Hematom

Hematom, psáno někdy též haematom nebo haematoma (z řeckého αίμα, haima, krev a ωμα, oma, značícího abnormalitu) neboli modřina či krevní výron^[1] je označení pro nahromadění krve ve tkáni v prostoru mimo krevní cévy. Vzniká následkem silného tlaku či úderu, v souvislosti s úrazy, nebo v důsledku podkožního krvácení.^[2] Malé hematomy se spontánně vstřebají, rozsáhlé hematomy je někdy nutné odsát.

Hematom má svou charakteristickou tmavě červenou barvu díky přítomnosti krevního barviva, hemoglobinu. Ten se postupně rozpadá a mění na zelený biliverdin, který je redukován na žlutý bilirubin. Díky této přeměně dochází u hematomů k postupné změně barvy.

Hematom nelze zaměňovat s hemangiomem (haemangioma), což je nezhoubný nádor z krevních cév (jeho zhoubnou variantou je hemangiosarkom).^[3]

Hlava

• Epidurální hematom (extradurální hematom) – mezi tvrdou plenou mozkovou (dura mater cerebri) a lebečními kostmi
• Subdurální hematom (H. subdurale) – mezi tvrdou plenou mozkovou a pavučnicí (arachnoidea)
• Perichondrální hematom (ucho)

jiné části těla

• Perianální hematom (v okolí řiti)
• Subunguální hematom (pod nehtem)
• Intermuskulární hematom (mezi svaly)
• Intramuskulární hematom (uvnitř svalu)

Krevní výrony mají v závislosti na velikosti svá charakteristická označení (seřazeno vzestupně):

• Petechie – tečkovité krvácení v kůži či na sliznici, které má průměr do 2 mm^[4], charakteristické pro primární poruchy hemostázy, meningokokovou meningitidu či infekční endokarditidu
• Ekchymóza (ecchymosis) – větší než 3 cm^[zdroj?]
• Sugilace
• Sufúze – rozsáhlejší krvácení do kůže a podkoží, často vzniká splýváním drobnějších krvácení
• Purpura – mnohočetná tečkovitá krvácení, která splývají, mají velikost větší než 3 mm^[4]

• Podlitina
• Hemangiom

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hematom na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo hematom ve Wikislovníku