Ingeborg Fialová
Ingeborg Fialová-Fürst, též Ingeborg Fiala-Fürst (* 17. listopadu 1961, Frýdek-Místek)[1][2] je česká germanistka, věnující se především expresionismu, pražské a moravské německy psané literatuře a německému romantismu. ŽivotopisIngeborg Fialová vystudovala germanistiku a bohemistiku na Univerzitě Palackého (1986). V roce 1987 emigrovala do Spolkové republiky Německo, kde pracovala jako odborná asistentka na Sárské univerzitě v Saarbrückenu a hostující docentka na univerzitě v Klagenfurtu. Po sametové revoluci se v roce 1992 vrátila zpět na Univerzitu Palackého. Zde pak promovala (1994), habilitovala se (1998) a byla jmenována profesorkou (2003).[3] V roce 1997 spolu s Lucy Topoľskou a Ludvíkem Václavkem na FF UP založila Arbeitsstelle für deutschmährische Literatur. V roce 2004 založila Katedru judaistických studií. Mezi léty 1997–2011 vedla Katedru germanistiky.[3] V roce 2018 byla zvolena do Rakouské akademie věd.[4][5] Roku 2022 vydala se svou matkou, rovněž absolventkou UPOL, knihu vzpomínek Semper sint in flore.[6] Veřejné působeníIngeborg Fialová často vystupuje v médiích, kde kritizuje klesající znalost němčiny a klesající zájem studentů o tento jazyk. Němčinu považuje za důležitou pro pochopení dějin a kultury českých zemí.[7] Dílo (výběr)
OdkazyReference
Externí odkazy
|