James Frazer

James Frazer
Rodné jméno	James George Frazer
Narození	1. ledna 1854 Glasgow
Úmrtí	7. května 1941 (ve věku 87 let) Cambridge
Alma mater	Glasgowská univerzita Univerzita v Cambridgi Trinity College Lomond School
Povolání	antropolog, spisovatel, historik, mytograf, klasický učenec, teolog, folklorista, etnolog a etnograf
Zaměstnavatelé	Univerzita v Cambridgi Liverpoolská univerzita
Ocenění	Huxley Memorial Medal (1916) doctor honoris causa from the University of Paris (1921) čestný doktor Štrasburské univerzity (1921) čestný společník Edinburské královské společnosti Společník Britské akademie … více na Wikidatech
Choť	Lilly Frazer
Rodiče	Daniel Frazer[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir James George Frazer (1. ledna 1854 Glasgow Spojené království - 7. května 1941) byl skotský antropolog, etnolog a etnograf ovlivněný pozitivismem. Zabýval se problematikou nejstarších náboženství, rituály, mýty a magií. Magii považoval za předchůdce náboženství a vědy. Zdůrazňoval funkci mýtu při organizaci společenského života.

Frazer se narodil v presbyteriánské rodině skotského lékárníka Daniela Frazera v Glasgow. Na zdejší univerzitě studoval klasickou filologii. Jeho profesoři byli: George Gilbert Ramsay (latina), John Veitch (rétorika) a Lord Kelvin (Sir William Thomson; fyzika). Studium ukončil v roce 1879 na Trinity College v Cambridgi disertační práci, která byla věnována Platónově teorii idejí. Zde byl také zvolen do funkce vědeckého pracovníka (fellow). Své první práce věnoval klasické filologii. V průběhu 80. let úspěšně připravil k tisku několik prací antických autorů. Současně se věnoval studiu prací Johna Stuarta Milla, Herberta Spencera a Augusta Comta. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith. Ten v roce 1886 přiměl mladého vědce ke zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie. V roce 1890 vydal první verzi knihy The Golden Bough: A Study in Magic and Religion (česky Zlatá ratolest), která mu přinesla velkou slávu. Pro institucionalizaci antropologie jako vědy o společnosti má veliký význam Frazerovo působení na liverpoolské univerzitě. Zde v roce 1908 stanul v čele katedry, která poprvé nesla název oddělení sociální antropologie. Brzy se ale funkce vzdal, aby se vrátil ke knihám do ticha vědecké pracovny na Trinity College v Cambridgi. V roce 1921 mu byla udělena čestná docentura pro sociální antropologii na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi, Glasgow a Liverpoolu. Byl členem Royal Society a Institut de France. Po zbytek svého života ale již na delší dobu neopustil svoji vědeckou knihovnu. Předávání akademických poct a s ním spjaté cestování pociťoval jako nevítané vytržení z práce. Díky péči milující manželky, francouzské spisovatelky Lily Grovesové, měl vytvořeny dokonalé podmínky pro studium pramenů a psaní svých četných knih.

Podle Frazera na počátku lidských dějin měl člověk zcela mylné představy o příčinné souvislosti přírodních jevů.^[2] Základem jeho výkladu světa byla tzv. „sympatetická magie“, která vycházela z předpokladu existence určitého mystického vztahu mezi věcmi a jevy v přírodě - zákonu vnitřního souladu. Sympatetická magie opírá interpretaci světa o dva základní principy. První princip, který je možné definovat jako zákon podobnosti - „homeopatická magie“, předpokládá, že podobné způsobuje a produkuje podobné. Snaha aktivně ovládat přírodní zákonitosti tak vyústila v jejich napodobování. U přírodních národů, jež praktikují homeopatickou magii, se tak například můžeme setkat se snahou přivolat déšť prostřednictvím lití vody na zem, pokusy poškodit nepřítele tím, že zničíme jeho obraz, figurku, loutku a podobně. Druhý princip lze definovat jako zákon doteku - „kontaktní magie“. Vychází z předpokladu, že věci, jež spolu jednou byly v kontaktu nebo tvořily jednotný celek, na sebe působí na dálku i poté, co byl fyzický kontakt přerušen. Klasickým příkladem víry v kontaktní magii je kupříkladu snaha zmocnit se nějaké části těla nepřítele (vlasů, nehtů) nebo jeho šatů a jejich prostřednictvím pak negativně ovlivnit jeho život.

Vznik náboženství, které vystřídalo období magie, představuje vývojově vyšší stadium lidského myšlení. Podle Frazera se náboženství zrodilo spolu s poznáním, že zákony homeopatické a kontaktní magie se příliš neosvědčují a že člověk nedokáže ovládat přírodu vlastní silou. Víra v to, že vesmír ovládají nadpřirozené síly, vedla ke specializaci kouzelníků na náboženství. Jejich domnělá schopnost kontaktu s nadpřirozenými silami jim umožňovala, že získávali stále větší prestiž a moc nad ostatními lidmi. Ti nejvýznamnější se postupně stávali „božskými králi“ a jejich duše byly po jejich smrti uctívány jako božstva.

Poslední a nejvyšší vývojové stadium lidského poznání představuje věda, jež má svými výchozími premisami blíže k magii než k náboženství. Lidé v moderní společnosti totiž stejně jako v období magie opět věří v možnost ovládat přírodu, tentokrát na základě skutečných a pravdivých znalostí příčinné determinance a zákonitostí věcí a jevů.

• v originále (anglicky):
  • 1890 - The Golden Bough, první vydání, 2. svazky (Londýn: Macmillan).
  • 1900 - The Golden Bough, druhé vydání, 3. svazky (Londýn: Macmillan).
  • 1906-1915 - The Golden Bough, třetí vydání, 12. svazků (Londýn: Macmillan).
  • 1910 - Totemism and Exogamy.
  • 1919 - Folk-Lore in the Old Testament: Studies in Comparative Religion, Legend and Law, 3. svazky.
  • 1913-1924 - The Belief in Immorality and the Worship of the Dead, 3. svazky.
  • 1926 - The Worship of Nature.
  • 1927 - Man, God, and Immortality
  • 1927 - The Gorgon's Head and other Literary Pieces.
  • 1933-1936 - The Fear of the Dead in Primitive Religion.
  • 1935 - Creation and Evolution in Primitive Cosmogonies.

• česky:
  • 1977 - Zlatá ratolest (přeložila Libuše Boháčková, Praha: Odeon).
  • 1994 - Zlatá ratolest (přeložili Erich Herold a Věra Heroldová-Šťovíčková, Praha: Mladá fronta).
  • 2000 - Zlatá ratolest: druhá žeň (přeložili Věra Heroldová-Šťovíčková a Josef Kandert, Praha: Garamond).
  • 2000 - Mýty o původu ohně (přeložil Stanislav Novotný, Praha: Garamond).
  • 2007 - Zlatá ratolest (přeložili Erich Herold a Věra Heroldová-Šťovíčková, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk)

• Buchowski, Michał: Zrozumieć innego. Antropologia racjonalności (Krakov: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2004).
• Pals, Daniel L.: Osm teorií náboženství (Praha: Exoriente, 2015), s. 53–77.
• Soukup, Václav: Přehled antropologických teorií kultury (Praha: Portál, 2000).
• Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie) (Praha: Karolinum, 2004).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu James Frazer na Wikimedia Commons
• Autor James George Frazer ve Wikizdrojích
• Autor James George Frazer ve Wikizdrojích (anglicky)
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je James Frazer