|
Gloster E.1/44
Gloster E.1/44 byl návrh britského jednomotorového proudového stíhacího letounu za 2. světové války. Prototypy však byly dokončeny až po válce a letoun se nikdy nedostal do sériové výroby. Vývoj a popisÚspěšné testování prvního britského proudového letounu Gloster E.28/39 vedlo od roku 1940 k vývoji dvoumotorového proudového letounu Gloster Meteor. Avšak v roce 1942 společnost Rover, která měla kontrakt na výrobu proudových motorů W.2, měla s jejich produkcí problémy, a proto britské ministerstvo letectví vydalo požadavky E.5/42 na návrh jiného letounu, který by používal místo dvou motorů jen jeden. Gloster představil návrh jednoplošníku s tenkým křídlem a ocasními plochami ve tvaru „T“ s klasickým uspořádáním podvozku se záďovým kolečkem. Měl být poháněn jedním proudovým motorem Halford H.1 nebo Rolls-Royce Nene s vstupy vzduchu u kořene křídla. Výroba dvou prototypů GA.1 začala na konci roku 1943.[1][2] Nakonec i společnost Rolls-Royce zahájila výrobu proudových motorů (motory W.2 začaly být známé pod označením Rolls-Royce Welland). Tak byl problém se zásobováním motory vyřešen. To znamenalo, že jednomotorový letoun již nebyl potřeba. Gloster pokračoval v práci na svém projektu soukromě, přičemž uvažoval o použití motoru Halford H.1 místo motoru W2/Welland. V roce 1944 ministerstvo vydalo specifikace E.1/44 na exprimentální letoun využívající nový motor Rolls-Royce Nene. Gloster na základě těchto specifikací vypracoval nový návrh (GA.2), který nebyl založen na E.5/42, ale byl podstatně větší.[3] Gloster obdržel kontrakt na postavení jednoho prototypu v roce 1944 s tím, že objednávka dalších třech letounů bude následovat na konci roku 1945.[4] Novým návrhem byl středoplošník polonosné konstrukce (část namáhání nesl plášť letounu) s podvozkem s příďovým kolem na rozdíl od návrhu E.5/42. Vodorovné ocasní plochy byly namontovány uprostřed zadní části trupu pod jednoduchou svislou ocasní plochou (vertikálním stabilizátorem s kormidlem). Motor nasával vzduch půlkruhovými otvory, které se nacházely vpředu u kořenů křídla. Na potah křídla byla neobvykle použita nerezavějící ocel, která byla náročná na výrobu.[5][6] Operační historieVývoj nového stíhacího stroje probíhal pomalu, protože Gloster se soustředil na vývoj stroje Meteor. První prototyp byl dokončen až v červenci 1947. Tento prototyp byl ale zničen při dopravní nehodě během jeho přepravy do Boscombe Down k letovým zkouškám.[7] První E.1/44 (druhý prototyp) poprvé vzlétnul 9. března 1948 pilotovaný hlavním zkušebním pilotem společnosti Gloster Billem Watertonem, který rozhodně nebyl nadšen jeho letovými vlastnostmi a nedostatkem výkonu, přičemž jej pojmenoval jako „Gormless (Pitomý)“. Tohoto neoficiálního jména se letoun nezbavil. Letoun žádné oficiální jméno nedostal, ale uvažovalo se, že bude pojmenován „Ace (Eso)“.[8] Ovladatelnost byla zpočátku velmi špatná. Zlepšení přinesla úprava vodorovné ocasní plochy, která byla u třetího prototypu (TX148) nyní namontována výš doprostřed svislé ocasní plochy. Zatímco byla takto vylepšena ovladatelnost, výkon byl slabý. Nakonec byl program v roce 1949 zastaven, protože letoun neměl takový potenciál dalšího rozvoje jako Meteor. Čtvrtý prototyp (TX150) nebyl dokončen.[9] Přepracované ocasní plochy letounu E.1/44 však byly použity na letounu Meteor a letouny měly tyto ocasní plochy od verze Meteor F.8 a výše.[10] Nakonec létaly v roli testovacích letounů jen dvě letadla, předtím než byly vyřazeny. Jedno z nich létalo nejméně do roku 1951.[11] Varianty GA.1
GA.2 Ace
GA.3
GA.4
Specifikace (E.1/44)Technické údaje pocházejí z publikace „The British Fighter since 1912“.[12]  Technické údaje
Výkony
Výzbroj
Uživatelé
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Gloster E.1/44 na anglické Wikipedii.
Literatura
Související článkyPodobná letadlaExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||
