Jan Tříska (4. listopadu 1936 Praha – 25. září 2017 Praha[1]) byl česko-americký herec. Jeho manželkou byla Karla Chadimová.
Život
V letech 1955–1959 vystudoval herectví na pražské DAMU, poté se stal v roce 1959 v té době nejmladším členem činohry Národního divadla v Praze.[2] Na scéně Národního divadla se však objevoval již v době studií v sezóně 1956–1957, kdy alternoval v roli Prvního asistenta v Čapkově Bílé nemoci v režii Františka Salzera a rovněž jako Druhý rekrut v Maryše (režie Zdeněk Štěpánek) a jako Páže ve Svaté Janě (režie Jaromír Pleskot). V roce 1966 odešel do Krejčova Divadla za branou, po jeho zániku hostoval v roce 1973 na Kladně a v letech 1974–1977 hrál v Městských divadlech pražských.[3] Hrál v mnoha divadelních a filmových rolích, např. Radúz a Mahulena (1970), Třicet případů majora Zemana. V registru StB je Tříska uveden jako agent, krycí jméno „Toman“, evidenční číslo 5 680.[4] Sám k tomu uváděl,[5] že agentem nikdy nebyl a že se ho StB neúspěšně snažila získat ke spolupráci.[6]
V roce 1977 podle režimního tisku podepsal tzv. Antichartu,[7] ale současně prý pomáhal Chartu 77 šířit.[8] Později téhož roku emigroval do Kanady, později do Spojených států. Uplatnění jako herec tam našel až po delší době. Ztvárnil například střelce ve filmu Lid versus Larry Flynt, objevil se v epizodách seriálů Highlander a Highlander: The Raven,[9] ve filmech Osterman's Weekend, Ronin, 2010: Druhá vesmírná odysea a dalších. Po sametové revoluci se na čas vrátil do Československa, aby pokračoval ve své herecké dráze.
Známá je jeho role učitele Igora Hnízda ve filmu Jana Svěráka Obecná škola (1991; nominace na Oscara), dále hrál např. ve filmech Želary (2003; opět nominace na Oscara), Horem pádem (2004). Ve hře Král Lear na Letních shakespearovských slavnostech byl v roce 2002 jeho výkon v hlavní roli oceněn Cenou Alfréda Radoka. Za postavu Markýze ve Švankmajerově filmu Šílení získal slovenskou filmovou cenu Slnko v sieti za rok 2006.[10] Jeho jednou z dalších filmových rolí byl kat ve filmové adaptaci Máchovy básně Máj z roku 2008. Na 24. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Praha – Febiofest převzal 23. března 2017 ocenění Kristián za přínos světové kinematografii.[11]
Občas v létě navštěvoval Česko, ale trvale žil v Los Angeles s manželkou, českou herečkou Karlou Chadimovou, s níž měl dvě dcery. Byl vegetariánem.[12]
Uplatnil se též na dabingové dráze, kde daboval Jean-Paula Belmonda od roku 1965 až do své emigrace v roce 1977 a propůjčil mu svůj nezaměnitelný rošťácký hlas v několika filmech, jako např. Velký šéf, Cartouche nebo Muž z Acapulca.[13]
Smrt
Dne 23. září 2017 se vážně zranil při pádu z Karlova mostu.[14] Stalo se to dva dny před plánovaným začátkem natáčení filmu Jiřího Mádla Na střeše, ve kterém měl hrát hlavní roli.[15] Na následky nehody zemřel po dvou dnech (25. září) v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.[16][17]
Divadelní role, výběr
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
- 1956–1957 Karel Čapek: Bílá nemoc, první asistent, Národní divadlo, režie František Salzer[18]
- 1956–1957 Maryša, druhý muž, Národní divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
- 1957 G. B. Shaw: Svatá Jana, Páže Dunoisovo, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
- 1959 František Hrubín: Srpnová neděle, Jirka, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
- 1959 Molière: Don Juan, Pořízek, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
- 1961 William Shakespeare: Král Lear, Edmund, Smetanovo divadlo, režie František Salzer
- 1963 William Shakespeare: Romeo a Julie, Romeo, Národní divadlo, režie Otomar Krejča
- 1964 Josef Topol: Konec masopustu, Rafael, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
- 1965 I. S. Turgeněv: Měsíc na vsi, Alexej N. Beljajev, Tylovo divadlo, režie Rudolf Hrušínský
- 1965 Josef Topol: Kočka na kolejích, Véna, Divadlo za branou, režie Otomar Krejča
- 1966 Alfred de Musset: Lorenzaccio (1834), titul. role, Divadlo za branou, režie Otomar Krejča
- 1966 A. P. Čechov: Tři sestry, Tuzenbach, Divadlo za branou, režie Otomar Krejča
- 1971 Sofoklés: Oidipus, titul. role, Divadlo za branou, režie Otomar Krejča
- 1973 J. W. Goethe: Faust, titul.role (j. h.), Divadlo Jaroslava Průchy, režie Václav Špidla
- 1975 Grigorij Gorin: Zapomeňte na Hérostrata!, Divadlo ABC, Městská divadla pražská, překlad Růžena Pochová, režie Ladislav Vymětal, výprava Jan Dušek, premiéra 26. listopadu 1975. Hráli: Náš současník (Jiří Pick), Tissafernés, vladař Efesu (Václav Voska), Klementina, jeho žena (Marie Málková), Kleón, archón basileus (Jan Tříska), Hérostratos (Václav Postránecký ), Chryssipes, lichvář (Miroslav Homola), Erita, kněžka v chrámu bohyně Artemis (Jarmila Smejkalová), žalářník (Jiří Bruder), kameník (Roman Hemala), Hrnčíř Vladimír Salač (herec) a lazebník (Mirko Musil)[19]
- The Children of Herakles, Iolaus, American National Theater
- The Seagull, American National Theater
- Idiot's Delight, American National Theater
- Mistr a Markétka, New York's Public Theater
- Zastrozzi, New York's Public Theater
- The Hairy Ape, La Jolla Playhouse
- Arms and the Man, La Jolla Playhouse
- Cosmonaut's Last Message, La Jolla Playhouse
- Višňový sad: Bouře, Gulthrie Theater
- Largo Desolato, Yale Repertory Theatre, Cena Critics Circle za mimořádný mužský výkon v Connecticutu, USA
- The Third Army, Long Wharf Theatre
- Arsenic and Old Lace, Long Whartf Theatre
- 2002, 2003 William Shakespeare: Král Lear, titulní role, Letní shakespearovské slavnosti, režie Martin Huba
- 2012 Yasmina Reza: Kumšt, Mark, Divadlo Jana Hrušínského
Filmografie
Televize
Odkazy
Reference
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Po pádu z mostu zemřel herec Jan Tříska, slavný učitel z Obecné školy. iDNES.cz [online]. 2017-09-25 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-25.
- ↑ Archivovaná kopie. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2010-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-31.
- ↑ Necenzurované noviny č. 04/2000, str. 58
- ↑ http://www.czsk.net/svet/clanky/osobnosti/triska.html
- ↑ KOTALÍK, Jakub; PÁNEK, Jiří. Je to psychopat, nechce konspirovat, zapsala si neúspěšná StB o Třískovi. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2017-09-27 [cit. 2017-09-27]. Dostupné online.
- ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1977/2/2/2.png
- ↑ HVÍŽĎALA, Karel. Karel Hvížďala: Jan Tříska - sveřepý a precizní hráč. Plus [online]. Český rozhlas, 2017-09-25 [cit. 2017-09-28]. Dostupné online.
- ↑ IMDb: Jan Tríska
- ↑ Držitelia Slnka v sieti 2006. www.slnkovsieti.sk [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.
- ↑ Abel Ferrara a Jan Tříska převzali Kristiána za přínos světové kinematografii. Červený koberec. 2017-03-24. Dostupné online [cit. 2017-04-15].
- ↑ http://www.shakespeare.cz/2003/triska.html
- ↑ Jan Tříska • Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka; VÁLKOVÁ, Hana. Herec Jan Tříska se vážně zranil při pádu z Karlova mostu. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2017-09-24 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; mar. Zemřel herec Jan Tříska. Podlehl zranění po pádu z Karlova mostu. iHNed.cz [online]. Economia, a.s., 2017-09-25 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel herec Jan Tříska. Podlehl následkům záhadného pádu z Karlova mostu. Reflex.cz [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Po pádu z mostu zemřel herec Jan Tříska, slavný učitel z Obecné školy. iDNES.cz [online]. 2017-09-25 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online.
- ↑ 3921 Jan Tříska v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ Historie městských divadel pražských. Městská divadla pražská [online]. Městská divadla pražská [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
Literatura
- Miloš Smetana: Dvě kariéry Jana Třísky, INTERPRESS, Praha, 1991
- Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 381–382.
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 214, 217, 293–4, 349, 350, 385, ISBN 80-207-0485-X
Externí odkazy
|