|
Honi Soit
Honi Soit je sedmé sólové studiové album velšského multiinstrumentalisty Johna Calea. Album vyšlo v březnu 1981 u vydavatelství A&M Records. Album produkoval Mike Thorne[4] a Cale byl pouze výkonný producent. Autorem obalu alba je Andy Warhol.[5] Hudebníci hrající na albu byli na obalu uvedeni jako posádka stíhacího letounu, přičemž Cale byl letový chirurg. V žebříčku Billboard 200 se album umístilo na 154. příčce.[6] K albu vyšel jeden doprovodný singl obsahující skladby „Dead or Alive“ a „Honi Soit“.[7] Šlo o jeho první album, které se umístilo v hitparádě.[8] NahráváníAlbum bylo nahráváno ve studiích CBS Studios a Media Sound v New Yorku.[9] Jde o poslední album nahrané ve studiu CBS – nedlouho poté bylo zbouráno.[10] Album si neprodukoval sám Cale, jako to dělal v dřívějších i pozdějších dobách, ale producentem byl Mike Thorne a Cale byl pouze výkonným producentem. Album nahrával Harvey Goldberg, který se rovněž staral o mixování skladeb. Asistentem při nahrávání skladeb byl Carl Beatty. O mastering se staral Jack Skinner v newyorském studiu Sterling Sound. VydáníNázev alba pochází z hesla Honi soit qui mal y pense. K albu vyšel jeden singl „Dead or Alive“ / „Honi Soit“.[11] Album poprvé vyšlo 13. března 1981, pět a půl roku od vydání posledního studiového alba Helen of Troy. Naopak další studiové album Music for a New Society vyšlo po roce a půl od tohoto. Album vyšlo u vydavatelství A&M Records a jde o jediné album, které Cale pro A&M nahrál. Autorem obalu alba je Andy Warhol, který pro Calea navrhl i obal alba The Academy in Peril z roku 1972. Warhol původně chtěl album pojmenovat John and Yoko a na obal byl vytvořil fotografie Calea společně s Yoko Ono, se kterou se v té době stýkal.[12] Cale s tím však nesouhlasil a Warhol tedy obal vytvořil jinak. V levém horním rohu je vedle dobové fotografie nápis „Mr. John Cale“ (na některých verzích je uvedeno „John D. Cale“) a pod ním „British Passport“. Název alba je v pravé části psaný odspoda nahoru a převážnou část obalu alba zabírá státní znak Spojeného království. Hudebníci byli na zadní straně u svých fotografiích uvedeni jako posádka letounu. Kytarista Sturgis Nikides jako „hellcat“, klávesista Jim Goodwin jako „gunner“, baskytarista Peter Muny jako „wing and prop“ a bubeník Robert Medici jako „navigator“. Sám Cale byl letový chirurg. V roce 1991 vyšlo album v reedici na CD.[13] Různé skladby později vyšly na kompilacích a koncertních albech. Největšího počtu vydání se dostalo první skladbě „Dead or Alive“, která vyšla na kompilaci Seducing Down the Door (1994), na koncertním albu John Cale Comes Alive (1984) a na LP verzi alba Even Cowgirls Get the Blues (1987). Sólově s klavírem ji Cale rovněž nahrál v roce 1983 v Rockpalastu a tato verze vyšla v roce 2010 na albu Live at Rockpalast. Druhá skladba „Strange Times in Casablanca“ vyšla rovněž na kompilaci Seducing Down the Door a „Wilson Joliet“ na jiné kompilaci Close Watch: An Introduction to John Cale, kde vyšla rovněž i „Riverbank“. Ta pak vyšla i na albu Live at Rockpalast. Tradicionál „Streets of Laredo“ Cale rovněž hrál při svých sólových koncertech a i tato skladba později vyšla na Live at Rockpalast. V pořadí poslední písní na albu Honi Soit je „Magic & Lies“, která rovněž vyšla na Even Cowgirls Get the Blues. Seznam skladebVšechny skladby jsou nazpívané v angličtině mimo „Honi Soit (La Première Leçon de Français)“ – ta je ve francouzštině. Autorem všech skladeb je John Cale, mimo tradicionálu „Streets of Laredo“.[14] Aranžérem všech skladeb je Cale.
Obsazení
Reference
Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
