Dynastie Nguyễn
Dynastie Nguyễn (vietnamsky Nhà Nguyễn nebo Nguyễn triều) neboli Nguyễnové byla poslední vládnoucí annamská královská a poté císařská dynastie v letech 1802–1945[1], jejichž říše se nacházela na území dnešních států Vietnam, částečně Laos a Kambodža. HistorieNa císařském (či královském) trůně se postupně vystřídalo 13 panovníků rodu Nguyen, první byl Gia Long (viet. Gia Long, 1802–1820), nejdéle vládl Tu Duc (viet. Tự Đức, 1847-1883), poslední Bao Dai (viet. Bảo Đại, 1926-1945) byl zároveň posledním vietnamským panovníkem vůbec. I když jsou vietnamští panovníci z dynastie Nguyễn uváděni a pokládáni za císaře (spíše po roce 1839), není to zcela ustálené a často se užívá i označení král, předchozí vietnamské dynastie jsou běžně brány jako královské, u dynastie Nguyễn se používá obojího označení a rozdíl je víceméně čestný. Jako vietnamský císař (či král) se zpravidla označoval vládce Annamu, tj. většiny území současného Vietnamu. Seznam vietnamských panovníků z rodu Nguyễn
Hlavy rodu Nguyễn Phúc po roce 1945
Symbolika
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Nguyễn Dynasty na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
|