|
Křečov
Křečov je vesnice, část obce Štichovice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Křečov měří 361,59 hektaru. Křečov je součástí Mikroregionu Dolní Střela. HistorieVes je poprvé písemně připomínána v první polovině 14. století, kdy ji od Jetřicha z Brda získala komenda johanitů v Manětíně. Ve 14. a 15. století byl ve vsi vladycký statek, který byl za husitských válek vypleněn a opuštěn. Roku 1420 získal od krále Zikmunda celé manětínské panství Bohuslav VI. ze Švamberka. V druhé polovině 15. století byl Křečov v držení Jana z Rokycan. Roku 1587 byl Křečov koupen Jeronýmem Hrobčickým z Manětína. Za třicetileté války bylo z osmi usedlostí šest zničeno. Přírodní poměryVesnice leží sedm kilometrů jihovýchodně od Manětína v mírně kopcovitém terénu na svahu hřebenu mezi dvěma pravostrannými přítoky řeky Střely: Křečovským potokem a Chladnou. Jižně od vsi vede silnice II/201. Křečov sousedí na severu za řekou Střelou se Strážištěm, na severovýchodě s Mladoticemi, na jihovýchodě s Ondřejovem a na západě s Vladměřicemi. Na sever od vsi začíná přírodní park Horní Střela. ObyvatelstvoPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 86 obyvatel (z toho 44 mužů) československé národnosti, z nichž bylo 55 římských katolíků, čtyři evangelíci, dvacet členů církve československé a sedm lidí bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 72 obyvatel československé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale jedenáct patřilo k církvi československé, jeden byl evangelíků a osm lidí bylo bez vyznání.[4]
Obecní správaPři sčítání lidu v roce 1869 Křečov byl osadou obce Štichovice v okrese Kralovice. V letech 1880–1962 byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1963 do 31. prosince 1975 byl částí obce Štichovice v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 byl částí města Manětín v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Štichovice v okrese Plzeň-sever. V letech 1880–1959 k obci patřil Ondřejov.[7] PamětihodnostiDominantou vsi je kostel svatého Petra a Pavla, který byl poprvé postaven v polovině 14. století. V průběhu náboženských válek byl pobořen, v letech 1550–1567 opraven, ale za třicetileté války znovu zničen. Poslední přestavba byla provedena v letech 1680–1683 nákladem Karla Maxmiliána Lažanského. Kostel tehdy získal předsíň přistavěnou k severní straně a věž s cibulovou bání přistavěnou k západnímu průčelí. V kostele je oltářní obraz od manětínského děkana a malíře samouka Jana Františka Händla. Kostel je obklopen hřbitovem. Náves rozkládající se v drobné údolní nivě pod kostelem je obklopena několika zemědělskými usedlostmi. Na návsi stojí také pozdně barokní fara čp. 1, poblíž ní je velká patrová škola. V hasičské zbrojnici je uložena ruční kolová stříkačka z roku 1899. V usedlosti č. 6 je dochované roubené omítnuté obytné stavení. Rodáci
OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
