Friedrich Hölderlin

Friedrich Hölderlin
Narození	20. března 1770 Lauffen am Neckar
Úmrtí	7. června 1843 (ve věku 73 let) Tübingen
Místo pohřbení	Stadtfriedhof Tübingen
Povolání	básník, knihovník, spisovatel, překladatel, romanopisec, filozof, libretista a hofmistr
Alma mater	Univerzita Tübingen Evangelický seminář v Maulbronnu a Blaubeurenu Univerzita Jena Tübingenský seminář
Témata	poezie, překlad, filozofie a próza
Významná díla	Lied der Freundschaft (báseň)
Rodiče	Heinrich Friedrich Hölderlin a Johanna Christiana Gock
Příbuzní	Heinrike Breunlin (sestra)
Vlivy	pietismus
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Christian Friedrich Hölderlin (20. března 1770 Lauffen am Neckar – 6. června 1843 Tübingen) byl významný německý lyrik. Ve své tvorbě spojil prvky klasicismu a romantismu. V mládí byl ovlivněn pietismem^[1]. Jeho ódy a hymny byly technologicky inovativní pro formální překračování verše (stichomytie).

Tematicky psal Hölderlin výsostně metafyzickou poesii s přírodními a antickými motivy. Zlomky jeho hymnů z doby počínající schizofrenie^[2][3] ovlivnily surrealistickou literaturu. Hölderlin zemřel ve věku 73 let, posledních 40 let svého života byl však duševně chorý. Propuknutí jeho nemoci bylo pravděpodobně podpořeno skličujícími životními podmínkami v povolání domácího učitele, materiální nouzí a ztrátou blízkých osob.

Hölderlin se narodil v roce 1770 v Lauffenu na Neckaru. Jeho rodiče byli zaměstnáni v klášteře; otec Heinrich Friedrich Hölderlin (1736–1772) umřel dva roky po jeho narození, jeho matka Johanna Christiana se poté znovu provdala roku 1774 za Johanna Ch. Goka (1748–1779), obchodníka s vínem a později starostu Nürtingenu.

Na přání své matky nastupuje do semináře v klášteře v Maulbronnu, aby se stal duchovním. Poté pokračuje na univerzitu v Tübingenu, kde se seznamuje s filozofy G. W. F. Hegelem a F. W. J. Schellingem.

Roku 1796 se stává domácím učitelem v rodině frankfurtského bankéře Gontarda. Zde se setkává s jeho ženou Susette, do které se zamiluje, a má s ní poměr. Susette Gontardová je předlohou pro literární postavu Diotimy v jeho románu Hyperion. Když se Gontard dozvěděl o Hölderlinově vztahu ke své ženě, vyvolal skandál, Hölderlin jej inzultoval a následně podal okamžitou výpověď. Hölderlin se pak nacházel v obtížné finanční situaci, nedařilo se mu uživit se jako literát; svými slavnými mentory Schillerem a Goethem byl chápán jako pouhý začátečník. Stal se závislým na peněžní podpoře od své matky. Podnikl několik dalších pokusů uživit se jako domácí učitel, pokoušel se v tomto zaměstnaní dokonce uchytit ve Francii, ale právě tehdy, bez kontaktu s rodným jazykem u něj poprvé propukly záchvaty vzteku a zmatenosti. Jeho stav se ještě zhoršil po zprávě o náhlé smrti Susette Gontardové v roce 1802. Po roce 1804 psal již velmi zřídka a to pouze na výslovné přání svého ochránce. Své prosté, takřka dětské básně z šílenství antedatoval do 17. století a podepisoval nejčastěji "Scardanelli". Zemřel v roce 1843 a byl pochován na městském hřbitově v Tübingenu ('Stadtfriedhof Tübingen').

Hölderlin za svého "bdělého" života publikoval verše takřka jen časopisecky či v almanaších. Na přelomu svého pádu do šílenství vydal překlady Sofoklových tragédií a výbor svých vrcholných ód pod názvem Zpěvy noci.

• Hölderlin (česky 1932 v překladu Jana Zahradníčka v edici Prokletí básníci)
• Smířlivý, který nečekán více, Jediný (Sešity pro mladou literaturu, 1967/8, přeložil Rio Preisner)
• Světlo lásky, Československý spisovatel, Praha, 1977, přeložil Vladimír Mikeš
• Hyperion aneb Eremita v Řecku (Hyperion oder Der Eremit in Griechenland, 1797–1799, česky 1988 v překladu Antonína Peška) - lyrický román v dopisech, oslava člověka a přírody, osvícený rozum, zušlechtěný cit, mezník mezi klasicismem a romantismem. Jedno z nejosobitějších, myšlenkově nejpronikavějších a esteticky nejvytříbenějších děl klasické epochy německé literatury. Jeho romantický hrdina, jemuž dal básník jméno antického slunečního božstva, líčí v duchu obvyklého schématu vývojového románu své mládí, prožívá velké přátelství i povznášející lásku k Diotimě, poté prochází labyrintem neosvobozeného světa a snaží se bojovat za jeho osvobození, aby nakonec plně prožil tragickou tíhu loučení a osamění.
• Blažený mezi bohy, Český klub, Praha, 2000, překlad Antonín Pešek
• Antonín Brousek, Básnické dílo II, Překlady, Torst, Praha, 2015.

Báseň „V půli života“ (Hälfte des Lebens) otištěná poprvé roku 1804 v Taschenbuch für das Jahr 1805 (Almanach na rok 1805) nakladatele Friedricha Wilmanse. Český překlad básně opatřil Otokar Fischer.

V půli života

V plápolu žlutých květů
a plná planých růží
spadá v jezero zem;
vy labutě hebké,
a líbáním spity
hroužíte skráň
ve svatě střízlivou vodu.

Ó žel, kde vezmu já,
když mráz tu bude, růže, a kde
svit sluneční
a stín kde země?
Ční beze slova
mrazivé zdi, a větrem
prapory řinčí.

F. Hölderlin, V půli života, 1804^[4]

• GONTHER, Uwe; SCHLIMME, Jann E. Hölderlin und die Psychiatrie. 3. vyd. Köln: Psychiatrie Verlag GmbH, 2013. 302 s. ISBN 978-3-88414-513-5. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Hölderlin na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Hölderlin
• Biografický článek k 250. výročí narození Friedricha Hölderlina.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.