prof. JUDr. Zdeněk Lukeš[1] bratr Jana Lukešová (roz. Frömlová) snacha prof. Igor Lukeš[1] synovec Jan (* 1981) vnuk Veronika (* 1984) vnučka Petr (* 1989) vnuk
Jaroslava Lukešová (3. března1920Opava – 15. prosince2007Praha) byla česká akademická sochařka, členka Českého fondu výtvarných umění (ČFVU) [2], manželka akademického sochaře Vladimíra Kýna (1923–2004), matka českého architekta, historika architektury, odborného publicisty a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Lukeše.
Stručný životopis
Narodila se v rodině soudce a senátora Josefa Lukeše, měla šest sourozenců. Po válce (v letech 1945 až 1949)[2] studovala v Praze na AVU u profesorů Jana Laudy, Otakara Španiela a Karla Pokorného. Na AVU se seznámila se svým mužem - akademickým sochařem Vladimírem Kýnem. Po roce 1968 (spolu s manželem) vystoupila na protest proti ruské okupaci z KSČ.[3]
Tvorba
Ještě jako studentka (ve 40. létech) vytvořila didakticky působivou studii "Vývoj člověka". Při tvorbě spolupracovala s českým paleontologem Prof. RNDr. Josefem Augustou. Vycházeli z tehdy známých aktuálních vědeckých poznatků. Odlitky s hlavami biologických předků člověka se dodnes nachází v různých zoologických zahradách světa.[3]
Jako mladá sochařka (kolem roku 1952) vyhrála soutěž na bronzový pomník (sochu) Jana Želivského. Ten stával v Praze na Karlově náměstí vedle portálu Novoměstské radnice. Pomník zde byl umístěn v roce 1960, po opravě radnice již nebyl osazen. Nyní je umístěn v Želivi, domnělém rodišti Jana Želivského.
Spolu se svým manželem vyhrála soutěž na pomník Petra Bezruče, který byl určen do Opavy. Sedící postavu Petra Bezruče pak realizovala v roce 1967. Byla také autorkou několika pamětních desek, plastiku má např. v pantheonuNárodního muzea. Počátkem 70. let spolupracovala se svým manželem a arch. Jindřichem Kvasničkou na bronzovém díle nazvaném "Fontána" (umístění: Weilova 2, Praha 10) [4]
Tvorba portrétní
Jaroslava Lukešová byla přední portrétní sochařkou. Ve svých dílech se snažila vystihnout zobrazovanou osobnost, často i ve výtvarné zkratce. Celkem vytvořila asi 50 hlav, plaket (portrétních medailonů) nebo figur. V 70. létech vytvořila např. i reléf na kostelním zvonu. Podílela se také na grafice katalogu "VI. Bezručova Opava 1963". Tvořila v malém ateliéru umístěném v nejvyšším patře paláce U Stýblů na Václavském náměstí.[3]
Osobností, jejichž hlavy, (busty), plakety a figury vytvořila
Busta československého komunistického funkcionáře, novináře, politika a protinacistického bojovníka Jana Ziky pochází z 50. let. Je umístěna na bronzové pamětní desce na rohovém domě v ulici Na Malovance 724/6 v Praze 6 - Střešovicích. [p 1][p 2]
Portrétní medailon Růženy Pelantové (první náměstkyně primátora hl. m. Prahy) je umístěn v budově Nové radnice[p 3] na schodišti vedoucím z přízemí do prvního patra.[7][p 4][p 5] a byl (z iniciativy magistrátu hlavního města Prahy) slavnostně odhalen v roce 1997.[6]
Pamětní deska s bustou Jana Ziky V Praze 6 - Střešovicích
Portrétní medialon R. Pelantové v budově Nové radnice
Portrétní medialon M. Horákové v budově Nové radnice
Busta Milady Horákové
Symbolický hrob Milady Horákové na vyšehradském hřbitově
Společné výstavy
1948 – Do nového života, Dům umělců, Opava (Opava)
1949 – 1950 Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha
1950 – 1951 Výtvarná úroda 1950, Dům výtvarného umění, Praha
1952 – 1953 Výtvarní umělci na stavbách socialismu, Mánes, Praha
1955 – III. přehlídka československého výtvarného umění, Jízdárna Pražského hradu, Praha
1955 – 1956 Deset let československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Sochařství, monumentální umění a kresba, Slovanský ostrov, Praha
1965 – Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR, Jízdárna Pražského hradu, Praha
1975 – Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
1978 – Umění vítězného lidu. Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, Praha, Praha
1984 – Karel Pokorný a jeho škola, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
1985 – Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
1985 – Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava (Bratislava)
↑STRÁNÍK, Vojtěch. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.; (Praha 6), 2014-08-26 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online.
↑ abcPamětní deska Růženě Pelantové a Miladě Horákové [online]. [cit. 2014-12-27]. Dostupné online.
↑ abcdPELANTOVÁ Růžena - Praha 1, Staré Město, Mariánské nám. 2/2, budova Nové radnice, na zdi schodiště z přízemí do 1. patra [online]. 2013-05-23 [cit. 2014-12-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslava Lukešová na Wikimedia Commons