Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek.
Několik z mála nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.
26. duben1986, Černobylská havárie (SSSR) - zamoření jaderné elektrárny a zamoření životního prostředí, historicky nejhorší jaderná havárie
11. březen2011, Havárie elektrárny Fukušima I, Japonsko - zničení 4 reaktorů následkem nezvykle velké vlny tsunami. Havárie byla později překlasifikována na nejvyšší stupeň závažnosti 7, stejně jako Černobyl. Nicméně rozsah radioaktivity uniklé do okolí byl přibližně 10krát menší než v případě Černobylu.[2]
Limit dávky (expozice) je stanoven na 1 milisievert pro veřejnost a 50 milisievertů pro pracovníky v jaderných zařízeních za rok; za 5 let však u pracovníků jaderných zařízení nesmí překročit 100 mSv[4] (viz Akutní radiační syndrom).
Vážnost dopadů na zdraví závisí na obdržené dávce (přímým ozářením, vdechnutím nebo požitím radioaktivního materiálu), době vystavení záření a věku člověka. V případě nehody určí lékař na základě vzorků dávku, které byl člověk vystaven.
DIENSTBIER, Zdeněk. Hirošima a zrod atomového věku: cesta od atomových zbraní k nukleární medicíně a jaderným elektrárnám. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 308 s., [8] s. barev. obr. příl. Kolumbus; sv. 195. ISBN978-80-204-2224-8
HOLLOWAY, David. Stalin a bomba: Sovětský svaz a jaderná energie 1939-1956. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 572 s., [24] s. obr. příl. Stíny; sv. 6. ISBN978-80-200-1642-3
JEMEL'JANOV, Vasilij Semenovič. Jak to začalo: u počátků jaderné energie v SSSR. Překlad Ivo Král. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1979. 160 s., [32] s. obr. příl.
PLOKHY, Serhii. Černobyl: historie jaderné katastrofy. Překlad Petr Kovařík. Vydání první. Brno: Jota, 2019. 399 stran ISBN978-80-7565-462-5
PITOŇÁK, Vojtěch a PÍSEK, Václav. Významné historické havárie na jaderných zařízeních [CD-ROM]. 1. vydání. [Praha]: Čns, 2018. ISBN978-80-02-02788-1
ULVR, Michal. Nukleární společnost ve Spojených státech amerických (1945-1964). Vyd. 1. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. 252 s. Fontes; sv. 9. ISBN978-80-7308-496-7
WAGNER, Vladimír. Fukušima I poté. Vydání první. Praha: Novela bohemica, 2015. 355 stran. ISBN978-80-87683-45-3