Hoření

Hoření je redoxní exotermická chemická reakce produkující světlo a teplo. Plamenné hoření se nazývá oheň, dalšími formami je doutnání a chemická exploze. K hoření je potřeba tzv. ohňový trojúhelník: hořlavina, oxidační činidlo a aktivační energie. Počáteční dodaná např. tepelná energie iniciuje (spustí) řetězovou reakci hoření. Při hoření často vzniká voda, oxid uhličitý, popel a kouř. Pokud hoří uhlovodíky, tak vzniká více molekul vody (jako vodní pára) než molekul oxidu uhličitého.

Pojem hoření se příležitostně přeneseně používá i pro jiné exotermické děje – například termojaderné reakce na Slunci a v jaderných reaktorech, kde se mluví například o vyhoření paliva.

Plamenné hoření vzniká při dosažení teploty vzplanutí. Pro kapaliny je to teplota, při které za definovaných podmínek látka po přiblížení ohně vzplane a pak zase uhasne.

1. hořlavá látka
   • pevné: papír, dřevo, sláma aj.
   • kapalné: benzín, olej, ethanol aj.
   • plynné: zemní plyn, propan-butan aj.
2. oxidační prostředek
   • nejčastěji vzdušný kyslík
3. zdroj iniciace
   • nejčastěji plamen, jiskra, horký povrch
4. dosažena teplota hoření – nejnižší teplota, při které látka po zapálení trvale hoří

• Zplodiny hoření
• Vypalování porostů

• Slovníkové heslo hoření ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu hoření na Wikimedia Commons
• Zdeněk Toman: Mechanismus a podmínky dokonalého spalování biomasy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.