocí motorů SuperDraco od nosné rakety a bezpečně přistát.[16] Dne 20. dubna 2019 při statickém testu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon C201 došlo k nehodě,[17][18] kdy byla loď při explozi zničena.[19] Havárie způsobila odklad pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici.
Dne 19. ledna 2020 byla s kabinou C205.1 provedena zkouška záchranného systému za letu. Raketa s připojenou lodí Crew Dragon odstartovala z floridské rampy LC-39A a po 85 sekundách letu (ve fázi maximálního aerodynamického namáhání), pomocí osmi motorů SuperDraco, se modul oddělil od nosné rakety a pomocí padáků přistál v oceánu.
První pilotovaný start Crew Dragonu se uskutečnil 30. května 2020. Testovací let DM-2 vedl k ISS, kde dva astronauti působili až do srpna. Loď úspěšně přistála 2. srpna 2020. Start prvního operačního letu Crew-1 proběhl 16. listopadu 2020.
V plánu bylo použití této verze v kombinaci s raketou Falcon Heavy pro pilotovaný oblet Měsíce na konci roku 2018.[20]
Nedokončené varianty
Red Dragon
Red Dragon měla být nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1 000 kg vědeckých přístrojů nebo zásob k Marsu.[21] Startovala by na raketách Falcon Heavy. První let byl plánován na rok 2018, ale došlo k odkladu na rok 2020 s tím, že by mohly v tomto roce odstartovat hned dva Red Dragony. Podle vyjádření Elona Muska z července 2017 ale společnost přehodnotila způsob přistávání, kdy je vespod lodi tepelný štít a na boku motory. Tento návrh už se nezdál být vyhovující a plánované lety Red Dragonu v roce 2020 byly zrušeny.[13] Lety na Mars by místo toho měla realizovat loď Starship.
DragonLab
DragonLab měla být nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze Země za účelem provádění různorodých experimentů.[21][22] Její vývoj byl ale zastaven.
Seznam lodí
Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi Dragon 2:[23]
↑Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem a jménem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.
Odkazy
Poznámky
↑Není započteno 29 minut přeletu lodi s posádkou mezi dvěma porty ISS 6. května 2023.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragon V2 na anglické Wikipedii.
↑ ab NASA to Secure Additional Commercial Crew Transportation – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑ NASA to Purchase Additional Commercial Crew Missions – Kennedy Space Center. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑POTTER, Sean. NASA Awards SpaceX More Crew Flights to Space Station. NASA [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online.
↑ Biden-Harris Administration Extends Space Station Operations Through 2030 – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑SHEETZ, Michael. SpaceX on track to launch first NASA astronauts in May, president says. CNBC [online]. 2020-03-10 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
↑ abAudit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online.
↑NASA’s Commercial Crew Program [online]. Nasa [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-18.
↑CLARK, Stephen. SpaceX launches first in new line of upgraded space station cargo ships – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑FOUST, Jeff. Cargo Dragon launches to space station hours after Soyuz scrub [online]. 2024-03-22 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑BERGIN, Chris. Dragon V2 will initially rely on parachute landings [online]. 2014-08-28 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ab ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20].
↑ ab SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑kar. SpaceX vyslala na ISS zásobovací loď, nese tam mikroby, myši a vánoční dárky [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-12-07 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
↑ NASA, SpaceX Move Forward with March 2 Launch to Space Station – NASA’s SpaceX Crew-6 Mission. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑GARCIA, Author Mark. Four Private Astronauts Launch Toward Space Station. blogs.nasa.gov [online]. 2023-05-21 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑O’SHEA, Claire. NASA’s SpaceX Crew-7 Launches to International Space Station. NASA [online]. 2023-08-26 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
↑NASA, Partners to Welcome Private Crew Aboard Space Station - NASA [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Liftoff! NASA’s SpaceX Crew-8 Begins Journey to International Space Station – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑FOUST, Jeff. Crew Dragon launches on Polaris Dawn private astronaut mission [online]. 2024-09-10 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑FOUST, Jeff. Falcon 9 sends new crew to ISS on first crewed launch from SLC-40 [online]. 2024-09-28 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑fram2. We are now targeting NET spring 2025 for launch of Fram2, the first human spaceflight to explore Earth from a polar orbit.. X.com [online]. 2024-10-15 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online.
↑NASA Space Operations. Axiom Mission 4 (Ax-4), the fourth private astronaut mission to the @Space_Station , now is targeted to launch no earlier than Spring 2025 from @NASAKennedy in Florida.. X.com [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online.
↑ Cargo Dragon Undocks from Station and Heads for Splashdown – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ SpaceX Cargo Dragon Splashes Down Loaded With Science Experiments – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑CLARK, Stephen. SpaceX cargo capsule splashes down in Gulf of Mexico – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
