Jan V. Popel z Lobkowicz

Jan V. Popel z Lobkowicz
na Točníku
Jan V. Popel z Lobkowicz ; na Točníku
	Mince s erbem Jana V. (staršího) z Lobkowicz
Hejtman německých lén Koruny české
	Ve funkci:; 1578 – 18. červen 1590
Panovník	Rudolf II.
Prezident české komory
	Ve funkci:; 9. listopad 1577 – 1580
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Jáchym Novohradský z Kolovrat
Prezident rady nad apelacemi
	Ve funkci:; 9. červen 1570 – 1577
Panovník	Maxmilián II., Rudolf II.
Předchůdce	Ladislav II. Popel z Lobkowicz
Nástupce	Jan Bezdružický z Kolowrat
Rada nad apelacemi
	Ve funkci:; 1560 – ?
Panovník	Ferdinand I., Maxmilián II.
Narození	1521 nebo 1527
Úmrtí	18. června 1590
Choť	1. (1546) Anna z Roupova († po 1550) ; 2. Johana Novohradská z Kolowrat († po 1586) ; 3. (1588) Markéta z Lobkowicz (1541–1600)
Rodiče	Jan III. Popel z Lobkowicz (1490–1569) ; Anna Žehrovská z Kolowrat († po 1567)
Děti	1. Eliška (Alžběta), provdaná Popelová z Lobkowicz († před 1637) ; 2. Eva, provdaná Šternberková († 1599) ; 3. Regina, provdaná Hoyosová, později Friesová († 1612)
Příbuzní	bratr: Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1588) ; bratr: Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609) ; bratr: Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz (1543–1595) ; bratr: Jiří starší Popel z Lobkowicz (asi 1551–1607 nebo 1613) ; děd: Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505) ; babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520) ; zeť: Kryštof (mladší) Popel Lobkowicz (1549–1609) ; zeť: Adam II. ze Šternberka (1575–1623) ; vnuk: Jaroslav Volf ze Šternberka († 1635) ; vnučka: Marie Eusebie ze Šternberka (1584–1634) ; vnučka: Kateřina z Friesu, provdaná Caramuelová ; pravnuk: Jan Caramuel z Lobkowicz (1606–1682)
Sídlo	Točník
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan V. Popel z Lobkowicz na Točníku (1521^[1] nebo snad 1527 – 18. června 1590), také zvaný nejmladší, mladší, od roku 1570 starší a od roku 1586 nejstarší byl příslušník chlumecké větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké zemské úřady, byl prezidentem rady nad apelacemi, prezidentem české komory a hejtmanem německých lén.

Původ a život

Narodil se asi v roce 1521 jako syn Jana III. Popela z Lobkowicz na Chlumci (1490 – 14. června 1569 Libochovice), pozdějšího dlouholetého nejvyššího hofmistra Českého království (1554–1569), a jeho manželky Anny Žehrovské z Kolowrat († po 1567). Jeho mladším bratrem byl Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609), který v letech 1582–1587 zastával úřad prezidenta české komory.

Jan V. se prosadil v úřednické sféře. Svou úřednickou kariéru začal jako rada nad apelacemi, tedy odvolacího soudu (od roku 1560), později se stal dokonce jeho prezidentem (1570–1577), poté byl prezidentem české komory (1577–1580) a hejtmanem německých lén (1578–1590). V tomto posledním úřadě setrval až do své smrti 18. června 1590.

Majetek

Vlastnil hrad Točník, Žlutice, Opálku, Nový Hrad v Jimlíně (1573–1575), který koupil od Volfa Novohradského z Kolowrat,^[2] Novou Bystřici, Stráž^{[nepřesný odkaz]}, Dobříš a Felixburk.^[3]

V roce 1550 převzal spolu s manželkou Annou z Roupova krakovecké panství od otce Jana staršího.^[4] Panství postupně rozprodávali a konečně v roce 1565 prodali za 2000 kop grošů Janu Újezdeckému z Červeného Újezda i hrad Krakovec s příslušenstvím.^[4]

Od císaře Ferdinanda I. Habsburského (českým králem 1526–1564) koupil v roce 1557 Králův Dvůr a na místě loveckého dvora Václava I. nechal v roce 1585 vybudovat renesanční zámek. Z této doby se zachoval mramorový portál s erby stavebníka a jeho manželky.^[5]

Rodina

Oženil se třikrát. Nejdříve v roce 1546 s Annou z Roupova († po 1550), dcerou Jana z Roupova a Markéty Míčanové z Klinštejna. Toto manželství zůstalo bezdětné. Byl to její už druhý sňatek, poprvé se Anna provdala za Volfa z Gutštejna († 1544). Podruhé se Jan V. oženil s Johanou Novohradskou z Kolowrat († po 1586), dcerou Purkarta Novohradského z Kolowrat († 1532) a Alžběty Trčkové z Lípy. Narodily se jim tři dcery.

1. Eliška († před 1637)
- ∞ (17. 8. 1581) Kryštof mladší Popel Lobkowicz, zvaný Tlustý (1549 – 24. 5. 1609)
2. Eva († 30. 7. 1599, pohřbena v říjnu 1599 v Bechyni)
- ∞ (20. 7. 1578 Točník) Adam II. ze Šternberka (1575 – 10. 4. 1623)
3. Regina († 1612)
- 1. ∞ (13. 5. 1582 zámek Nová Bystřice) Ferdinand Albrecht Hoyos (1553 – 2. 3. 1609)
- 2. ∞ neznámý šlechtic z Friesu

Potřetí se Jan V. oženil kolem roku 1588 s Markétou Popelovnou z Lobkowicz (1541 – 17. 9. 1600), dcerou Litvína z Lobkowicz na Bílině († 1580) a Ludmily Zajícové z Házmburka. Manželství zůstalo bezdětné. Byl to její už druhý sňatek, poprvé se provdala za Jana z Oppersdorfu na Dubu († 1584).

Odkazy

Reference

↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 31, 217. Dále jen Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu.
↑ JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 96.
↑ Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 110
↑ ^a ^b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 231.
↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 162. Dále jen HZT IV.

Literatura

KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 31–32, 110, 217.

Externí odkazy

[Lobkowiczové_31-1] KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 31, 217. Dále jen Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu.

[2] JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 96.

[Lobkowiczové_110-3] Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 110

[HZT_III.-4] ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 231.

[HZT_IV.-5] BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 162. Dále jen HZT IV.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]