|
James Lovelock
James Ephraim Lovelock (26. července 1919, Letchworth, Hertfordshire, Anglie – 26. července 2022, Abbotsbury, Dorset, Anglie) byl anglický nezávislý vědec, environmentalista a futurolog. Nejvíce se proslavil jako autor teorie Gaia, která předpokládá, že Země funguje jako samoregulující se superorganismus.[3] Lovelock získal doktorát z medicíny a svou kariéru zahájil prováděním kryoprezervačních experimentů na hlodavcích, včetně úspěšného rozmrazování zmražených vzorků. Jeho metody měly vliv na teorie kryoniky (kryokonzervace lidí).[4] Vynalezl detektor elektronového záchytu a s jeho pomocí jako první zjistil širokou přítomnost chlor-fluorované uhlovodíků v atmosféře. Při navrhování vědeckých přístrojů pro NASA navrhl teorii Gaia. V prvním desetiletí 21. století navrhl metodu geoinženýrství, kdy mořské řasy měly spotřebovávat oxid uhličitý a snižovat jeho koncentraci. Byl otevřeným členem organizace Environmentalisté pro jadernou energii,[5] tvrdil, že za odporem proti jaderné energii stojí zájmy fosilních paliv, přičemž se odvolával na škodlivé účinky oxidu uhličitého na životní prostředí a varoval před globálním oteplováním v důsledku skleníkového efektu. Od konce 70. let 20. století byl autorem několika knih o životním prostředí založených na hypotéze Gaia. ŽivotLovelock se narodil v Letchworth Garden City v hrabství Hertfordshire a Anglii. Získal nejdřív titul bakaláře chemie na University of Manchester (1941), v roce 1948 získal titul Ph.D. v medicíně na London School of Hygiene and Tropical Medicine, a v roce 1959 titul D.Sc. v oboru biofyzika. V roce 1961 se v NASA účastnil programu výzkumu Marsu (sondy Viking 1 a Viking 2 – pracoval na vývoji některých přístrojů). Právě srovnání mezi podmínkami na Marsu a na Zemi ho přivedlo k formulování nejprve hypotézy, později teorie Gaia. Tuto teorii rozpracoval především v 70. letech, řadu publikací o ní uveřejni i později. Teorie Gaia chápe planetu Zemi a život na ní jako jeden sám sebe regulující superorganismus. Tato teorie se stala inspiračním zdrojem hnutí New Age a řadě ekologických organizací.[4] Často však byla používána způsobem a mírou, jakou jím původně nebyla myšlena. Lovelock interakci mezi Zemí a živou přírodou chápal jako seberegulující mechanismus, ale nikdy si nemyslel, že veškerý život na Zemi společně tvoří jedinou bytost (a už vůbec ne s vlastním vědomím). Lovelock patří mezi vědce, kteří už dlouhou dobu varují před globálním oteplováním; oproti jiným vědcům je značně pesimistický. Domnívá se, že systém (pozitivních) zpětných vazeb způsobí masivní urychlení globálního oteplování, které může do konce 21. století způsobit smrt miliard lidí. Jednou z možností, jak toto oteplování zpomalit, je podle Lovelocka masivní expanze jaderné energetiky.[6] Mediální senzaci článkem způsobil preferencí jaderné energetiky už v roce 2004[7][8] (pro se však ve skutečnosti vyslovoval už dřív). Spolu s Chrisem Replayem taky navrhl jiný, netradiční způsob boje s globálním oteplováním: systém rour by pumpoval „výživnější“ vodu z dolních vrstev oceánu do vyšších, čímž by mohlo být stimulováno pohlcování uhlíku mořskými organismy.[9] Tento návrh se však nedočkal příliš vlídného přijetí. Lovelock stál u zrodu kryoniky, která se zabývá zmrazováním a opětovným rozmrazováním organismů, a je rovněž vynálezcem řady přístrojů a technických zlepšení, např. vynalezl detektor elektronového záchytu.[4] Zemřel v den svých 103. narozenin po komplikacích způsobených pádem. Seznam publikací v češtině
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku James Lovelock na anglické Wikipedii.
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||
.jpg)
