|
Francesco Graziani
Francesco Graziani (16. prosinec 1952, Subiaco, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a trenér. Klubová kariéraArezzo a TurínDo Arezza odešel v roce 1970 z malého klubu Bettini Quadraro, kde začínal. V roce 1972 jej koupil Turín, ale ještě rok jej nechali na hostování v Arezzu. V tomhle druholigovém klubu nakonec odehrál celkem 52 utkání a vstřelil 12 branek. Za býky poté hrál osm let a odehrál za ně celkem 289 utkání a vstřelil 122 branek, což jej řadí na 7. místo v historické tabulce střelců v klubu. Získal s nimi jeden titul a to v sezoně 1975/76. V následující sezoně 1976/77 se stal s 21 góly nejlepším střelcem v lize. Velmi si rozuměl se spoluhráčem Pulicim. Fiorentina, Řím a UdineseV roce 1981 spolu s Pessim odešel do Fiorentiny, kde hrál dva roky. Pomohl klubu v sezoně 1981/82 k 2. místu v lize (o 1 bod unikl titul). V roce 1983 se rozhodl opět odejít. Vybral si Řím, se kterým hrál finále poháru PMEZ 1983/84, kde neproměnil penaltu v penaltovém rozstřelu proti Liverpoolu. V sezoně 1985/86 pomohl opět k 2. místu v lize. Nakonec s vlky získal dvě vítězství v italském poháru (1983/84, 1985/86). Střelecky už nebyl tak efektivní a tak se v roce 1986 rozhodl odejít do menšího klubu Udinese se kterým v sezoně 1986/87 sestoupil do druhé ligy.Následující sezoně odehrál posledních 10 utkání a na novou sezonu 1988/89 odešel do Austrálie, kde odehrál dva zápasy za Leichhardt. Hráčská statistika
Reprezentační kariéraZa reprezentaci odehrál 64 utkání a vstřelil 23 branek.[1] První utkání odehrál 19. dubna 1975 proti Polsku (0:0)[2] a první branku vstřelil 7. dubna 1976 proti Portugalsku (3:1).[3] Byl na dvou turnajích MS. V roce 1978 odehrál tři zápasy z lavičky, ale na zlatém mistrovství v roce 1982 odehrál všechna utkání, i když ve finále odehrál jen sedm minut. Byl také útočníkem číslo jedna na (ME 1980. Dne 29. května 1983 odehrál svůj poslední zápas v reprezentaci proti Švédsku (0:2).[4] Statistika na velkých turnajích
Hráčské úspěchyKlubové
Reprezentační
Individuální
Vyznamenání
Trenérská kariéraPo fotbalové kariéře se začal věnovat trenéřině. První angažmá měl v roce 1990, když vedl poslední 4 zápasy Fiorentinu a vedl i klub ve finále poháru UEFA 1989/90, kde prohrál s Juventusem. Poté se stal trenérem druholigové Ascoli, ale pár dní před zahajovacím zápasem ligy byl odvolán, kvůli neshodám s prezidentem klubu. Krátce působil v klubech Reggině, Avellinu a Catanii (pomohl v roce 2002 k postupu do druhé ligy). Úplnou sezonu odtrénoval v sezoně 2004/05 a 2005/06 v klubu Cervia v nižších ligách. Poté se stal komentátorem pro televizi Mediaset, zahrál si několik epizodních filmových rolí.[19] V roce 1994 neúspěšně kandidoval do Senátu za stranu Patto per l'Italia. V červnu 2014 na koupališti v Arezzu zachránil život dítěti, které se dusilo žvýkačkou.[20] OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Graziani na italské Wikipedii.
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
