Kobylí (německy Kobyly, Kobylly) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží devatenáct kilometrů severně od Břeclavi na potoce Trkmance. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel. Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě: Lumperky, Zámlynský, Lácary, Sovinky, Dvořanky, Holý kopec, U skalky, Nivky, Padělky, Rokytí, K lůkám, Žleby, Zahrady). Obec je součástí Svazku obcí Modré Hory a Mikroregionu Hustopečsko.
Název
Název se vyvíjel od varianty Cobile (1252), in Cobals (1269), v Kobylém (1434, 1481), Kobyli (1595, 1609), Kobyly (1633, 1673), Kobily (1718), Kobyly (1720, 1751), Kobili (1846), Kobyly a Kobylí (1872). Místní jméno je odvozeno od spojení kobylé či kobylí pole, což označovalo oboru na obci pro chov kobyl či plemenných klisen. Pojmenování je rodu středního.[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1269.[5] K roku 1252 je zaznamenána podoba názvu Cobile.[6][7][8]
Přírodní poměry
Obec leží na severozápadním svahu Kobylího vrchu, patrně kvůli kopcovitému terénu byla původní zástavba poněkud roztroušená. Severovýchodně od Kobylí se v minulosti rozkládalo Kobylské jezero, poprvé připomínáno roku 1464. Měřilo na délku asi čtyři kilometry a na šířku dva kilometry.[9] V létě roku 1830 však vyschlo, později roku 1836[10] byla jeho plocha vysušena a rozorána [11].
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 527 domech 2208 obyvatel. 2205 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 3 k německé. Žilo zde 2163 římských katolíků, 28 evangelíků, 3 příslušníci Církve československé husitské a 8 židů.[12]
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[13][14][15]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[16][17]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
1 560
|
1 810
|
1 697
|
1 801
|
1 855
|
2 082
|
2 208
|
2 174
|
2 388
|
2 266
|
2 220
|
2 103
|
2 092
|
2 074
|
1 893
|
| Počet domů
|
338
|
366
|
376
|
391
|
404
|
417
|
527
|
598
|
618
|
610
|
624
|
712
|
731
|
758
|
759
|
Obecní správa a politika
V letech 2010 až 2014 byla starostkou Dagmar Kovaříková (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Jaroslav Tesák (Nezávislí).[18] Po jeho odstoupení byl 2. října 2015 novým starostou zvolen Pavel Kotík.[19]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[20]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jiří s gotickým presbytářem z 15. století, jenž je pozůstatkem starého kostela, připomínaného již v roce 1269. Kostelní věž stojí samostatně u vchodu na hřbitov.[9]
- Kaple svatého Mikuláše, postavená údajně za vlády Marie Terezie[9]
- Křížákova lisovna, „Bezděkova“ lisovna
- Muzeum obce Kobylí
- Stezka nad vinohrady, rozhledna ve tvaru spirály vybudovaná v roce 2018 východně od obce
- vinné sklepy Suchořádská zmola
Osobnosti
- Augusta Šebestová (1852–1933), kronikářka kraje, autorka knihy Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 407.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 630.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae III, č. 184, s. 156 [online]. [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ ŠEBÁNEK, Jindřich; DUŠKOVÁ, Sáša eds. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV/1, č. 259. Praha: [s.n.], 1962.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 408.
- ↑ a b c Hustopečsko: domovopisný sborník. [s.l.]: Učitelstvo okresu Hustopečského, 1928. 349 s. S. 246–247.
- ↑ http://www.trasovnik.cz/k_jihom/hodonin/vylety/v002/ho_v002.htm
- ↑ http://www.cyklo-jizni-morava.cz/GoodsDetail_LS.asp?nGoodsID=3202&nLanguageID=1[nedostupný zdroj]
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
- ↑ Kobylí - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Kobylí, s. 489. Archivováno 24. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ SPĚVÁK, Přemysl. Uvolněné otěže ve dvou obcích převzaly ženy. Starostky většinou obhájily. Břeclavský deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online.
- ↑ HRABAL, Michal. Kobylí má nového starostu. Tesáka po roce vystřídal Pavel Kotík. Břeclavský deník [online]. 2015-10-03 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kobylí [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
- FRANC, Oldřich. Dějiny Kobylí: poznámky k dějinám obce od pravěku do roku 2000. Vyd. 1. Kobylí: Obec Kobylí, 2004, 355 s., [74] s. příl. ISBN 80-239-4480-0.
- FRANC, Oldřich. Dějiny Kobylí v datech. Vyd. 1. Kobylí: Muzeum obce Kobylí, 2000, 159 s.
Související články
Externí odkazy
