Innokentij Fjodorovič Anněnskij

Innokentij Fjodorovič Anněnskij
Narození	20. srpnajul. / 1. září 1855greg. Omsk
Úmrtí	30. listopadujul. / 13. prosince 1909greg. (ve věku 54 let) nebo 13. prosince 1909 (ve věku 54 let) Petrohrad
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Kazanský hřbitov v Puškinu
Pseudonym	А-ий
Povolání	básník, spisovatel, pedagog, dramatik, překladatel, literární kritik, filozof a publicista
Alma mater	Imperátorská petrohradská univerzita (do 1879)
Žánr	poezie
Témata	literatura
Děti	Valentin Innokenťjevič Krivič[1][2]
Příbuzní	Nikolaj Fjodorovič Anněnskij (bratr)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Innokentij Fjodorovič Anněnskij (rusky Иннокентий Фёдорович Анненский; 1. září ^greg. / 20. srpen ^jul. 1855^{[p 1][3]}, Omsk – 13. prosinec ^greg. / 30. listopad ^jul. 1909, Petrohrad) ruský symbolistický básník, překladatel a kritik.

Narodil se v Omsku, kde jeho rodiče přechodně pobývali. Po návratu do Petrohradu záhy osiřel a dětství prožil v rodině svého mnohem staršího bratra Nikolaje Fjodoroviče Anněnského, známého národnického publicisty, a jeho ženy A. N. Anněnské, populární spisovatelky dětských knih. V roce 1879 absolvoval historicko-filologickou fakultu petrohradské univerzity disertační prací ze srovnávací jazykovědy. Téhož roku se oženil a začal působit jako středoškolský profesor klasické filologie, ruského jazyka a teorie literatury. V roce 1890 se stal ředitelem soukromé střední školy v Kyjevě. Po třech letech musel místo opustit pro „přílišnou svobodomyslnost“. Vrátil se krátce do Petrohradu jako ředitel 8. gymnázia a v letech 1896 - 1906 byl ředitelem gymnázia v Carském Sele. Zde ovlivnil řadu studentů: např. Annu Andrejevnu Achmatovovou, jejího pozdějšího manžela Nikolaje Stěpanoviče Gumiljova a Osipa E. Mandelštama. V roce 1906 byl sesazen a přeřazen na administrativní funkci inspektora petrohradského školního obvodu. Důvodem byla jeho ochrana několika studentů, kteří se zúčastnili první ruské revoluce. Od roku 1908 přednášel staré řecké dějiny na petrohradském dívčím institutu. Žádal o uvolnění ze státní služby a jeho žádost byla po průtazích vyřízena 13. prosince 1909, přesně v den, kdy cestou na schůzku Společnosti klasických filologů zemřel na srdeční mrtvici. V nekrologu stálo: „Innokentij Anněnskij, dlouholetý ředitel gymnázia v Carském Selu, který se ve volných chvílích zabýval poezií“.

• 1901 Melanippa filozofka (Меланиппа-философ)
• 1903 Král Ixión (Царь Иксион)
• 1906 Laodamie (Лаодамия)
• 1913 Hudec Thamiras (Фамира-кифарэд)

• 1906 Kniha odlesků (Книга отражений)
• 1909 Druhá kniha odlesků (Вторая книга отражений)

• 1904 Tiché písně (Тихие песни)
• 1910 Cypřišová truhlička (Кипарисовый ларец)
• 1923 Posmrtné básně Innokentije Anněnského

• Eurípidés – komplet dramat
• Johann Wolfgang von Goethe
• Heinrich Heine
• Henry Wadsworth Longfellow
• Wilhelm Müller
• Leconte de Lisle
• Sully Prudhomme
• Charles Baudelaire
• Paul Verlaine
• Stéphane Mallarmé
• Tristan Corbière

• Innokentij Anněnskij: V bezesných nocích (výbor), přeložil Václav Daněk, Světová četba sv. 492, Odeon 1978;

Je po něm pojmenována planetka: (3724) Annenskij

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Innokentij Fjodorovič Anněnskij na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Innokentij Fjodorovič Anněnskij
• (rusky) dílo v ruštině

• SVATOŇ, Vladimír. heslo Innokentij Fjodorovič Anněnskij. In: Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha: Odeon, 1978. Svazek I (A-K). S. 149.
• Jiří Honzík: Don Quijote ruského symbolismu, In: Innokentij Anněnskij: V bezesných nocích (výbor), Světová četba sv. 492, Odeon 1978;
• heslo Anněnskij. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8.