|
František Jakub Jindřich Kreibich
František Jakub Jindřich Kreibich (německy Franz Xaver Heinrich Jakob Kreibich; 26. července 1759, Kamenický Šenov[1] – 17. prosince 1833, Litoměřice[2]) byl katolický kněz, čestný kanovník litoměřické kapituly, čestný člen Královského muzea českého a kartograf. Věnoval se také meteorologii, astronomii a topografii. ŽivotopisJeho předkové byli německy mluvící skláři a v Kamenickém Šenově žili již v 17. století, otec obchodoval s plátnem. Na vychování byl poslán k příbuzným do Hoštky, kde také chodil do školy. Další vzdělání se mu dostalo na jezuitském gymnáziu v Chomutově,[3] filosofii a teologii poté studoval v Praze. Roku 1780 složil veřejné zkoušky z matematiky a fyziky. Rozhodl se pro duchovní dráhu a vstoupil do pražského generálního semináře a nakonec prožil ještě rok semináře v Litoměřicích, kde byl 9. července 1786 vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem a roku 1795 farářem v Žitenicích, kde působil až do roku 1829, kdy se odebral na odpočinek do Litoměřic (bydlel zde v Michalské ulici čp. 38/6), kde dokončil v roce 1833 "Mapu nejsevernější části království českého". Zde také 17. prosince 1833 po oboustranném zápalu plic zemřel. Pohřben byl 20. prosince 1833 v katolické části litoměřického hřbitova. Kartografická činnostJiž na studiích obrátil se Kreibich se zvláštní zálibou k zeměpisu a astronomii. Roku 1790 vydal první své kartografické dílo: mapu franckého kraje, potom se však věnoval výhradně české kartografii. Jedním z jeho prvních významných činů bylo vytvoření podrobné mapy litoměřické diecéze, kterou na žádost tehdejšího biskupa Kindermanna dokončil v roce 1794. Již při této kartografické práci se spřátelil s kartografem Aloisem Davidem (1757-1836), který v Čechách zaváděl metody astronomického a geodetického měření souřadnic sídel. Na základě jeho výpočtů, které byly dokončeny v roce 1805, Kreibich navrhl novou podrobnou mapu Čech (v měřítku 1 : 246 500), vydanou potom několikrát v letech 1807-1820 (poprvé vyšla v Norimberku roku 1807, v Praze u Marka Berry až roku 1818). Významným počinem byla také jeho "Poštovní mapa Čech" vytištěna v roce 1819. Poslední mapy litoměřického a mladoboleslavského kraje vyšly až po jeho smrti v roce 1834. Znovu je pak vytiskl roku 1838 litoměřický vydavatel Karl Wilhelm Medau, vydané pod názvem "Nejnovější a nejúplnější atlas království českého". Mimo to uveřejnil Kreibich v časopise "Hyllos" seznam všech míst v Českém království a pomáhal při vydávání Sommrovy topografie. V Žitenicích, souběžně s kartografickými pracemi, zahájil také hned od počátku svého působení meteorologická měření. Od roku 1787 zde měřil teploty, tlak vzduchu a prováděl jiná pozorování (tzv. Žitenicko-litoměřická řada, druhá nejstarší v Čechách po Praze – Klementinu). Společenské ohodnoceníJeho rozsáhlé aktivity došly všeobecného ocenění a Kreibich postupoval jak v církevních, tak i ve vědeckých hodnostech. V roce 1795 dosáhl doktorátu filozofie, roku 1820 byl jmenován korespondujícím členem Vlastenecko-hospodářské společnosti a v roce 1827 čestným členem Společnosti vlasteneckého muzea v Praze. Za svoji horlivou činnost byl jmenován čestným kanovníkem litoměřické kapituly v roce 1807, a roku 1817 byl jmenován děkanem. Životní odkazKreibichova rozsáhlá knihovna byla po jeho smrti prodána v dražbě. Jeho kartografická pozůstalost však přešla do majetku Společnosti vlasteneckého muzea a v archivu Národního muzea v Praze, a je zachována dodnes. Řada jeho map je uložena také ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.[4] František Kreibich se věnoval meteorologii, astronomii a topografii, ale nejvýznamnější dílo zanechal v kartografii, jež znamenalo prvopočátek české soudobé domácí kartografie. V upomínku na tuto vynikající osobnost byla roku 1925 na žitenické faře odhalena pamětní deska. Mapy
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
