|
Kostel svatého Jakuba Většího (Příbram)
Kostel svatého Jakuba Většího, nazývaný též svatého Jakuba Staršího, je římskokatolický farní kostel. Stojí v centru staré Příbrami na náměstí T. G. Masaryka, jehož dominantu tvoří. Původně gotická stavba prošla několika přestavbami. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] HistorieGotický kostel vznikl na sklonku 13. století, patrně na místě starší sakrální stavby, doložené písemnými prameny k polovině 13. století. Původně byl obklopen hřbitovem, který byl zrušen roku 1784. Kostel spolu s ohradní zdí plnil také obrannou funkci, ve věži kostela jsou částečně zazděné střílny z 15.-16. století. První přestavba kostela proběhla v roce 1560. V roce 1761 byla věž značně poškozena po zásahu bleskem, v roce 1795 byl kostel znovu přestavěn, již v barokním slohu. Dnešní podobu daly kostelu historizující úpravy po polovině 19. století, z nichž nejvýraznější byla provedena roku 1869, kdy vzniklo nové novogotické zastřešení věže se čtyřmi bočními věžičkami.[2] Architektura a interiér Kostel je v jádru gotická jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží, ze strany přiléhají sakristie a dvě předsíně. Ze sedlové střechy nad lodí vystupuje úzká sanktusní věžička. Věž kostela je zakončena jehlancovou střechou a ozdobena čtyřmi osmibokými věžičkami, které byly zhotoveny podle vzoru pražského kostela Panny Marie před Týnem. Loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi. Dva hranolové pilíře se třemi arkádovými oblouky nesou zděný chór, prostor pod chórem je zaklenutý třemi poli křížové klenby. Nástropní obrazy z let 1876–1883 jsou dílem malíře Jana Umlaufa.[3] Většina vnitřního vybavení je barokní. Hlavní a boční oltáře pocházejí z kostela proboštství v Mariánské Týnici, který Josef II. zrušil v roce 1785. Hlavní oltář z červeného sliveneckého mramoru z roku 1750 je dílem Josefa Lauermanna: oltářní obraz sv. Jakuba je z roku 1935, ale dřevěné polychromované sochy po stranách, zobrazující sv. Annu a sv. Jáchyma, jsou původní díla od Ignáce Františka Platzera. Boční oltáře jsou dřevěné, napodobující mramor. Oltář Čtrnácti svatých pomocníků doplňuje soška Panny Marie svatohorské a velké sochy sv. Bernarda a sv. Roberta. Protější oltář sv. Jana Nepomuckého doplňuje soška Pražského Jezulátka a velké sochy sv. Jana Křtitele a apoštola sv. Jana Evangelisty, nástavec zdobí tzv. Palladium země České. Nejcennějším předmětem kostela je cínová křtitelnice z roku 1511, zhotovená příbramským kovářem a zvonařem Janem.[2][4] Ve věži kostela jsou dva zvony a hodinový stroj.  Při severní stěně věže kostela stojí raně barokní morový sloup se sochou sv. Jakuba, který původně stál před vchodem na hřbitov; na druhé straně stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1720. ZajímavostiVěžní hodiny mají od roku 1842, kdy je opravoval pražský hodinář Balke, obrácenou velikost ručiček - malá ručička ukazuje minuty, velká hodiny. Za okupace to chtěli Němci upravit, ale změna by vyžadovala tak složitou změnu konstrukce, že bylo od tohoto záměru upuštěno.[4] Na hlavním oltáři najdeme v leštěných černých plochách mramoru zkamenělé exempláře pravěkých hlavonožců orthocerů, kteří zde žili před asi 400 miliony let.[4] OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
