Josef Macek

Akademik PhDr. Josef Macek, DrSc.
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci: 1964 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1969 – 1969
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (-1970)
Narození	8. dubna 1922 Řepov Československo Československo
Úmrtí	10. prosince 1991 (ve věku 69 let) Praha Československo Československo
Profese	politik a historik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Macek (8. dubna 1922 Řepov – 10. prosince 1991 Praha) byl český historik-medievista a československý politik Komunistické strany Československa.

Tématem jeho studií bylo nejprve husitské hnutí, později italská renesance a jagellonské období v českých zemích. Působil také jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Po únoru 1948 se jako mladý komunista stal předním režimním historikem. V šedesátých letech ve své práci z marxistických pozic ustupoval.

Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.^[1][2] K roku 1968 se profesně zmiňuje coby ředitel Historického ústavu ČSAV z obvodu Brno.^[3]

XII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena ÚV KSČ. Na funkci rezignoval v říjnu 1969.^[4] Na přelomu let 1967-1968, při jednání ÚV KSČ o odchodu Antonína Novotného z postu prvního tajemníka strany, navrhl Macek úspěšně, aby odcházejícímu Novotnému bylo vysloveno poděkování za jeho dosavadní veřejnou činnost, čímž mu neměla být brána možnost budoucího politického uplatnění.^[5]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Brno), kde setrval do prosince 1969, kdy rezignoval na poslaneckou funkci.^[6]

Jeho kariéra skončila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jako historik (tzv. Černá kniha) i jako poslanec Federálního shromáždění se jasně postavil proti okupaci Československa. V roce 1970 byl zbaven všech funkcí, vyloučen z KSČ a Historický ústav, který budoval a vedl, byl reorganizován. Doma nemohl publikovat, proto vydával v zahraničí. Posmrtně vyšlo (mj.) jeho velké dílo Jagellonský věk v Čechách. Ke konci života se zajímal o Zjevení Panny Marie v Suchém Dole.

• Husitské revoluční hnutí. Praha 1952.
• Tábor v husitském revolučním hnutí I. Praha 1952.
• Z revoluční minulosti německého lidu: Tomáš Müntzer a německá selská válka. Praha 1955.
• Tábor v husitském revolučním hnutí II. Praha 1956.
• Tyrolská selská válka a Michal Gaismair. Praha 1960.
• Jan Hus. Studie s ukázkami Husova díla. Praha 1961.
• Italská renesance. Praha 1965.
• Cola di Rienzo. Praha 1965.
• Jiří z Poděbrad. Praha 1967.
• Il Rinascimento italiano. Roma 1972.
• Machiavelli e il machiavellismo. Firenze 1980.
• Histoire de la Bohême des origines à 1918. Paris 1984.
• Tři ženy krále Vladislava. Praha 1991.
• Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 1: Hospodářská základna a královská moc. Praha 1992. ISBN 80-200-0300-2
• Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 2: Šlechta. Praha 1994 ISBN 80-200-0356-8
• Česká středověká šlechta. Praha 1997.
• Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 3: Města. Praha 1998. ISBN 80-200-0629-X
• Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 4: Venkovský lid. Národnostní otázka.. Praha 1998. ISBN 80-200-0699-0
• Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha 2001.

• ŠMAHEL, František; POLÍVKA, Miloslav. In memoriam Josefa Macka (1922-1991). Praha: [s.n.], 1996. 
• JIROUŠEK, Bohumil. Josef Macek mezi historií a politikou. Praha: [s.n.], 2004. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Macek
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)