Hurbanovo (do roku 1948 Stará Ďala, maďarskyÓgyalla) je město na jižním Slovensku, v Nitranském kraji. Území města Hurbanovo je tvořeno dvěma katastrálními územími: Bohatá na severu a Hurbanovo na jihu,
Poloha
Město se nachází v Podunajské nížině, na břehu řeky Žitava, cca 15 km od Komárna a cca 12 km od Nových Zámků. Katastrem města Hurbanovo protékají dvě řeky. Na západě je to řeka Žitava a na jihozápadě je to řeka Nitra. Žitava se vlévá do Nitry v katastrálním území sousední obce Martovce. Středem katastru i intravilánu města teče umělý vodní tok Hurbanovský kanál (Ibolyás), který se vlévá do Patinského kanálu a ten pak do Dunaje. Město leží na železniční trati Nové Zámky – Komárom.[2]
Části města
Hurbanovo se skládá ze sedmi městských částí: Bohatá, Holanovo, Hurbanovo, Pavlov Dvor, Nová Trstená, Vék, Zelený Háj. Nejvíce obyvatel žije v městských částech Hurbanovo a Bohatá.
Město bylo součástí Uherska až do r. 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. 1920 (hranice podle Trianonské smlouvy).
V roce 1948 bylo město přejmenováno z názvu Stará Ďala na Hurbanovo, po slovenském spisovateli Hurbanovi.
V roce 1971 byla k městu Hurbanovo přiřazena do té doby samostatná obec Bohatá (maďarskyBagota).[3]
Pamětihodnosti
Římskokatolický kostel sv. Ladislava, jednolodní secesní stavba z let 1912–1913. Autorem stavby je významný maďarský architekt István Medgyaszay. Stojí na místě starší barokní stavby z roku 1718, která v roce 1911 vyhořela. V konstrukci kostela se uplatňuje železobeton a také dřevěné konstrukce tvořící klenbu centrálního prostoru. Dřevěný detail stavby nese inspiraci maďarským a sedmihradským lidovým uměním, celek je v duchu dobové secese.
Římskokatolický kostel sv. Anny v části Bohatá, jednolodní pozdně barokní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a představenou věží, z roku 1735. Klasicistními úpravami prošel v roce 1811 a obnovou v roce 1960.
Reformovaný kostel, jednolodní klasicistní stavba s pravoúhlým závěrem a představenou věží, z roku 1822. V roce 1913 prošel neorománskou úpravou, která mu dala současnou podobu.
Hvězdárna, technická památka, třípodlažní stavba na půdorysu písmene U, z let 1867–1874. Jedná se o první moderní observatoř na území bývalého Rakousko-Uherska. Hvězdárnu vybudoval Mikuláš Konkoly-Thege; první úprava proběhla v roce 1905. Před rokem 1920 (po vzniku Československa) byly všechny dalekohledy převezeny do Maďarska.[4] Další úpravy hvězdárny proběhly v letech 1930 a v roce 1992. Objekt se nachází uprostřed rozsáhlého krajinářského parku v areálu Slovenské ústřední hvězdárny.
Fesztyho kaštel, národní kulturní památka. Rodný dům Árpáda Fesztyho. Jednopodlažní tříkřídlová, třítraktová, původně barokní stavba ze začátku 18. století. Úpravami prošel v roce 1818 a 1907, kdy byl eklekticky přestavěn podle projektu Mihálya Nagye v duchu secese. V majetku rodiny.
Vila Steiner, jednopodlažní secesní stavba s nárožními věžemi, z roku 1901.
Ordódyovská kúrie v části Bohatá, jednopodlažní dvoutraktová původně klasicistní stavba na půdorysu písmena L ze začátku 19. století. Ve druhé polovině 19. století obdržela neorenesanční úpravu. Nachází se uprostřed krajinářského parku.
Klasicistická kúrie v části Bohatá, jednopodlažní stavba na půdorysu obdélníku s převýšenou valbovou střechou ze začátku 19. století.
Mauzoleum rodiny Thege-Konkoly, neogotická stavba na půdorysu obdélníku z roku 1851.
Mauzoleum rodiny Feszty, neogotická stavba na půdorysu obdélníku z konce 19. století.
Město je známé svým pivovarem, kde se vyrábí pivo značky Zlatý Bažant. Ve městě rovněž sídlí Slovenská ústřední hvězdárna. Ve městě prožila část života zpěvačka Hana Hegerová.
