Gnome Monosoupape
Gnome Monosoupape byl francouzský vzduchem chlazený devítiválcový (původně sedmiválcový) rotační motor z éry první světové války o výkonu cca 100–160 koní. Motor vyvinuli bratři Laurent a Louis Seguinové, podílející se v předchozích pěti letech i na vývoji dřívějších motorů Gnome.[1] Byl představen v roce 1913. Ve srovnání se svými předchůdci se konstrukce motoru Monosoupape značně lišila v jednom ohledu. Používala důmyslné uspořádání vnitřních kanálů, které nahrazovalo velké množství pohyblivých součástí, používaných v běžných motorech. Stačil tak jen jeden ventil (výfukový) pro každý válec. Roli sacího ventilu hrál samotný píst válce. Motory Monosoupape patřily k nejspolehlivějším motorům své doby. Britský letecký konstruktér Thomas Sopwith charakterizoval Monosoupape jako jeden z největších dílčích pokroků v letectví. Jednou z mála nevýhod motorů Monosoupape byla nemožnost řídit otáčky motorů a občasné problémy s utrháváním válců. Použití v letadlech 1. světové válkyMotor Gnome Monosoupape byl instalován v mnoha spojeneckých letadlech raného období první světové války:
Parametry motoru Gnome Monosoupape 9B-2
Parametry motoru Gnome Monosoupape 9NVýkon motoru: 160 hp (podle jiných pramenů 150 hp). Reference
Externí odkazy
|