Heinrich Mann Narození 27. března 1871 Lübeck Úmrtí 11. března 1950 (ve věku 78 let)Santa Monica Místo pohřbení Dorotheenstädtischer Friedhof Povolání spisovatel , básník , romanopisec, esejista, scenárista , životopisec, autor autobiografie, prozaik, dramatik a překladatel Alma mater Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně Témata literární tvorba, poezie , drama , překlad , ilustrace, žurnalistika a próza Významná díla Profesor Neřád Poddaný ,Mládí krále Jindřicha IV. ,Zrání krále Jindřicha IV. Ocenění Národní cena Německé demokratické republiky Manžel(ka) Maria Kanová (1912–1930) Děti Leonie Mann-Aškenazy[ 1] Rodiče Thomas Johann Heinrich Mann[ 1] a Julia da Silva-Bruhnsová[ 1] Příbuzní Carla Mannová[ 1] [ 1] Thomas Mann [ 1] [ 1] (sourozenci)Jindřich Mann Podpis multimediální obsah Commons galerie Commons původní texty Wikizdrojích citáty Wikicitátech Seznam děl : SKČR | Knihovny.cz Některá data mohou pocházet z datové položky .
Luiz Heinrich Mann (27. března 1871 , Lübeck – 12. března 1950 , Santa Monica , Kalifornie , USA ) byl německý spisovatel,[ 2] Thomase Manna a strýc několika významných osobností. Leonie, jediná dcera Luize Heinricha Manna, byla provdána za českého spisovatele Ludvíka Aškenazyho .
Studoval v Berlíně a Mnichově . Roku 1915 napsal pro časopis Die weißen Blätter esej, kde odsoudil válku a postavil se za demokracii (toto vedlo k roztržce mezi ním a jeho bratrem ).
Roku 1933 byl vyloučen z Pruské akademie umění a jeho knihy byly nacisty zakázány a ničeny, téhož roku (1933 ) emigroval do Francie .
V roce 1935 získal československé státní občanství.[ 3] Domovské právo mu udělilo město Proseč , když ho předtím odmítla radnice Liberce .[ 4] 1940 žil v USA , kde i zemřel. Protože byl československý občan, byly jeho ostatky převezeny z USA do Prahy , a odtud po 10 letech do NDR .
Heinrich Mann byl velice aktivní v antinacistickém hnutí – účastnil se mnoha protinacistických akcí (kongresů, konferencí, atp.).
Roku 1949 byl zvolen prezidentem Akademie umění NDR, ale do Evropy se z USA již nikdy nevrátil.
Hrob Heinricha Manna na Dorotheenstadtském hřbitově v Berlíně Počátky jeho tvorby byly ovlivněny naturalismem , jeho pozdější tvorba byla ovlivněna expresionismem , ke konci života se přiklonil ke kritickému realismu .
Beletrie
Haltlos (1891)In einer Familie (1894)Das Wunderbare und andere Novellen (1897)Ein Verbrechen und andere Geschichten (1898)V zemi hojnosti (Im Schlaraffenland , 1900)
protest proti vztahu (provázanosti s politikou) společnosti k umění Bohyně, aneb, Tři romány vévodkyně z Assy (Die Göttinnen oder Die drei Romane der Herzogin von Assy , 1903)
Honba za láskou (Die Jagd nach Liebe , 1903)Flöten und Dolche (1905)Pippo Spano (Pippo Spano , 1905)Profesor Neřád Professor Unrat oder Das Ende eines Tyrannen , též Der Blaue Engel , 1905)
zfilmováno pod názvem Modrý anděl
román o maloměstském tyranovi, středoškolském profesoru Raatovi – Unratovi Stürmische Morgen (1906)Mnais und Ginevra (1906)Zwischen den Rassen (1907)Malé město (Die kleine Stadt , 1909)Die Rückkehr vom Hades (1911)Chudáci (Die Armen , 1917).Poddaný (Der Untertan , 1918)
ostře zesměšnil maloměšťáctví, považuje ho za základ přednacistické doby a následného vývoje k nacismu Die Ehrgeizige (1920)Vereinigte Staaten von Europa (1924)Hlava (Der Kopf , 1925)Eugénie oder Die Bürgerzeit . 1928.Velká věc (Die große Sache , 1930)Ein ernstes Leben (1932)Der Haß, deutsche Geschichte (1933)Mládí krále Jindřicha IV. (Die Jugend des Königs Henri Quatre , 1935)Zrání krále Jindřicha IV. (Die Vollendung des Königs Henri Quatre , 1938)
historická alegorie nacistického Německa Lidice (1942)
protest proti nacistickému vyvraždění Lidic , napsán bez znalosti reality, česká emigrace ho přijala nepříznivě, do češtiny dodnes nepřeložen Die traurige Geschichte von Friedrich dem Großen. Fragment zu einem aufklärerisch-historischen Dialogroman (1948)Der Atem (1949)
Eseje
Ein Zeitalter wird besichtigt (1946)
Fotogalerie
Júlia Mann, roz. da Silva Bruhns, matka bratrů Mannových
Fotografie bratrů Mannových, Heinrich Mann stojící
Fotoportrét Heinricha Manna
Pamětní deska v Berlíně (Fasanenstraße 61, Berlin-Wilmersdorf)
Odkazy
Reference
↑ a b c d e f g Kindred Britain ↑ Heinrich Mann, German writer – Encyclopaedia Britannica. ↑ Magazín - MANNOVÉ – ČESKÁ HISTORIE: K československému občanství Heinricha a Thomase Manna. - Goethe-Institut Tschechien. www.goethe.de [online]. [cit. 2019-01-08]. Dostupné online . ↑ Proseč uděluje domovské právo Thomasi Mannovi. Fronta.cz [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Novelly [online]. Praha: J. Otto, 1906 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Pippo Spano a jiné novelly [online]. Praha: J. Otto, 1915 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Hlava, sv. 1 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Hlava, sv. 2 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Hlava, sv. 3 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Chudáci [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Poddaný [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Neznámý [online]. Praha: Adolf Synek, 1931 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online . ↑ MANN, Heinrich. Mládí krále Jindřicha Čtvrtého [online]. Praha: Družstevní práce, 1950 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online .
Literatura
REICH-RANICKI, Marcel. Mannovi: Thomas Mann a jeho rodina. Vyd. 1. Jinočany: H & H Vyšehradská, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7319-097-2
LEFÈVRE, Frédéric. Rozhovor s Heinrichem Mannem. Rozpravy Aventina . 1930 , roč. 5, čís. 32, s. 405. Dostupné online .
