|
Josef Baxa
Josef Baxa (* 31. prosince 1959 Klatovy) je český soudce, od srpna 2023 předseda Ústavního soudu ČR, v letech 2003 až 2018 předseda Nejvyššího správního soudu ČR, v letech 1998 až 2002 náměstek ministra spravedlnosti ČR.[1] Podílel se na založení Právnické fakulty ZČU v Plzni, kde přednáší trestní právo, je také spoluautorem komentářů k trestnímu řádu a daňovém řádu. ŽivotNarodil se v klatovské porodnici, rodina však žila v malé vesnici Libákovice. Otec byl voják z povolání z rodiny sedláků a člen KSČ, během normalizace byl ze strany vyloučen.[2] Otec byl z Otěšic, matka a její předkové žili v Libákovicích.[3] První část základní školy navštěvoval v Řenčích, druhou pak v Přešticích, kde studoval i gymnázium.[3] Baxa jezdil rád na motorce, na té v létě 1976 jako šestnáctiletý způsobil vážnou dopravní nehodu. Se svou motorkou Jawa Pionýr najel do auta v protisměru. Při nehodě byl těžce zraněn, spolu s ním však i jeho bratr, který s ním na motorce cestoval.[2] Za nehodu byl odsouzen k podmíněnému trestu.[4] Matku jeho rozhodnutí studovat práva zklamalo, v jejím prostředí se povolání právníka netěšilo velké důvěře.[2] Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, jeho diplomová práce mělá téma Historický vývoj občanského zákonodárství na území ČSSR.[3] Po dokončení studií nastoupil jako justiční čekatel u Okresního soudu Plzeň-město.[2] V roce 1983 složil rigorózní zkoušku a oženil se.[3] Jeho žena je lékařka.[2]  Justiční zkoušky složil v září 1984, kdy mu bylo 24 let. Ještě před oficiálním jmenováním ho předseda poslal soudit trestní kauzy pod jménem staršího kolegy. V roce 2019 uvedl, že v té době ještě neměl dostatek zkušeností k výkonu povolání soudce.[2] V jednom ze svých prvních případů zprostil obžaloby disidenty a signatáře Charty 77 Heřmana Chromého a Vladimíra Líbala, obviněné z výtržnictví a pobuřování, když se během svého vystoupení v plzeňském HiFI Clubu na motivy desky Joe´s Garage Franka Zappy objevili na scéně nazí.[5] V roce 1985 odsoudil sedmnáctiletého studenta z Plzně za pokus o emigraci na Západ, uložil mu dvouletou podmínku (tento případ byl v souvislosti s kandidaturou Roberta Fremra na ústavního soudce jako jediný Baxův politický proces nalezen v archivu).[6][7][8] Roku 1988 se stal kandidátem členství KSČ, do strany však již nevstoupil,[9] pravděpodobně i kvůli svému odmítnutí odsoudit petici Několik vět.[5] Sám uvádí, že snažil vstoupit do Československé strany socialistické, kde ho však odmítli přijmout.[2] Od roku 1989 byl soudcem u Krajského soudu v Plzni, jehož se stal později také místopředsedou. Po sametové revoluci se jako soudce tohoto soudu věnoval rehabilitacím odsouzených z 50. let.[5] Když v roce 1991 vznikla Západočeská univerzita v Plzni, připojil k iniciativě usilující o právnické fakulty. Ta byla založena v roce 1993, po jejím založení tam začal učit trestní právo.[3] V letech 1998 až 2002 působil jako první náměstek ministra spravedlnosti, mimo jiné tehdy společně s tehdejším ministrem Otakarem Motejlem iniciovali zahájení prací na věcném záměru nového občanského zákoníku.[3] V roce 2002 byl jako soudce přeložen z Krajského soudu v Plzni na Vrchní soud v Praze na úsek správního soudnictví. Později přešel na Nejvyšší správní soud (NSS), 2. ledna 2003 byl jmenován jeho předsedou.[3] V roce 2009 se stal Právníkem roku v oboru správní právo. Funkci předsedy NSS vykonával do 30. září 2018, kdy jej na této pozici vystřídal do té doby místopředseda NSS Michal Mazanec.[10] V lednu 2019 v rozhovoru pro Deník N poukázal na případy, kdy se prezident republiky Miloš Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář podle jeho slov pokoušeli ovlivnit rozhodování soudů, a označil to za „zklamání“.[11] V dubnu 2023 prezident Petr Pavel oznámil, že jej odborná komise navrhla do funkce soudce Ústavního soudu.[12] Senátní ústavně-právní výbor nicméně schválení Baxy senátnímu plénu nedoporučil.[13] Naopak senátní výbor pro lidská práva jeho schválení doporučil.[14] Dne 31. května 2023 nakonec Senát PČR vyjádřil souhlas s prezidentovou nominací Baxy na soudce Ústavního soudu, když jej schválil 63 hlasy od 79 přítomných senátorů.[15] 5. června 2023 prezident Pavel Baxu soudcem Ústavního soudu jmenoval.[1] Dne 4. srpna 2023 jej prezident ČR jmenoval předsedou Ústavního soudu ČR, a to s účinností od 8. srpna 2023. Vystřídal tak po dvaceti letech Pavla Rychetského.[16] OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
