Jindřich Nygrín (18. dubna 1890, Velké Hamry ‒ 29. ledna 1962, Ústí nad Orlicí) byl český muzejník, regionální historik, archivář a konzervátor Statní památkové péče.
Život a dílo
V dubnu 1914 přišel jako úředník C. k. státních drah do Ústí nad Orlicí a železničním zaměstnancem (po r. 1918 u Československých státních drah) zůstal po větší část svého aktivního života.[1] V květnu 1929 se stal v Ústí starostou, když ve volbách kandidoval za Československou stranu národně socialistickou. V tomto úřadu přivítal dne 21. června 1929 při krátké zastávce v Ústí prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který městem projížděl při soukromé cestě do Rybné nad Zdobnicí za dětmi svého syna Herberta.
Ve funkci starosty města působil Nygrín do prosince 1935 a zasadil se o realizaci některých místních kulturně-společenských aktivit. V květnu 1932 bylo po přestěhování do budovy dnešního městského úřadu znovu otevřeno ústecké muzeum, v červenci 1935 došlo k položení základního kamene k divadlu (dnes Roškotovo divadlo). V prosinci téhož roku byl Nygrín opět zvolen do městské rady s funkcí referenta muzejní a letopisecké komise a v dubnu 1936 byl zvolen předsedou místní osvětové komise. V roce 1937 založil vlastivědný časopis Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí, zaměřený na dějiny a současnost města a jeho blízkého okolí, který sám redakčně vedl. Následkem persekuce v období nacistické okupace bylo na jaře 1941 vydávání Letopisů úředně zakázáno, druhé číslo roku 1941 vydal Nygrín jako soukromá osoba pod názvem Ústí nad Orlicí a okolí v minulosti. I přes výrazné omezení společenských aktivit byl 5. března 1944 pod hlavičkou Klubu českých turistů založen Sbor pro záchranu hradu Lanšperka a Nygrín se stal jeho předsedou.
Bezprostředně po válečných událostech byl Nygrín v květnu 1945 jmenován do ustaveného ONV v Ústí nad Orlicí, kde působil do roku 1948. Od téhož roku byl činný jako městský archivář, poté přešel jako vedoucí do formující se Okresní archivní služby. Poté, co v roce 1950 odešel ze svého zaměstnání u železnice do výslužby, nastoupil 1952 do Okresního archivu, kde pracoval dalších osm let. Jeho zájem o historii jej mimo jiné přivedl ve 20. a 30. letech ke sběratelství starých tisků, které Nygrín příležitostně zapůjčoval k různým výstavám.[2] Část této sbírky daroval ještě za svého života Státní knihovně ČR v Praze (dnes Národní knihovna České republiky), zbývající část byla po jeho smrti jeho blízkými příbuznými rozprodána do antikvariátů.[3]
Zemřel roku 1962 a byl pohřben v rodinné hrobce na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí.[4]
Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic.
Odkazy
Reference
- ↑ Kromě níže uvedených bibliografických zdrojů byla část údajů obsažených v tomto pojednání získána z informací výstavy, kterou ve dnech 10. dubna ‒ 14. června 2015 uspořádalo Městské muzeum v Ústí nad Orlicí.
- ↑ Srov. např. katalogy Výstava českobratrských památek v Žamberku. 1. červen ‒ 15. srpen 1933. [Žamberk 1933] a Výstava českobratrských památek v Litomyšli pod záštitou městské rady. 18. červen ‒ 10. červenec 1939. Litomyšl [1939].
- ↑ Městské muzeum v Ústí nad Orlicí vlastní jediný exemplář z Nygrínovy sbírky starých tisků. V retrospektivní bibliografii českojazyčných tisků 15.‒18. století, v tzv. Knihopise[1] Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine., jsou Nygrínovy tisky stále evidovány pod jeho jménem. Správcem osobní pozůstalosti J. Nygrína je Státní okresní archiv v Ústí nad Orlicí.
- ↑ Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online.
Literatura
- HOFFMANNOVÁ, Jaroslava ‒ PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha 2000, 460‒461
- KŘIVOHLÁVEK, Jan F. 100 let od narození archiváře Jindřicha Nygrína. In: Sborník Okresního archivu Ústí nad Orlicí 2 (1990), 87‒95 (na s. 90‒95 s bibliografií Nygrínových prací).
Bibliografie Jindřicha Nygrína
- Ústí nad Orlicí a okolí v minulosti. O lidech a kraji ústecko-orlickém. Ústí nad Orlicí 1941
- O požárech, protipožárních opatřeních a hasičstvu v Ústí nad Orlicí. 1498‒1941. Na památku 70. výročí trvání Hasičského sboru v Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí 1942 (Musejní ústecké spisy, č. 2)
- 100 let železnice Olomouc-Praha a město Ústí nad Orlicí. Historický nástin dopravy osob a zboží od dob nejstarších a vývoj železnic v Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí 1945 (Ústecké musejní spisy, č. 3)
- Hrad Lanšperk u Ústí nad Orlicí. Stručný přehled dějin hradu a jeho podhradí. Ústí nad Orlicí 1946
- Kytička vzpomínek na rovy ústeckým železničářům, kteří se nedočkali dne svobody. Ústí nad Orlicí 1946
- Josef Jungmann a město Ústí nad Orlicí. Na paměť 100. výročí úmrtí zasloužilého národního buditele, zakladatele a budovatele novodobé české slovesnosti. Ústí nad Orlicí 1947 (Spisy musejní, sv. 6)
- O rodech a památkách v Ústí nad Orlicí a na Ústecku. Několik kapitol o lidech a památkách ústeckých. Ústí nad Orlicí 1947 (Ústecké musejní spisy, sv. 7)
- O poddanství, povinnostech a robotách lidu selského i městského v Ústí nad Orlicí a na Ústecku. Ústí nad Orlicí 1948 (Ústecké musejní spisy, sv. 8)
- Jan Ludevít Lukes. Zasloužilý pěvec český, rodák a čestný občan města Ústí nad Orlicí. 1824‒1906. Ústí nad Orlicí 1949
- Jubilejní výroční zpráva Místní jednoty ČSH v Ústí nad Orlicí 1871‒1951. Vydáno u příležitosti 80. výročí trvání místní jednoty Svazu čs. hasičstva v Ústí nad Orlicí a 2. kraj. manifestačního sjezdu Čs. svazu hasičstva kraje pardubického v Ústí nad Orlicí ve dnech 7.‒8. července 1951. Ústí nad Orlicí 1951
- Bibliografie historicko-vlastivědných publikací okresu Ústí nad Orlicí, kraje Pardubického. Ústí nad Orlicí 1958
- Kde pobýval Jan Amos Komenský v Brandýse nad Orlicí před odchodem do ciziny. In: Pardubický kraj. Vlastivědný sborník. Ekonomika, historie, příroda, kultura, technika 2 (1958), 30‒33
- Nygrín byl též autorem řady článků o historii města Ústí nad Orlicí a jeho nejbližším okolí, publikovaných v jím založených Letopisech. V rukopise, resp. strojopise, zůstaly jeho práce o historii průmyslové výroby v Ústí nad Orlicí, zejména o textilním průmyslu.
Externí odkazy
