Josef Fanta

Josef Fanta
Narození	7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. června 1954 (ve věku 97 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	architekt, vysokoškolský pedagog
Manžel(ka)	Julie Fantová-Kusá
Děti	Marie Breinlová, Eva Horlivá, Barbora Kameníčková Kelton
Příbuzní	Jiří Kameníček Kelton synovec a zeť - podnikatel, Petr Kameníček prasynovec - akademický malíř Jan Kameníček prasynovec
Hnutí	secese
Významná díla	Hlavní nádraží v Praze Wiehlův dům (Praha)
Ovlivněný	Antonín Wiehl
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora^[1] – 20. června 1954 Praha^[2] ) byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací (např. O svérázu krojovém a bytovém), věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Náleží ke generaci Národního divadla. V počátcích své kariéry patřil k představitelům novorenesance, spolupracoval a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století.^[3] Od počátku 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.

Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka (svého profesora a architekta, autora např. Národního divadla, Rudolfina) při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění.

Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, odbavovací budově dřívějšího Nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavního nádraží v Praze), budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru (památník bitvy u Slavkova). Jeho dílem je také budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu, která se nese v duchu podobné stavby, realizované v letech 1912–1919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi památek (kostel svatého Václava na Zderaze a Slavína na Vyšehradě) a návrhy náhrobků ve spolupráci se sochařem Josefem Maudrem, Stanislavem Suchardou a Bohuslavem Schnirchem. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století.

Je autorem návrhu sgrafit například Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí (1894–96) společně s Mikolášem Alšem ^[4][5], výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl všech oborů - nábytek, keramika, divadelní opony, látky, koberce, prapory, vějíře, šperky, sklo, knižní dekory, vazby, diplomy, razítka, ex libris, tapety, intarzie, lampy, mříže, kliky, církevní bohoslužebné předměty, monstrance, kropenky, kalichy, kadidelnice kasule, pluviály amnooh jiných. Profesor architekt Josef Fanta celé dílo za svého života daroval Umělecko-průmyslovému a Technickému muzeu v Praze.

Jeho manželkou byla Julie Fantová-Kusá, významná pracovnice ženského emancipačního hnutí a starostka brněnského ženského spolku Vesna. Měli čtyři děti: dcery Marii, Evu a Barboru a syna Josefa, který zemřel na italské frontě na konci první světové války (27. 10. 1918). Dcera Marie se stala známou novinářkou a překladatelkou, psala pod pseudonymem Ma-Fa, měla dlouhodobý romantický vztah s českým politikem Janem Masarykem^[6]. Eva provdaná Horlivá byla překladatelka, Barbora se provdala za svého bratrance Jiřího Kameníčka, zakladatele firmy na obráběcí stroje (později přejmenované na TOS Hostivař). Přátelil se s řadou osobností, například se spisovateli Juliem Zeyerem a Jakubem Arbesem, malířkou Zdenkou Braunerovou či astronomem Josefem Janem Fričem.

Poznámka: Rok návrhu nemusí nutně odpovídat roku výstavby, jelikož některé návrhy byly vytvořeny mnoho let před samotným zahájením stavby.

• 1879
  

Spolupráce na dostavbě Národního divadla v Praze - návrhy stropní výzdoby interiéru, stropu hlediště, otervíracích mřížky stropu z prolamovaného plechu a vysokých pouličních svítilen před Národním divadlem

• 1880
  

Návrhy na řešení domové skupiny při Palackého mostě

• 1881
  

Návrh divadla pro Hradec Králové

• 1881-1882
  

Návrh sgrafit pro Dům umělců - Rudolfinum

• 1882
  

Návrh budovy pro dívčí internát a školu v Brně

• 1883
  

Návrh na výzdobu sgrafity pro činžovní domy arch. Schlaffra
Návrh domů pro stavitele Zábranského

• 1884
  

Návrhy domů v Praze-Karlíně pro arch. Maška

• 1884-1888
  

Úprava interiérů domu U černé růže v Praze Na Příkopech

• 1885
  

Návrh na úpravu záměčku v Modřanech pro stavitela radu Jenšovského

• 1886-1888
  

Návrh sgrafitové výzdoby dvorů národního muzea v Praze

• 1888-1889
  

Dostavba Hlávkových domů v Praze, Jungmannova ulice

• 1889
  

Návrh radnice v Josefově

• 1889-1890
  

Fontána před Domem umělců - Rudolfinum

• 1890
  

Sgrafita pro velký sál restaurační budovy na Slovanském ostrově v Praze
Návrh na budovu Plodiné burzy v Praze

• 1891
  

Účast na Jubilejní výstavě v Praze

• 1893
  

Návrh budovy Justičního paláce určeného pro severní stranu Staroměstského nám. v Praze

• 1894
  

Přestavba staré radnice v Berouně

• 1894-1896
  

Návrh sgrafit Wiehlova domu arch. Weihla v Praze, Václavské nám.

• 1895
  

Instalace pavilonu Národopisné československé výstavy

• 1896
  

Návrh na stavbu hvězdárny J. a J. Fričů v Ondřejově
Návrh na přístavbu a obnovu domu Jindřicha Mlsky v Týnci n. Sázavou
Návrh obnovy Husova rodného domu Husinci

• 1899-1900
  

Úprava Emauzského kláštera a okolí

• 1897-1909
  

Stavba ústředního pražského nádraží Františka Josefa I. (dnes Hlavní nádraží)

• 1897
  

Návrh přestavby staré hospodářské budovy na rodinný dům(Obereignerova vila) pro Vojtěcha Obereignera v Poděbradech

• 1898
  

Přestavba rohového domu na náměstí v klatovech pro účely spořitelny a záložny
Návrh na rodinný dům MUDr. Ant. Salzmanna v Klatovech

• 1898-1908
  

Oprava a dostavba děkanského chrámu Nanebevzetí P. Marie v Klatovech

• 1898-1902
  

Návrh na letní sídlo spisovatelky Gabriely Preissové Královka v Jevanech

• 1900
  

Návrh výstavního interiéru pražské Obchodní a živnostenské komory na Světové výstavě v Paříži
Návrh na úpravu Nového hřbitova a hřbitovního kostela v Poděbradech
Návrh na vilu dr. Koudely v Praze

• 1901
  

Návrh na novostavbu kostela ve Veltrusích
Úprava staršího stavení pro vlastní bydlení (usedlost Josefa Fanty)

• 1902-1904
  

Stavba Hlávkových studentských kolejí v Praze

• 1902-1909
  

Návrh na obnovu kostela sv. Václava Na Zderaze a na úpravu nejbližšího okolí

• 1903
  

Obnova kláštěrního kostela sv. Václava v Trutnově Návrh na lesovnu Vortová, upravenou pro letní pobyt biskupa královéhradeckého

• 1903-1904
  

Návrh přístavby hostince U české koruny v Chrástí

• 1903-1905
  

Stavba domu pražského zpěváckého spolku Hlahol
Přestavba kostela svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem

• 1906-1907
  

Návrh výzdoby Prahy při návštěvě císaře Františka Josefa I.

• 1906-1912
  

Návrh památníku (Mohyla míru) padlým v bitvě u Slavkova na Moravě u Prace

• 1907
  

Návrh na stavbu budovy Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze

• 1908
  

Účast při instalaci Jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory v Praze

• 1909-1910
  

Návrh vily Bohumila Hobzeka v Hradci Králové ^[7]
Návrh na obnovu a vnitřní úpravu domu U Vejvodů v Praze

• 1910
  

Návrh ohradní mříže lamp a kovaných vrat pro farní kostel ve Zlonicích
Návrh vily (Vosmíkova vila) sochaře Čeňka Vosmíka v Praze na Hřebenkách
Návrh vily Kouřimka v Poděbradech

• 1911
  

Návrh budovy Všeobecného penzijního ústavu v Praze

• 1911-1912
  

Návrh stavby hřbitovního kostela v Přepychách

• 1913
  

Stavba fary v Chlumu

• 1918-1923
  

Přestavba radnice v Klatovech

• 1928-1932
  

Stavba budovy ministerstva obchodu (dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky) Praha Na Františku (projekt 1925–1926, stavba 1928–1932).

• O svérázu krojovém a bytovém (1895)

• V roce 1926 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze ^[8].

• 
  Průčelí hlavního nádraží v Praze
• 
  Původní hala nádraží, dnes Fantova kavárna
• 
  Hlávkova kolej, Praha, Nové Město
• 
  Pomník Mohyla míru na Slavkovském bojišti
• 
  Západní historická kopule v Astronomickém ústavu na Ondřejově
• 
  Bývalá pracovna J. J. Friče na ondřejovské hvězdárně
• 
  Wiehlův dům na Václavském nám. v Praze (návrh ornamentálních sgrafit)
• 
  Spolkový dům Hlahol
• 
  Vosmíkova vila, Praha 5
• 
  Budova ministerstva obchodu, 1928–34^[9]
• 
  Sv. Vaclav na Zderazě
• 
  Kostel svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále

• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Fanta, Josef, s. 209. 
• ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 45, 67, 77, 82, 171, 199, 216.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Fanta na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Fanta
• Zuzana Lizcová. Josef Fanta - více než jen stavitel pražského Hlavního nádraží. archiweb [online]. 2006-12-06 [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. 
• Zdeněk Lukeš: Kolos na vltavském nábřeží. Jak to bylo s kontroverzním sídlem ministerstva? In: Lidovky.cz. 04.05.2017.
• Josef Fanta v informačním systému abART

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.