Kolonie Pod vodojemem je komplex funkcionalistických vil a rodinných domů z druhé poloviny 30. let 20. století pod vrcholem Žlutého kopce v Brně . Je součástí Masarykovy čtvrti na území Stránic . Tvořena je ulicí Kaplanovou a stejně dlouhým úsekem ulice Rezkovy níže ve svahu.
Historie
Rozdělovací a zastavovací plán jižního svahu Žlutého kopce v západní části pod jeho vrcholem, na němž mělo vzniknout biskupské gymnázium , vytvořil architekt a urbanista Jindřich Kumpošt na počátku roku 1935[ 1] pro Obecně prospěšné a bytové družstvo zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské.[ 2] Jednalo se o území tvořené ulicí Pod vodojemem (nyní Kaplanova), horní částí ulice Barvičovy (po křižovatku s Wolkrovou), částí ulice Rezkovy (od prodloužení Wolkrovy ulice k Wilsonovu lesu ) a částí dosud nepojmenované ulice rovněž od prodloužení Wolkrovy ulice k lesu (nyní Bohuslava Martinů). Zdejší zástavba měla být tvořena samostatnými domy a dvojdomy kolem ulic vedených po vrstevnicích. Celkem zde mělo vzniknout přes 64 vil a rodinných domů.[ 3] [ 4] Jednotlivé objekty byly navrhovány pro různými architekty pro konkrétní osoby.[ 2] Kumpošt v roce 1937 zastavovací plán doplnil a upravil, čímž se zvýšil i počet navržených objektů.[ 5] Stavba kolonie Pod vodojemem nebyla dokončena, realizováno bylo celkem 28 domů, poslední z nich v roce 1941.[ 2]
V době realizace ve druhé poloviny 30. let 20. století byla kolonie urbanisticky samostatným útvarem, který tehdy nebyl stavebně propojen se zbytkem Masarykovy čtvrti. K tomu došlo postupně až po druhé světové válce, kdy byla postupně zastavěna i zbývající oblast, jež byla původně určena pro kolonii Pod vodojemem.[ 6]
Postavená část kolonie Pod vodojemem byla realizována na samém okraji katastrálního území Žabovřesky ,[ 7] [ 8] ale v roce 1969 se stala součástí nově zřízeného katastru Stránice, kam spadá i zbytek Masarykovy čtvrti.[ 9]
V roce 1988 byla průčelí 26 domů coby jeden soubor zařazena mezi kulturní památky .[ 10] Roku 2020 však Ministerstvo kultury České republiky na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu rozhodlo,[ 11] že se nejedná o kulturní památku, neboť soubor byl do Ústředního seznamu kulturních památek zapsán, společně s mnoha dalšími objekty, až po uplynutí lhůty dané zákonem (tzv. pozdě zapsaná památka).[ 10]
Seznam domů
Dům
Snímek
Původní majitel
Architekt
Rok výstavby
Kulturní památka
ulice Kaplanova
Psotova vila (Kaplanova 274/1)49°12′3,06″ s. š. , 16°34′28,74″ v. d.
Kategorie „Villa Psota“ na Wikimedia Commons
Ivo Váňa Psota [ 12] (tanečník)
František Kalivoda [ 13]
1935–1936[ 13]
průčelí (1988–2020)
Kaplanova 275/349°12′3,46″ s. š. , 16°34′28,16″ v. d.
Jan Hybášek[ 14] (lékař)[ 15]
Evžen Škarda [ 16]
1934–1935[ 17]
průčelí (1988–2017)
Kaplanova 276/549°12′4,28″ s. š. , 16°34′26,9″ v. d.
Romuald Kostřica[ 14] (lékař)[ 18]
Evžen Škarda[ 16] Jaroslav Grunt [ 16]
1934–1935[ 19]
průčelí (1988–2020)
Kaplanova 277/749°12′5,18″ s. š. , 16°34′25,64″ v. d.
Karel Rozhoň[ 14] (úředník)[ 20]
Evžen Škarda[ 16]
pol. 30. let 20. století[ 21]
průčelí (1988–2020)
Kaplanova 278/949°12′5,4″ s. š. , 16°34′25,28″ v. d.
Evžen Škarda[ 16]
pol. 30. let 20. století[ 22]
průčelí (1988–2020)
Patočkova vila (Kaplanova 279/11)49°12′5,98″ s. š. , 16°34′24,31″ v. d.
Kategorie „Villa Patočka“ na Wikimedia Commons
Josef Patočka[ 23] (obchodník)[ 23]
Jiří Kroha [ 24]
1935–1936[ 25]
průčelí (1988–2020)
horní strana ulice Rezkovy
Rezkova 429/2849°12′2,23″ s. š. , 16°34′27,52″ v. d.
Kategorie „Rezkova 28“ na Wikimedia Commons
Mihajlo Rostohar [ 26] (psycholog)
Jindřich Kumpošt [ 5]
1935–1936[ 26]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 431/3049°12′2,48″ s. š. , 16°34′27,05″ v. d.
Kategorie „Rezkova 30“ na Wikimedia Commons
manželé Češkovi[ 27]
asi Jindřich Kumpošt (nepotvrzeno)[ 5]
1935–1936[ 27]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 433/3249°12′3,13″ s. š. , 16°34′25,86″ v. d.
Kategorie „Rezkova 32“ na Wikimedia Commons
Pavel Havlík[ 28] (advokát)[ 29]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1935–1936[ 28]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 435/3449°12′3,46″ s. š. , 16°34′25,32″ v. d.
Kategorie „Rezkova 34“ na Wikimedia Commons
Josef Vaculík, Otakar Fiala a Ludmila Fialová[ 30]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1935–1937[ 30] 2020 celková rekonstrukce
průčelí (1988–2019)
Rezkova 437/3649°12′4,14″ s. š. , 16°34′24,27″ v. d.
Kategorie „Rezkova 36“ na Wikimedia Commons
Růžena Šidlejová[ 31]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1935–1936[ 31]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 439/3849°12′4,64″ s. š. , 16°34′23,63″ v. d.
Kategorie „Rezkova 38“ na Wikimedia Commons
Bohumil Šmerka[ 32]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1937[ 32]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 441/4049°12′5,22″ s. š. , 16°34′22,66″ v. d.
Kategorie „Rezkova 40“ na Wikimedia Commons
Karel Krejča[ 33]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1936–1937[ 33]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 443/4249°12′5,51″ s. š. , 16°34′22,19″ v. d.
Jindřich Kumpošt[ 16]
1935–1937[ 34]
průčelí (1988–2020)
dolní strana ulice Rezkovy
Rezkova 428/2749°12′0,43″ s. š. , 16°34′28,24″ v. d.
Evžen Škarda[ 16] Mojmír Kyselka [ 16]
1938–1941[ 35]
Rezkova 430/2949°12′0,97″ s. š. , 16°34′27,3″ v. d.
1935–1937[ 36]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 432/3149°12′1,12″ s. š. , 16°34′27,01″ v. d.
Helena Hrbková[ 37]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1935–1936[ 37]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 434/3349°12′1,26″ s. š. , 16°34′26,72″ v. d.
1935–1937[ 38]
průčelí(1988–2020)
Rezkova 436/3549°12′1,69″ s. š. , 16°34′25,79″ v. d.
M. Kokrhánková[ 39]
Evžen Škarda[ 16] Mojmír Kyselka[ 16]
1935–1937[ 40]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 438/3749°12′2,2″ s. š. , 16°34′24,89″ v. d.
Jarmila Břízová[ 41] [ 42]
Evžen Škarda[ 16] Mojmír Kyselka[ 16]
1935–1937[ 41]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 440/3949°12′2,74″ s. š. , 16°34′24,1″ v. d.
Václav Jaroš[ 43]
Evžen Škarda[ 16] Mojmír Kyselka[ 16]
1935–1937[ 43]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 442/4149°12′2,95″ s. š. , 16°34′23,7″ v. d.
Richard Klimeš[ 44]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1935–1936[ 44]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 444/4349°12′3,13″ s. š. , 16°34′23,38″ v. d.
1935–1937[ 45]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 445/4549°12′3,64″ s. š. , 16°34′22,66″ v. d.
Alois Linhart[ 46] (úředník)[ 47]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1935–1936[ 46]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 446/4749°12′3,89″ s. š. , 16°34′22,3″ v. d.
Evžen Svoboda[ 48]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1935–1936[ 48]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 447/4949°12′4,1″ s. š. , 16°34′21,97″ v. d.
Bohuslav Verosta[ 49]
Jindřich Kumpošt[ 5]
1935–1936[ 49]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 448/5149°12′4,64″ s. š. , 16°34′21,07″ v. d.
1935–1936[ 50]
průčelí (1988–2020)
Rezkova 449/5349°12′5,36″ s. š. , 16°34′20,24″ v. d.
Odkazy
Reference
↑ PELČÁK, Petr; WAHLA, Ivan. Jindřich Kumpošt 1891–1968 . Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2006. ISBN 80-239-8332-6 . S. 31–32.
↑ a b c Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Psotova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ KLÍMA, Jaroslav. Obytná osada Pod vodojemem na Žlutém kopci v Brně. Architektura : spojené časopisy Stavba, Stavitel, Styl . 1941, roč. III, s. 224–227. Dostupné online .
↑ a b c d e f g h i j k l m Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Archiv: Letecké měřické snímky [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ JANČ, Rudolf. Jančův plán Velkého Brna 1:11 520 . Brno: Přikryl & Modlitba, 1937.
↑ KUČA, Karel . Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic . Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6 . S. 540. Dále jen Kuča.
↑ Kuča, s. 543.
↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-11-28]. Identifikátor záznamu 48200/7-7515 : Průčelí souboru rodinných domů. Památkový katalog .
↑ Dotační programy Ministerstva kultury a jejich vyhodnocení [online]. Mkcr.cz [cit. 2023-02-24]. Dostupné online .
↑ PH. Psotova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Ivo Váni Psoty; Psotova vila) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b c Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ ŠIBÍČKOVÁ, Jitka; KALENDOVSKÁ, Jiřina. prof. MUDr. Jan Hybášek [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-23 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b c d e f g h i j k l m n průčelí: kolonie Pod vodojemem [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům (rodinný dům Jana a Marie Hybáškových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. MUDr. Romuald Kostřica, CSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-10-06 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Karel Rozhoň [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2017-10-17 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b FLODROVÁ, Milena. Rodinný dům Patočkových [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-05-06 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ PH. Patočkova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům (rodinný dům Josefa Patočky) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Gustava Uzla, původně prof. dr. M. Rostohara) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům manželů Češkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům manželů JUDr. Pavla a Heřmy Havlíkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. JUDr. Pavel Havlík [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-13 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Moderní vila [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Růženy Šidlejové) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Bohumila a Pavly Šmerkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům ing. Karla a Anastázie Krejčových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ BLATNÁ, Alžběta; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka. prof. Ing. arch. Evžen Škarda [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-20 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům dr. Jarmily Valníčkové - Kokrhánkové) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Jarmila Břízová [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-10-01 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům dr. Václava Jaroše) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Richarda a Žofie Klimešových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Aloise a Milady Linhartových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Alois Linhart [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-06-17 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Evžena a Růženy Svobodových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Bohuslavy a Anežky Verostových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online .
Externí odkazy