|
Kočkodan Rolowayův
Kočkodan Rolowayův (Cercopithecus roloway) je opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu Cercopithecus, někdy uváděna jako poddruh kočkodana Dianina (Cercopithecus diana). Vyskytuje se v Ghaně a na Pobřeží slonoviny. Kočkodan Rolowayův patří mezi největší druhy z celého rodu Cercopithecus. Žije v tlupách obvykle o 15 až 20 zvířatech a živí se hlavně ovocem. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej považuje za kriticky ohrožený druh, nebezpečí představuje lov a ztráta přirozeného prostředí. V roce 2024 získala jihlavská zoo pár kočkodanů Rolowayových, osmiletého samce a sedmiletou samici.[2] TaxonomieKočkodan Rolowayův patří do čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu kočkodan (Cercopithecus).[3] Je to monotypický taxon příbuzný s kočkodanem Dianiným (Cercopithecus diana) a často byl společně s poddruhem Cercopithecus diana diana považován za poddruh kočkodana Dianina, tedy Cercopithecus diana roloway. Osamostatněn na druh byl roku 2005 profesorem biologické antropologie Colinem Grovesem, přesto tato systematika není vždy uznávána.[4][5] Kočkodana Rolowayova popsal v roce 1774 německý lékař a přírodovědec Johann Christian Daniel von Schreber.[3] Odborným jménem je Cercopithecus roloway, vědeckými synonymy pro druh jsou Cercopithecus palatinus, Cercopithecus diana roloway a Simia roloway, českým synonymem pak kočkodan Dianin Rolowayův.[3][5] Druh má 58 chromozomů.[4] VýskytKočkodan Rolowayův je zvíře afrotropické (etiopské) oblasti, obývá západní Afriku.[6] Původní areál výskytu se táhl na severu a východě Pobřeží slonoviny východně od řeky Sassandra až k řece Pra v Ghaně, záznamy o tomto druhu východně od přehradní nádrže Volta v Togu nebyly prokázány. Z většiny původního rozsahu již byl ale druh vyhuben.[5][7] Je to stromový druh žijící v lesích, může obývat stálezelené i poloopadavé primární nebo sekundární lesní porosty.[5] Lze jej najít také v porostech mangrovníků druhů Pandanus candelabrum a Cyrtosperma senegalense, kde opice žijí ve větších skupinách, protože jim tyto oblasti, vzdálené od lidské populace, poskytují ochranu, potravu a vodu. Kočkodani se orientují z vrcholků stromů.[6] PopisKočkodan Rolowayův patří mezi největší druhy z celého rodu Cercopithecus.[6] Je velmi podobný kočkodanům Dianiným, jejichž délka činí u samců 52,5 až 61,5 cm a u samic 44 až 45 cm. Kočkodan Rolowayův vykazuje pohlavní dimorfismus, samci jsou větší než samice a mají také mohutnější špičáky a větší lebky.[6][7] Tělo opice působí elegantním dojmem, končetiny jsou dlouhé, ocas je delší než tělo.[6] Palec je protistojný a na všech prstech rostou nehty. Lebka je zploštělá, s nosními dírkami, které jsou od sebe mírně rozestoupeny. Celkový zubní vzorec činí I 2/2, C 1/1, P 2/2, M 3/3 = 32, druh má lícní sáčky.[6] Zbarvení je tmavošedé, na konci zad karmínové, břicho a končetiny jsou zabarveny černě, krk a hrudník bíle. Na černém obličeji roste 8 až 10 cm dlouhý plnovous.[6][4] Mláďata se zbarvením podobají dospělcům.[4] Chování Kočkodan Rolowayův žije ve skupinách složených ze 6 až 22 zvířat, běžně z 15 až 20 jedinců. V tlupě je obyčejně jeden samec, zbytek tvoří samice a mláďata. Jedna skupina si zabírá území o rozloze asi 190 ha, které si značí táhlým voláním. V případě nebezpečí ze strany predátorů, například levharta skvrnitého (Panthera pardus) a možná i orla korunkatého (Stephanoaetus coronatus), vydávají kočkodani varovné volání.[4][6] Druh se živí rozmanitou potravou. Potravu těmto opicím poskytuje přes 130 druhů rostlin, včetně epifytických. Největší část stravy tvoří dužnina ovoce – společně se semeny hlavní část jídelníčku v období sucha[6] –, dále také členovci a listy. Jejich jídelníček je podobný jako u kočkodana bělonosého (Cercopithecus nictitans), který tak může být konkurenčním druhem.[8] V období dešťů byli kočkodani pozorováni, jak se krmí v blízkosti guéréz límcových (Colobus vellerosus).[4] Rozmnožování O rozmnožování druhu nebylo zjištěno dostatečné množství informací, nicméně se očekává, že je podobně jako kočkodan Dianin polygamní. Rozmnožovat se tyto opice mohou celoročně,[6] páření kočkodanů Rolowayových byla zaznamenávána především mezi únorem a červencem. Mláďata se v Národním parku Bia rodila od konce listopadu do začátku prosince a v březnu.[4] Mladí jedinci jsou obyčejně neprůbojní, asertivní se stávají až ve vyšším věku. Délka dožití ve volné přírodě není známa, v zajetí se jeden kočkodan Rolowayův dožil 31 let.[6] OhroženíKočkodan Rolowayův je jeden ze tří nejohroženějších primátů oblasti a jeho populace v celém areálu výskytu klesá.[5] Byl vyhuben i téměř ze všech chráněných oblastí a lesních rezervací.[7] Nebezpečí představuje ničení přirozeného prostředí, lesy ustupují zemědělským půdám nebo jsou káceny pro těžbu dřeva, v oblasti rovněž vznikají plantáže palem olejných (Elaeis guineensis). Rozvinutý je též lov pro maso (takzvaný bushmeat) a kůži. Kvůli svému hlasitému volání se opice stávají zranitelné vůči lovcům.[4] Mezinárodní svaz ochrany přírody kočkodana Rolowayova od roku 2019 považuje za kriticky ohrožený druh (CR), zapsán je na první přílohu Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.[5] OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
