Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Rodné jméno	Karl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg
Narození	23. února 1708 Neustrelitz
Úmrtí	4. června 1752 (ve věku 44 let) nebo 5. června 1752 (ve věku 44 let) Mirow
Místo pohřbení	Mirowský kostel
Povolání	politik
Choť	Alžběta Sasko-Hildburghausenská (1735–1752)[1]
Děti	Adolf Fridrich IV. Meklenbursko-Střelický Karel II. Meklenbursko-Střelický Arnošt Gottlob Meklenburský Šarlota Meklenbursko-Střelická Jiří August Meklenburský Kristýna Meklenburská
Rodiče	Adolf Bedřich II. Meklenburský a Kristiana Emílie Schwarzbursko-Sondershausenská
Rod	Meklenburkové
Příbuzní	Adolf Bedřich III. Meklenbursko-Střelický a Gustava Karolína Meklenbursko-Střelická (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (německy Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.

Narodil se jako jediný syn Adolfa Fridricha II., vévody Meklenbursko-Střelického, a jeho třetí manželky, princezny Kristýny Emílie Schwarzburg-Sondershausen. Jeho otec zemřel, když mu byly pouhé tři měsíce. Otcovým následníkem se stal Karlův nevlastní bratr Adolf Fridrich III., vévoda Meklenbursko-Střelický. Karel po otci zdědil Mirow a Nemerow. Po otcově smrti žil s matkou v Mirow. Později navštěvoval Greifwaldskou univerzitu v Pomořansku.

Karel, který hrál na příčnou flétnu, vyrazil v roce 1726 na evropské turné, aby se toho o hudbě dozvěděl více. Navštívil Ženevu, Itálii a Francii, pak odjel do Vídně, kde krátce vstoupil do služby k císaři Svaté říše římské jako podplukovník. Poté se vrátil do Mirow.

Po opuštění armády žil se svou rodinou na zámku v Mirow, kde trávil většinu času správou svého majetku a účastí na výchově a vzdělávání vlastních dětí. V Mirow žil až do své smrti, která ho zastihla ve věku 44 let. Když v prosinci roku 1752 zemřel jeho starší bratr Adolf Fridrich III. bez potomků, stal se Karlův syn vévodou Adolfem Fridrichem IV. Meklenbursko-Střelickým.

Dne 5. února 1735 se v Eisfeldu oženil s princeznou Alžbětou Albertinou Sasko-Hildburghausenskou, dcerou Arnošta Fridricha I., vévody Sasko-Hildburghausenského. Byla regentkou jejich syna v roce 1752 a sehrála důležitou roli v boji o trůn. Měli spolu deset dětí, z nichž šest se dožilo dospělosti.

• Kristýna (6. prosinec 1735 – 31. srpen 1794), svobodná a bezdětná
• Karolína (*/† 22. prosinec 1736)
• Adolf Fridrich IV. (5. květen 1738 – 2. červen 1794), vévoda Meklenburský, nikdy se neoženil
• Alžběta Kristýna (13. duben 1739 – 9. duben 1741), zemřela v dětství
• Žofie Luisa (16. květen 1740 – 31. leden 1742), zemřela v dětství
• Karel II. (10. říjen 1741 – 6. listopad 1816), vévoda Meklenburský ∞1. Frederika z Hesse-Darmstadt, 2. princezna Šarlota z Hesse-Darmstadt
• Arnošt Gottlob Albert (27. srpen 1742 – 27. leden 1814), svobodný a bezdětný
• Šarlota (19. květen 1744 – 17. listopad 1818), ⚭ 1761 Jiří III. (4. června 1738 – 29. ledna 1820), vévoda brunšvicko-lüneburský, kurfiřt a král hannoverský, král Království Velké Británie a Irska, a od spojení obou zemí, král Spojeného království Velké Británie a Irska od roku 1760 až do své smrti
• Gotthelf (29. říjen 1745 – 31. říjen 1745), zemřel v dětství
• Jiří Augustus (16. srpen 1748 – 14. listopad 1785), svobodný a bezdětný

Karel byl dědečkem krále Jiřího IV.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický na Wikimedia Commons