Jaderná havárie

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek.

Několik z mála nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.

Vážnost jaderné havárie je určována pomocí mezinárodní stupnice jaderných událostí.

Evakuace však nemusí být tak rozsáhlá.^[1]

• Jaderná havárie v jaderné elektrárně je havárie, při které dojde k :
  • porušení těsnosti obalu jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru
  • úniku radioaktivních látek do chladiva či moderátoru (deuterium, plyn, sodík)
  • úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z primárního okruhu do prostoru reaktorového bloku.
  • úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z reaktorového bloku do okolí elektrárny resp. do životního prostředí

Toto je seznam hlavních či nejvýznamnějších havárií souvisejících s jaderným materiálem.

• Havárie v jaderných elektrárnách
  • 1957, Windscale, Velká Británie
  • 1959, Santa Susana Field Laboratory, Kalifornie, USA
  • 3. ledna 1961, Experimentální reaktor SL1 (USA), 3 mrtví, exploze reaktoru následně zvýšení aktivity při manipulaci s regulací chodu reaktoru[1]
  • 22. února 1977, Havárie jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A-1, nejhorší jaderná havárie v bývalém Československu
  • 28. březen 1979, Havárie v Three Mile Island - zamoření jaderné elektrárny
  • 26. duben 1986, Černobylská havárie (SSSR) - zamoření jaderné elektrárny a zamoření životního prostředí, historicky nejhorší jaderná havárie
  • 11. březen 2011, Havárie elektrárny Fukušima I, Japonsko - zničení 4 reaktorů následkem nezvykle velké vlny tsunami. Havárie byla později překlasifikována na nejvyšší stupeň závažnosti 7, stejně jako Černobyl. Nicméně rozsah radioaktivity uniklé do okolí byl přibližně 10krát menší než v případě Černobylu.^[2]

• Havárie ve zpracovávacích zařízeních jaderného paliva
  • 29. září 1957, Kyštymská katastrofa SSSR
  • duben 1997, 30. září 1999 Tokaimurské havárie^[3]

• Havárie v laboratořích a výzkumných objektech
  • 12. prosinec 1952, 1958 Havárie v Chalk River

• Havárie nukleárních zbraní
  • Jaderné havárie americké armády
  • Jaderné havárie sovětské armády

• Zamoření z těžby radioaktivních materiálů
  • Radioaktivní zamoření v České republice

Limit dávky (expozice) je stanoven na 1 milisievert pro veřejnost a 50 milisievertů pro pracovníky v jaderných zařízeních za rok; za 5 let však u pracovníků jaderných zařízení nesmí překročit 100 mSv^[4] (viz Akutní radiační syndrom).

Vážnost dopadů na zdraví závisí na obdržené dávce (přímým ozářením, vdechnutím nebo požitím radioaktivního materiálu), době vystavení záření a věku člověka. V případě nehody určí lékař na základě vzorků dávku, které byl člověk vystaven.

• DIENSTBIER, Zdeněk. Hirošima a zrod atomového věku: cesta od atomových zbraní k nukleární medicíně a jaderným elektrárnám. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 308 s., [8] s. barev. obr. příl. Kolumbus; sv. 195. ISBN 978-80-204-2224-8
• HOLLOWAY, David. Stalin a bomba: Sovětský svaz a jaderná energie 1939-1956. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 572 s., [24] s. obr. příl. Stíny; sv. 6. ISBN 978-80-200-1642-3
• JEMEL'JANOV, Vasilij Semenovič. Jak to začalo: u počátků jaderné energie v SSSR. Překlad Ivo Král. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1979. 160 s., [32] s. obr. příl.
• PLOKHY, Serhii. Černobyl: historie jaderné katastrofy. Překlad Petr Kovařík. Vydání první. Brno: Jota, 2019. 399 stran ISBN 978-80-7565-462-5
• PITOŇÁK, Vojtěch a PÍSEK, Václav. Významné historické havárie na jaderných zařízeních [CD-ROM]. 1. vydání. [Praha]: Čns, 2018. ISBN 978-80-02-02788-1
• ULVR, Michal. Nukleární společnost ve Spojených státech amerických (1945-1964). Vyd. 1. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. 252 s. Fontes; sv. 9. ISBN 978-80-7308-496-7
• WAGNER, Vladimír. Fukušima I poté. Vydání první. Praha: Novela bohemica, 2015. 355 stran. ISBN 978-80-87683-45-3

• Odolnost jaderných zařízení proti útoku
• Havárie přehrad
• Důlní neštěstí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná havárie na Wikimedia Commons
• Informace o bezpečnostních opatřeních v české jaderné energetice
• Informace o nakládání s jaderným odpadem v Česku Archivováno 25. 1. 2019 na Wayback Machine.